Ostrou kritiku vůči Kremlu Ruckoj vyslovil v téměř hodinovém rozhovoru s Andrejem Kovaljovem, předsedou Všeruského hnutí podnikatelů. Kovajlov zveřejnil interview minulý pátek na svých sociálních sítích, kde získal již téměř milion zhlédnutí. Ruckoj, který za éry Borise Jelcina působil jako ruský viceprezident, v rozhovoru poukazoval na neschopnost současného vedení ruské armády.
"Pokud nejsou ozbrojené síly schopné vést strategické útočné operace, pak je lepší se o to nepokoušet, a to zejména mimo vlastní zemi," zesměšňoval tehdejší politik ruskou armádu. "Už čtvrt století totiž vedou naše ozbrojené síly nekompetentní, ale naprosto nekompetentní lidé," pokračoval Ruckoj a podotkl, že jediným výsledkem této "neschopnosti" je současné krveprolití na Ukrajině.
Putin se v posledních letech dle jeho slov obklopil jen "bezpečnostními aparátčíky", kterým chybí vojenský výcvik a dovednosti. Poukazoval přitom například na současného ministra obrany Sergeje Šojgua, který - přestože má nyní hodnost armádního generála - není vojákem z povolání, ale jen politikem známým svou loajalitou k Putinovi, podotkl Ruckoj.
Podobně kritizoval i Šojguova předchůdce Anatolije Serďukova, který na postu skončil v roce 2012 kvůli informacím o údajné nezákonné činnosti provázející prodej armádního majetku. Ruckoj ho nazval jako "jakéhosi řidiče, který nic víc neuměl". "Řečeno s nadsázkou, je to stejné, jako když impotenti rozhodují o sexuálních stycích," řekl uštěpačně na adresu tamního vojenského vedení.
Ruští vojáci teď podle něj kvůli tomu ve válce jen nesmyslně umírají a tamní obyvatelé zase v důsledku vyhlášené mobilizace přicházejí o své blízké. "Je to tragédie pro naši zemi," uvedl Ruckoj. "Kdo má právo vzít otce jeho dětem? Kdo dal právo odebírat matkám a otcům syny? Nikdo," apeloval směrem k ruským elitám.
Ruckoj při službě u vojenského letectva bojoval v sovětské válce v Afghánistánu, kde byl v roce 1988 sestřelen a upadl do pákistánského zajetí. Od roku 1991 zastával po dobu dvou let post viceprezidenta Ruské federace. V roce 1993 se dostal do konfliktu s tehdejším prezidentem Borisem Jelcinem a stal se tehdy jednou z hlavních postav ruské ústavní krize. Poté v letech 1996 až 2000 působil jako gubernátor Kurské oblasti.
