Bělorusko v pasti, Putin tlačí na spojení s Ruskem. Měl by snadnou třetí kandidaturu

Martin Novák Martin Novák
14. 1. 2019 8:26
Alexandr Lukašenko je čtvrt století prezidentem Běloruska. A zároveň jeho jediným prezidentem, jiného bývalá sovětská republika od vyhlášení nezávislosti neměla. Není vyloučeno, že by jediným mohl i zůstat.
Alexandr Luakšenko a Vladmir Putin se setkali v prosinci dvakrát v Kremlu.
Alexandr Luakšenko a Vladmir Putin se setkali v prosinci dvakrát v Kremlu. | Foto: Reuters

Ruští a běloruští politici nyní jednají o nových pravidlech vzájemného obchodu a zároveň větší integraci obou zemí. Moskva už nechce dávat ropu Bělorusům za zvýhodněné ceny, pokud Minsk nepřistoupí na vytvoření jakéhosi společného státu.

Ten by zahrnoval společné daně, společnou kontrolu hranic, společnou měnu, justici a společného prezidenta. Zkrátka Rusko a Bělorusko by se staly jednou zemí.

Soudě podle pátečního vyjádření běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka se ale představy obou stran liší. Lukašenko totiž nezvykle tvrdě zaútočil na Moskvu. Odmítl zprávy o chystaném sjednocení a obvinil Rusko, že používá energetiku jako zbraň k nátlaku na jeho zemi.

Pohrozil, že na dodávkách ropy se může Bělorusko v případě potřeby domluvit s pobaltskými zeměmi. S Litvou či Lotyšskem, které jsou členy Evropské unie a NATO.

"Pokud si ruské vedení vybere takovou cestu a chce ztratit jediného spojence, kterého má na západ od sebe, je to jeho volba," cituje Lukašenka agentura BelTA.

Lukašenko byl na konci roku v Kremlu na dvou velmi zvláštních schůzkách. Neobvyklé byly už tím, že přišly rychle za sebou - 25. prosince a pak znovu o čtyři dny později. Žádná dohoda ani řešení přitom nebyly oznámeny.

Jestli chcete dotaci, připojte se k nám

Běloruská ekonomika je na výhodné podobě obchodu s Ruskem závislá. Dostává levně ropu, kterou přeprodává se ziskem dál do Evropy. Slevu má i na zemní plyn a ruský trh je otevřen pro běloruské zemědělské výrobky a potraviny.

Ruský prezident Vladimir Putin ale rozhodl, že není ekonomicky únosné dál de facto dotovat běloruské hospodářství za situace, kdy je Bělorusko stále sice spojeneckým, ale přece jen samostatným státem. Pokud si chce zachovat současná výhodná cla, musí se k Rusku připojit.

Lukašenko nicméně popírá, že by se na něčem takovém s Putinem dohodl.

Takto si rozhovory o integraci Ruska a Běloruska přestavuje ruský karikaturista Sergej Jelkin:

Ekonomika Běloruska má problémy se zadlužením. Zahraničním věřitelům Minsk dluží v přepočtu přes 113 miliard korun korun. Příliš nemá čím splácet a tento fakt jej žene ještě více do ruské náruče, napsal s odvoláním na běloruské zdroje polský deník Rzeczpospolita.

Jenže běloruský autokratický vládce i přes spojenectví s Moskvou nezareagoval na válku na východě Ukrajiny jednoznačně. Ruskou anexi Krymu v roce 2014 nepochválil a snažil se vystupovat především jako vyjednávač mezi Moskvou a Kyjevem. Pod jeho hostitelstvím v únoru 2015 podepsali Putin a ukrajinský prezident Petro Porošenko Minské dohody o příměří.

Události na Krymu a Donbase rozdělily běloruské obyvatelstvo v podpoře Ruska, nebo naopak Ukrajiny.

"Nejde o rozdělení na město a venkov nebo na starší a mladší. Patrné jsou spíš rozdíly mezi svobodnými lidmi ovlivněnými internetem a moderními komunikacemi a lidmi informačně závislými na televizi a prostředcích propagandy. Vím o mnoha případech, kdy se hádají například rodiče a děti," řekl loni Aktuálně.cz v Kyjevě běloruský spisovatel a básník Andrej Chadanovič.

Média: Lukašenko bude muset ustoupit

Splynutí s Ruskem podobně jako v případě Krymu evidentně není to, co by si Lukašenko a s ním i mnoho Bělorusů přálo.

Server Bělorusskij Partizan napsal, že Putinova neústupnost tentokrát Lukašenka šokovala. Stejného názoru je i ruský list Ruskaja Gazeta. Podle jejích informací Putin dál tlačí a Lukašenko bude muset ustoupit, otázkou je pouze, jak velké ústupky to budou.

Sjednocení Ruska a Běloruska v nový stát by mohlo být pro Vladimira Putina možností, jak ústavně znovu získat prezidentský mandát v roce 2024. Podle současné ruské ústavy nemůže kandidovat potřetí za sebou. Co kdyby se ale ucházel o funkci ve formálně novém státě?

Video: Vladimir Putin nedávno varoval před nebezpečím jaderné války

Podle Putina by se neměl podceňovat vliv jaderných zbraní a jejich zneužití | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 7 hodinami

Polská PiS žádá přepočítání hlasů senátních v šesti obvodech, kde její kandidáti neuspěli

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) v pondělí požádala polský nejvyšší soud o přepočítání hlasů v několika volebních obvodech, kde předminulou neděli neuspěli její kandidáti na senátory poměrně malým rozdílem hlasů. PiS podle televize TVN 24 zatím požádala o přepočítání hlasů v šesti obvodech, kde údajně byla jako neplatná vyřazena část hlasů. V Polsku o půlnoci vyprší čas na námitky stran vůči volbám. PiS si v parlamentních volbách 13. října udržela většinu v dolní komoře parlamentu, Sejmu, ale přišla o většinu právě v senátu, což jí může komplikovat další vládnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy