Co chce Putin? Vejít do dějin jako zachránce civilizace

Ondřej Soukup
2. 4. 2015 12:16
Rozhovor s předním znalcem Ruska, britským profesorem Markem Galeottim.
Vladimir Putin
Vladimir Putin | Foto: Reuters

Praha - Po patnácti letech v Kremlu Vladimir Putin myslí hlavně na to, jak o něm budou psát učebnice dějepisu. Chce být tím, o kom se bude říkat, že zachránil ruský národ, a nejen ten.

Snadné to však mít nebude, upozorňuje v rozhovoru britský profesor na New York University a přední znalec Ruska Mark Galeotti.

Britský profesor na New York University a přední znalec Ruska Mark Galeotti
Britský profesor na New York University a přední znalec Ruska Mark Galeotti | Foto: Economia

V současné konfrontaci se Západem Kreml podle něj nemůže používat sílu, proto volí prostředky hybridní války, včetně té propagandistické. Problémy v Rusku ale mohou narůstat - a ve střednědobé perspektivě smést Putina ze scény.

A.cz: Kdybyste někomu před půldruhým rokem řekl, že Rusové anektují Krym a bude se bojovat na Donbasu, tak by se na vás díval jako na blázna. Proč to nikdo nedokázal předpovědět?

Mark Galeotti: Kdybyste to tehdy řekl lidem z Kremlu, tak by se na vás také dívali jako na šílence. Tím nechci úplně omlouvat experty. Třeba jsme si nevšimli, jak moc se v posledních letech Putin změnil, jak je doslova posedlý svou rolí v historii. Stejně tak jsme nedokázali odhadnout, jak se vyvinou protesty na Ukrajině.

Pravda je, že Janukovyč při řešení krize udělal špatně snad vše, co mohl. To se prostě nedalo předvídat. Takže to byla kombinace Putinovy změny, kolapsu Janukovyče a odevzdání Krymu, což povzbudilo další dobrodružství v jiných regionech.

A.cz: Takže to nebyl žádný plán Kremlu?

SPECIÁL Máme se bát Ruska?

Krym - ruští vojáci - vesnice Perevalnoje u Simferopolu - 3. 3. 2014

Ruský prezident Vladimir Putin se rozhodl, že změní současné uspořádání světa.

Máme se Ruska bát? Čtěte speciální vydání Hospodářských novin.

Ne, to je oportunistické chování, oni vidí příležitost, tak ji zkusí, reagují na události.

Já nesnáším to klišé, že Putin hraje šachy, zatímco ostatní dámu. On není žádný stratég, je to taktik.

Zatáhl Rusko do krize na Donbasu, která poškozuje ekonomiku, vyčerpává armádní možnosti, a přivedl zemi do konfrontace se Západem, která nás bolí podstatně méně než Rusko. To přece není žádné Putinovo strategické vítězství.

A.cz: Proč došlo k tak dramatické změně? Je to i tím, že Vladimir Putin je u moci už patnáct let?

Zčásti určitě. Když jste u moci takhle dlouho, tak se stále vzdalujete společnosti, vaše okolí čím dál více tvoří lidé se stejnými názory, jako jsou ty vaše.

Doba se mění, ale jen málokterý politik se mění s ní. Jednou z výjimek byl Gorbačov, který začínal jako věřící komunista a skočil jako křesťanský liberál. Ale v naprosté většině případů politici zůstávají stejní. Mají nějaké své hvězdné okamžiky, ale čas jde dál a oni jsou postupně zatlačováni, to je třeba případ Margaret Thatcherové.

A dalším důvodem je to, že roky ubíhají a Putin stále více přemýšlí o svém místě v dějinách. Už mu nestačí vejít do historie jako člověk, který spravil to, co Jelcin rozbil. Chce být člověkem, o kterém se bude říkat, že zachránil ruský národ, civilizaci. Je to kombinace všech těchto faktorů a znovu to dokazuje, že omezit délku funkčního období politiků je dobrý nápad v jakékoli zemi.

A.cz: Jakou roli v tom hrají vysoké ceny ropy, které sebevědomí Ruska posilovaly?

Dokud byly ceny ropy vysoké, Putin mohl peníze použít na přezbrojení a další projekty a současně dovolit elitě, aby byla zkorumpovaná. Lidem to nevadilo, protože rostly platy a sociální dávky.

To byl naprosto nevídaný luxus, kdy mohl utrácet prakticky za cokoli a peněz bylo dost. Teď to bude těžké rozhodování, kde peníze zkrátit, kde zachovat současné objemy. Už teď prakticky utratili všechny peníze penzijního fondu, aby financovali krymskou operaci. Budou muset škrtat výdaje na zdravotnictví a infrastrukturu a to bude bolet.

Fakt je, že momentálně Rusko nemá žádnou ekonomickou politiku, jenom doufají, že ceny ropy v dohledné době zase vzrostou.

A.cz: Vladimir Putin prohlašuje, že konfrontace se Západem byla nevyhnutelná. Pokud by nedošlo k anexi Krymu, Západ by si vymyslel něco jiného, protože jeho dlouhodobým cílem je udělat z Ruska bezbranný stát.

Upřímně řečeno, Západ nechtěl ani sankce. Ty byly zavedeny, protože něco se prostě udělat muselo a tohle bylo nejjednodušší.

Zajímavější je motivace Kremlu. Hlavním cílem té věrchušky samozřejmě je udržet se u moci a nadále se obohacovat. Z hlediska strategie jsou posedlí myšlenkou suverenity, že Rusko nemá být kontrolováno nebo omezováno vnějším světem, že by nemělo být westernizováno. Západ je spojován s morálním úpadkem, západní demokracie podle nich není dobrá.

Aby Rusko mohlo dosáhnout takové suverenity, musí mít sféru svých zájmů, která ho oddělí od zbytku světa. Pak musí být silné, aby mohlo setřást omezení mezinárodního práva a institucí. Ty musí oslabit a rozložit, což z Ruska dělá poměrně agresivně destruktivní velmoc. Což by skutečně dříve nebo později vedlo ke konfrontaci, protože to, co Rusko chce, a to, jak svět funguje, je neslučitelné.

A.cz: Takže přece jen nějaký plán Kremlu?

To není nějaký propracovaný plán, spíš způsob, jak v Kremlu vnímají situaci ve světě. Není žádný plán typu "nejdřív sebereme Krym a potom Moldavsko".

Podívejte se, jak to probíhalo na Donbasu. Rusko to zkoušelo na různých místech. Nejpravděpodobnějším cílem byl Charkov, blízko hranice. Jenže když se proti tomu postavily místní úřady a policie, tak si řekli, no nic, ale máme Luhansk a Doněck, tak budeme tam.

Nebyl žádný velký plán, zkusili to všude možně a tam, kde se nesetkali s odporem, pokračovali. To je jejich modus operandi.

Pokračování rozhovoru ČTĚTE ZDE.

 

Právě se děje

Další zprávy