Moskva - Kdo nemá rád Vladimira Putina, je pro něj zpráva ze sobotního sjezdu ruské vládnoucí strany Jednotné Rusko špatná.
Putin se vrací do Kremlu, a jelikož podle ústavy může znovu kandidovat dvakrát, a to dokonce na šestileté období, může být prezidentem - a zřejmě také bude - až do roku 2024.
Šedesátiletý politik tak může zemi vést dohromady dvacet let. O dva roky déle než Leonid Brežněv, který byl generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu osmnáct let až do své smrti.
Sobotní rozhodnutí nebylo tak velké překvapení. Návrat Putina předpokládali mnozí analytici zabývající se Ruskem. Například spolupracovník Aktuálně.cz v Moskvě Jiří Just tak nedávno učinil na svém blogu.
Dosavadní prezident Dmitrij Medveděv se má stát volebním lídrem Jednotného Ruska, předsedou strany a pak také premiérem.
Fotky: Míťa a Vláďa, ruští kamarádi na rybách a kole
Podle informací deníku Vedomosti Medveděv původně uvažoval, že by zůstal prezidentem i po další volební období, a dokonce se chystal to oznámit na květnové velké tiskové konferenci, na kterou pozval mnoho domácích i zahraničních novinářů.
Deník s odvoláním na své zdroje v Kremlu uvádí, že krátce předtím ale Putin dal jasně najevo, že prvním mužem Ruska chce být znovu on, a Medveděv tak na tiskové konferenci jen řekl, že své rozhodnutí ohledně kandidatury "oznámí na podzim."
Učinil tak v sobotu. Byl to on sám, kdo Vladimira Putina navrhl. Medveděv přitom byl v Paláci sportu v moskevských Lužnikách, kde se sjezd konal, hluboko v Putinově stínu.
Ruská média informují o tom, že měl úvodní dvacetiminutový projev a poté už další řečníci pěli chválu výhradně na Putina.
Politolog Alexej Makarkin řekl Vedomostem, že pokud by se Medveděv rozhodl pro konfrontaci a šel by proti Putinovi, prohrál by. "Putin by měl podporu značné části elit, které by ho prosadily. Medveděv takovou oporu nemá," myslí si politolog.
Ruská opozice má z návratu Putina pramalou radost. Očekává, že se Rusko nezmění k lepšímu.
"Znamená to, že příštích šest let, nebo možná dvanáct, zůstaneme stát na místě. Nebo budeme klesat hlouběji kvůli korupci, úpadku byznysu a neexistenci nezávislých soudů i médií," tvrdí obhájkyně lidských práv a disidentka ze sovětských časů Ljudmila Alexejevová.
Jevgenij Volk z Jelcinovy nadace dokonce přirovnává nadcházející období k éře Leonida Brežněva, která je v Rusku nazývaná stagnací (zastoj).
"Všechno to zavání politickou manipulací a ten sjezd Jednotného Ruska mi připadal jako bývalé komunistické sjezdy v době Brežněva, kde se jen dávala razítka na rozhodnutí učiněná už dříve za zavřenými dveřmi."
Putin je sice podle průzkumů nadále nejpopulárnější ruský politik. Podle rusisty Libora Dvořáka liberální a demokratická opozice tvoří jen malý zlomek ruské populace, a proto režim nechává žít její malá seskupení, noviny, internetové stránky nebo rozhlasovou stanici Echo Moskvy.
"Nijak ho to neohrožuje, protože počítá s tím, že ten masový elektorát, nebo jak to nazvat, jej bude volit. Nezapomínejme, že ta skutečně vlivná masová média s velkým dopadem na obyvatelstvo, hlavně velké televize, jsou nadále silně proputinovská," řekl Dvořák Aktuálně.cz
Nedávný průzkum společnosti Levada přesto ukázal varující trend. O emigraci ze země uvažuje 22 procent oslovených Rusů. Ještě před pěti lety to bylo jen 7 procent.
