Teherán - Ruský prezident Vladimir Putin dnes ráno přistál v Teheránu a zahájil návštěvu Íránu. I přesto, že mu tam podle ruských tajných služeb hrozí atentát.
Přijel tam jako první ruský prezident a také jako první evropský politik po delší době. Evropská unie od zvolení prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda prezidentem v roce 2005 kontakty s íránskými politiky omezila.
Írán označil informace o atentátu za nesmysl a ujistil Moskvu, že o bezpečnost prezidenta bude dobře postaráno.
Putin se zúčastní konference států, které leží kolem Kaspického moře. Tedy Ruska, Ázerbájdžánu, Íránu, Turkmenistánu a Kazachstánu.
Varování Ázerbájdžánu
Hlava Ruska v Tehránu uvedla, že žádná země v kaspickém regionu by neměla použít sílu proti jiné.
"Nemělo bychom o válce v tomto regionu vůbec ani uvažovat," prohlásil Putin.
Toto vyjádření analytici vykládají jako varování Ázerbájdžánu. Objevily se totiž informace o tom, že pokud by se USA rozhodly pro útok na íránská jaderná zařízení, požádaly by o použití základen a letišť právě Ázerbájdžán.
Tato malá země hraničí na severu s Ruskem a na jihu s Íránem.
Ruský prezident nedávno prohlásil, že tvrzení USA a Evropské unie o snaze Teheránu vyvíjet jaderné zbraně není podložené důkazy.
Rusko také spolu s Čínou vystupuje proti příliš tvrdým sankcím vůči Íránu v Radě bezpečnosti OSN.
Setkání s vůdcem
Putin se sešel s prezidentem Ahmadínežádem a čeká ho i schůzka s nejvyšším vůdcem země ajatolláhem Alím Chameneím, který v mocenské hierarchii stojí nad prezidentem.
Rusko je pro Írán ůležitým obchodním partnerem.
Dodává mu zbraně a staví jadernou elektrárnu v Búšehru. Právě kolem ní se ale objevily ve vztazích mezi oběma zeměmi trhliny.
Rusové tvrdí, že Írán se zpožďuje s platbami. Íránská vláda naopak nedávno Moskvu obvinila, že ustupuje americkému tlaku. Právě Búšehr bude jedním z hlavních témat Putinových rozhovorů v Teheránu.
První po Stalinovi
Posledním moskevským vůdcem, který Írán navštívil, byl v roce 1943 Stalin. Účastnil se summitu s americkým prezidentem Rooseveltem a britským premiérem Churchillem.
Vztahy Sovětského svazu a Íránu po 2.světové válce nebyly nijak vřelé, protože íránský šáh byl spojencem USA. Po íránské islámské revoluci v roce 1979 se mírně zlepšily, ale oba režimy - teokratický v Teheránu a ateistický v Moskvě - si navzájem nedůvěřovaly.
