Washington - Teprve v pondělí nastoupil do úřadu nový poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost John Bolton. A hned má důležitý úkol.
Poradit Donaldu Trumpovi, zda a jak zaútočit na syrský režim Bašára Asada po obvinění, že znovu použil ve válce chemické zbraně.
Bolton byl jako bývalý velvyslanec Spojených států při OSN v době George Bushe radikálním proválečným jestřábem. Zastával názor, že když USA mají vojenskou sílu, musejí ji používat. Byl zastáncem invaze do Iráku v roce 2003 a prosazoval velmi tvrdou politiku vůči Íránu, Rusku i Severní Koreji.
S výjimkou Severní Koreje teď má příležitost zprostředkovaně sílu proti Rusku a Íránu použít. Syrský režim podporují Moskva a Teherán i finančně. Do té míry, že je na nich Asad závislý.
"Žádné syrské letadlo nevzlétne, aniž by o tom Rusko nebylo informováno," prohlásil v pondělí večer na zasedání Rady bezpečnosti OSN francouzský velvyslanec François Delattre.
Trump slíbil, že Asadův režim za použití sarinu v Dúmě potrestá. V úterý zrušil cestu na nadcházející summit Amerik v Limě. Bílý dům oznámil, že chce dohlížet na reakci Washingtonu na dění v Sýrii.
"Odpovím tvrdě"
Asad i Rusko obvinění popírají, ale Trump je zjevně o viníkovi přesvědčen a udeří na nějaký cíl režimu, podobně jako před rokem na leteckou základnu v provincii Homs.
Podle agentury Reuters by terčem náletu tentokrát mohla být letecká základna Dumajr. Na ní má syrská armáda dislokované vrtulníky Mi-8.
Zda bude útok delší a rozsáhlejší než loňské jednorázové bombardování, není jasné. Ani to, kdy začne. "Odpovím tvrdě. Kdy, to neřeknu," upozornil Trump.
List The Wall Street Journal napsal, že k syrským břehům míří americká vojenská loď USS Porter, která má na místo dorazit během několika dnů. Ve východním Středomoří už operuje torpédoborec USS Donald Cook vyzbrojený rovněž raketami Tomahawk.
Syrská armáda v pondělí večer vyhlásila 72hodinovou pohotovost a posiluje své pozice.
Pokud Američané skutečně udeří, bude to pravděpodobně v brzkých ranních hodinách středoevropského času. Armáda použije rakety s plochou dráhou letu Tomahawk. Spekuluje se i o tom, že by se k útoku připojila alespoň symbolicky i Francie.
Její prezident Emmanuel Macron v úterý večer uvedl, že Paříž o reakci na chemický útok jedná s Británií a Spojenými státy. Rozhodnutí podle něj padne v příštích dnech. Cílem případného úderu by byla pouze vládní chemická zařízení, zdůraznil Macron na tiskové konferenci se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem v Paříži.
Saúdský princ uvedl, že pokud to okolnosti budou vyžadovat, Rijád se do případné mezinárodní akce zapojí.
Varování z Moskvy
Moskva varuje Trumpa, že americký zásah proti jejímu spojenci Asadovi může mít závažné následky. Proti ruským spojencům v Sýrii přitvrzuje také Izrael.
V pondělí jeho bombardéry zaútočily na vojenské letiště s názvem T-4, kde jsou íránské jednotky, pomáhající Asadovi. Židovský stát se k útoku nevyjádřil.
"Rostoucí íránskou vojenskou přítomnost v Sýrii Izrael nehodlá akceptovat. Udělá vše pro zajištění své bezpečnosti," cituje list Ha'arec náčelníka generálního štábu izraelské armády Gadiho Eizenkota.
Írán neuznává právo Izraele na existenci a židovský stát ho považuje za své největší ohrožení. Íránci podporují libanonské šíitské hnutí Hizballáh, jehož příslušníci rovněž bojují v Sýrii na Asadově straně.
Syrští povstalci, mezi kterými jsou rovněž radikální islamisté, mají podporu Turecka a Saúdské Arábie, ačkoliv Turci na základě dohody s Ruskem nepodnikají nic, s čím by Moskva nesouhlasila.
Americko-francouzský zásah, pokud k němu dojde, nezvrátí průběh války v Sýrii. Díky masivní ruské a íránské podpoře je Asadova pozice nyní pevná.
Konfrontace USA s Ruskem a Izraele s Íránem ale může přerůst v ještě horší konflikt, než byl dosud. "Putin sedí na sudu prachu. Rýsuje se souboj mezi Izraelem a Íránem na Ruskem kontrolovaném území," píše server Politico.
