Americký Institut pro studium války (ISW), který od začátku konfliktu podrobně informuje o situaci na bojišti a předvídá obvykle přesně další vývoj, právě takto odhaduje taktiku ruského vůdce Vladimira Putina.
Chladné počasí, deště, hluboké bláto a sníh zkomplikují Ukrajincům ofenzivy, zatímco Rusko bude - podobně jako naposledy v pondělí - bombardováním ničit ukrajinskou infrastrukturu a připraví miliony obyvatel o elektřinu, teplo a tekoucí vodu v mrazivých zimních měsících.
Podle ISW Putin kalkuluje s tím, že podlomí morálku Ukrajinců pokračovat ve válce a že v důsledku drahých energií přes zimu postupně ochabne i podpora Kyjevu od Západu. Kreml také počítá s tím, že s koncem zimy nasadí dost nově mobilizovaných vojáků na frontové linie.
"Putin bude v zimě sledovat vliv války na situaci v Evropě a na základě toho se rozhodne, zda na Ukrajinu vyšle odvedené vojáky. Jeho teorie o vítězství je založena na předpokladu, že těžká zima pomůže zlomit vůli Evropy. A ruské mobilizované rezervisty chce Putin nasadit do bojů po čtyřech až šesti měsících výcviku, čímž mohou vzniknout podmínky pro ofenzivu Rusů po konci jarního tání," předpovídá analýza ISW.
Efekt mobilizace
Šanci, že by se v nejbližších měsících Ukrajina a Rusko dohodly na příměří nebo na konání mírových jednání, považuje institut za téměř nulovou.
Britská televizní stanice BBC uvedla ve vysílání, že podle jejích informací v Kremlu stále doufají, že dopad zimy na evropské země může vést k tomu, že přestanou pomáhat Ukrajině a znovu se vrátí k nákupu ruské ropy a plynu. A v důsledku toho pak Kyjev bude muset akceptovat ztrátu okupovaných území.
Mobilizovaní ruští vojáci mají špatnou výzbroj a výstroj, podle britské vojenské rozvědky mají někteří staré ruční zbraně z konce padesátých let. Vojenský analytik Jiří Vojáček si ale přesto myslí, že mohou změnit situaci na frontě v ruský prospěch. "I ten pouhý velký počet mužů pořád hraje ve válkách velkou roli. V korejské válce poslala Čína na bojiště tři miliony mizerně vyzbrojených a vycvičených vojáků, ale přesto dokázali jednotky OSN vytlačit skoro z celého poloostrova," vysvětlil Vojáček deníku Aktuálně.cz.
Ukrajinský úspěch bude podle něj záležet na tom, kolik a jakých zbraní bude země dostávat ze Západu. Očekává ale, že s koncem zimy se Rusové pokusí o novou ofenzivu na východě Ukrajiny.
Nejtěžší zima v ukrajinské historii
Ukrajinská vláda vyzvala Ukrajince, aby se připravili na těžkou zimu plnou výpadků elektřiny a tepla. Vicepremiérka Olga Vereščuková dokonce vzkázala těm, kteří během války odešli za hranice země, aby se v zimě nevraceli, pokud to není bezpodmínečně nutné. "Návrat většího počtu lidí by zatížil naši síť, která je už tak v kritické situaci. Pokud se vrátíte, když bezpodmínečně nemusíte, zbytečně ohrozíte sebe, své děti a příbuzné. Potřebujeme všichni tuto zimu přežít," prohlásila ministryně. Ukrajinu opustilo od 24. února téměř osm milionů lidí, někteří se ale vrátili.
Pondělní ranní bombardování znovu ukázalo zranitelnost ukrajinské energetiky, přestože protivzdušná obrana sestřelila 44 z padesáti ruských raket. Ty, co proletěly, ale zasáhly vodní elektrárny v Kremenčuku a Záporoží. Kyjev se ráno ocitl bez elektřiny a většina čtvrtí také bez tekoucí vody. "Bude to nejtěžší zima, jakou jsme kdy zažili. Devadesát dní bude testem naší vůle a víry ve vítězství. Našich jednotek a naší schopnosti ochránit sami sebe," řekl v projevu prezident Volodymyr Zelenskyj.
Předpověď počasí pro tuto zimu se ale zdá být pro obránce lehce příznivá. Ukrajinské hydrometeorologické centrum předpovídá, že tato zima bude až o dva stupně mírnější než obvykle. V Kyjevě činí průměrné teploty v prosinci podle údajů z let 1991 až 2020 minus 1,8 stupně Celsia, ale na severovýchodě Ukrajiny, kde se odehrávají těžké boje, je běžná i teplota minut patnáct stupňů Celsia. Naopak v Oděse a na jihu poblíž moře teplota málokdy klesá pod nulu.
