reklama
 
 

Rusko je mocností středního řádu. Ale považuje se za velmoc

Aktualizováno 6. 4. 2015 11:19
Druhý díl rozhovoru s britským expertem na Rusko Markem Galeottim.

Praha - Problém současného Ruska tkví v tom, že sice má jaderné zbraně a křeslo v Radě bezpečnosti OSN, ve skutečnosti však není žádnou velmocí, upozorňuje v obsáhlém rozhovoru přední britský expert na Rusko Mark Galeotti. Se ztrátou imperiálního statusu se země nedokáže vyrovnat, tvrdí.

První díl rozhovoru čtěte ZDE.

A.cz: Mezi akademiky se vede diskuse, jestli si za konfrontaci Západ nemůže sám. Třeba John Mearsheimer v časopisu Foreign Affairs argumentoval, že kvůli rozšiřování NATO k tomu bylo Rusko vlastně dohnáno.

SPECIÁL Máme se bát Ruska?

SPECIÁL Máme se bát Ruska?

Ruský prezident Vladimir Putin se rozhodl, že změní současné uspořádání světa.

Máme se Ruska bát? Čtěte speciální vydání Hospodářských novin.

Mark Galeotti: Já tyhle argumenty moc neberu. Pokud tu byla nějaká chyba, tak ta, že se hned na začátku zcela jednoznačně neřeklo, že Rusko nemá právo veta v bezpečnostních otázkách. Protože suverenita východoevropských zemí přece není o nic méně důležitá než ta ruská.

Jistě, můžeme si říkat, jestli měl Západ podporovat Jelcina, když dělal to, co dělal. Ale přece nemůžeme říct, že kvůli něčemu, co Západ udělal nebo neudělal v 90. letech, Rusko v roce 2014 anektovalo Krym.

Problém je spíše v tom, že Rusko, které je mocností středního řádu, se stále považuje za velmoc. Samozřejmě, má jaderné zbraně, křeslo v Radě bezpečnosti OSN. Ale představte si, že by Rusko nebylo následníkem SSSR, ale úplně nová země. Myslíte, že by bylo stálým členem Rady bezpečnosti?

To je ta tragédie – smíření se se ztrátou imperiálního statusu. Británie se s tím doteď úplně nevyrovnala, za celá desetiletí v mnohem příznivějších podmínkách. To je dlouhý, bolestivý, historický proces.

A.cz: Důsledky toho procesu jsou, jemně řečeno, znepokojující. Máme se Ruska bát?

Měli bychom být s Ruskem opatrní, měli bychom si všímat, co se tam děje. Vnímat Rusko jako problém, ne jako hrozbu.

Rusko nezaútočí na NATO, už proto, že Aliance je mnohem silnější a Kreml si je toho bez ohledu na všechna bombastická prohlášení dobře vědom. Proto také používají to, čemu se říká hybridní, nelineární válka. Hledají naše slabiny.

Naším úkolem je přemýšlet, kde jsme zranitelní vůči Rusku a co se s tím dá dělat. Protože potom Rusko moc nezmůže. Má slabou ekonomiku, snižujeme závislost na dovozech jeho ropy a plynu.

A.cz: Dalším problémem je i naše vnímání důležitosti krize. Přijde mi, že v USA to není příliš vysoká priorita.

To je něco, co mě dost znepokojuje. Ukrajina je ve Spojených státech vnímána jako problém výrazně menší důležitosti než Islámský stát, což mi přijde absurdní. Samozřejmě v Evropě, čím blíže jste k Rusku, tak to je důležitější.

Pořád mluvíme o Západu. Ale nic takového vlastně neexistuje. Jistě, máme nějaké společné hodnoty, ale už se neshodneme, jestli je větší hrozba Islámský stát, události na Ukrajině, migranti, nebo pašování drog. A na to Rusko hraje, na naši nejednotnost.

A.cz: Čeho se Kreml snaží dosáhnout? Co je pro něj ideální stav?

Především oddělit Evropu od USA, což bylo i cílem Sovětského svazu. Evropa má značnou vojenskou kapacitu, ale ta je rozdrobená, takže Rusko díky svému autoritativnímu režimu bylo silnější.

Kreml nechce Evropu napadnout, vnutit jí svou ideologii, jako tomu bylo za časů SSSR. Teď to je "zůstaňte nejednotní, abyste nebyli hrozbou, a nechte nás kšeftovat, vzdělávat naše děti a rozvádět se u londýnského soudu". Rusko si z Evropy chce vyzobávat to příjemné a ignorovat zbytek.

A.cz: Součástí té hybridní války je i propagandistická válka. Jak na to vlastně reagovat?

Je nesmírně efektivní. Za sovětských dob se vás propaganda snažila přesvědčit o své pravdě. Samozřejmě, i dnes by Kreml byl rád, kdybyste mu věřili, ale stejně tak účinné je, když začnete pochybovat o svém vnímání reality a myslet si, že to vlastně závisí na úhlu pohledu. Protože když se neshodnete na tom, co se děje, neshodnete se ani na tom, jak reagovat.

Když se třeba díváte na ruský kanál RT, tak neexistuje snad jediná spiklenecká teorie, která by se jim nedostala do vysílání. Oni to dělají chytře. V USA máte všude plakáty RT s portréty George W. Bushe a Collina Powella s nápisem, takhle to dopadá, když nemáte alternativní náhled.

Otázka je, co s tím dělat. Propaganda s opačným znaménkem není řešení. Já si myslím, že je třeba podporovat mediální gramotnost lidí, aby chápali, kdy s nimi manipulují korporace nebo stát. To je samozřejmě běh na dlouhou trať, žádné rychlé řešení neexistuje.

Když někdo lže, můžete se s ním soudit, můžete ho donutit stáhnout materiál ze stránek, dokonce sebrat novinářskou akreditaci. Ale to nic neudělá s těmi bizarními blogery na sociálních sítích, kde se ta válka hlavně odehrává.

A.cz: A ví vlastně Západ, čeho chce dosáhnout? Ukončení konfliktu na Donbasu? Vrácení Krymu? Nebo odchodu Vladimira Putina z Kremlu?

Měli bychom být realisty. Dokud bude Vladimir Putin prezidentem, Krym se nevrátí. A nejspíš ani potom kvůli ikonické roli, kterou hraje v ruské mytologii, a také kvůli tomu, že většina obyvatel skutečně připojení Krymu k Rusku chtěla. Což neznamená, že anexí Rusko neporušilo mezinárodní právo, ale dovedu si teoreticky představit nějakou dohodu, kdy by Ukrajina poloostrov předala výměnou za nějaké reparace, dodávky plynu a podobně.

Pokoušet se odstranit Putina z Kremlu mi přijde neuvěřitelně nebezpečné. To neutajíte a budete tak nahrávat těm nejparanoidnějším elementům v Moskvě. Aby se Rusko stalo demokracií, to bude dlouhodobý proces, který nikdo jiný než sami Rusové udělat nemůže.

A.cz: A čeho tedy realisticky může Západ dosáhnout?

Já nemám rád slovo zadržování, protože to za studené války znamenalo fyzické zadržování Sovětského svazu, zatímco nyní jde hlavně o zadržování ruských ambicí. V tomto ohledu i dodávky zbraní ukrajinské armádě mohou sehrát roli v tom, že další boje budou méně pravděpodobné.

To ale neznamená, že bychom měli podporovat útok ukrajinské armády na Donbasu. Tam v krátkodobé perspektivě dojde ke zmrazení konfliktu podobně jako v Podněstří, protože minský formát vyjednávání už nic jiného přinést nemůže.

A.cz: Situace v Kremlu se nezmění?

Do konce roku 2016 se nic nestane. Střednědobě ale mohou lidé z elity usoudit, že setrvání Putina v Kremlu je kontraproduktivní, a zbaví se ho.

Ekonomika bude klesat, mohou se objevit sociální protesty, třeba jen lokální. Úřady mají sílu na pozatýkání aktivistů, ale v atmosféře nespokojenosti může vzniknout hnutí, jako byla polská Solidarita, a to už celé nepozatýkáte.

To bude klíčové pro rozhodování elity. Bavíme-li se o dlouhodobé perspektivě, tak jsem optimista. Pokud se mě zeptáte, jak bude Rusko vypadat za deset let, tak řeknu, že bude na cestě k vybudování standardního demokratického státu. Ale bude si muset projít ještě nějakými turbulencemi.

autor: Ondřej Soukup | 2. 4. 2015 12:16

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama