Lukašenko odůvodňoval smysl ruských dotací či zvýhodněných cen ruských surovin pro Minsk i argumentem, že běloruská ekonomika funguje jako finální výrobna ruské ekonomiky, protože 60 až 70 procent surovin a součástek nakupuje v Rusku. "Tím, že nás podpoříte, samozřejmě podpoříte přibližně 35 až 40 milionů lidí z rodin pracovníků, kteří pracují v ruských podnicích, dodávajících své výrobky do Běloruska," prohlásil.
Lukašenko připustil, že při vzájemné spolupráci vždy budou vznikat problémy, ale obě strany pokaždé dokázaly najít řešení, a tak tomu bude i nyní. Věří, že rozhovory v Soči, které podle něj potrvají několik dnů, budou velice užitečné pro rusko-běloruské vztahy.
Hlavním tématem v Soči má být podle Kommersantu další sbližování členů Euroasijské hospodářské unie, tedy ekonomického uskupení postsovětských států vedeného Moskvou. Posuzovat se mají také integrační procesy v rámci svazového soustátí, které Rusko a Bělorusko formálně vytvořily.
Rusko minulý měsíc vyzvalo běloruskou vládu, aby přistupovala pragmaticky k řešení vzájemných sporů a přestala ve vztazích s Moskvou hledat "geopolitické úklady". Ministr zahraničí Sergej Lavrov na pravidelné výroční tiskové konferenci v Moskvě prohlásil, že nynější rozpory ohledně ceny ruské ropy dovážené do Běloruska jsou "absolutně běžné".
Vláda běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka se dostala do ostrého sporu s Moskvou kvůli plánovanému zdražení dodávek ruské ropy do Běloruska, které by Minsk připravilo ročně o stovky milionů až miliardy dolarů. Spor vyhrotilo prohlášení vysokých ruských vládních činitelů, že podmínkou dalších slev je prohloubení integrace v rámci projektu takzvaného svazového státu vytvořeného v roce 1999.
Lukašenko se v reakci na toto prohlášení ostře obořil na Moskvu, kterou obvinil z pokusů zničit jeho zemi a zmocnit se jí. "Dobře rozumím těm narážkám: dostanete ropu, ale nejdřív zničte vlastní zemi a začleňte se do Ruska," prohlásil v polovině prosince běloruský prezident. Ten Moskvě také hrozil, že ztratí svého "jediného spojence na západním směru", pokud neposkytne Minsku kompenzaci za zdražení dodávek ropy.
Podle spekulací ruské opozice za údajnou snahou spojit Rusko a Bělorusko do jednoho státu stojí zájem Vladimira Putina zajistit si další prezidentský mandát po vypršení toho nynějšího v roce 2024, kdy už na úřad ruského prezidenta nebude moci kandidovat. Lavrov ale popřel zprávy, že Rusko usiluje o spojení klíčových státních institucí obou zemí. "Vytvořit společnou ústavu, soud a parlament je zatím nemožné a Rusko na tom ani netrvá," řekl ruský ministr.
