Brusel - Belgické tahanice o novou vládu neberou konce. Král proto pověřil posledního belgického premiéra Guye Verhofstadta, aby sestavil aspoň prozatímní kabinet.
Spor mezi Valony a Vlámy je hlubší, než si řada Belgičanů myslela. Ani půl roku po volbách nemá země funkční vládu.
Ve volbách z 10. června zvítězili křesťanští demokraté v čele s vlámským premiérem Yvesem Letermem.
Verhofstadt, jehož vlámští liberální demokraté skončili až čtvrtí, okamžitě podal s kabinetem demisi do rukou krále Alberta II.
Co teď? přemýšlí král
V pondělí se za ním vypravil znovu, aby si z paláce odnesl pověření sestavit dočasnou vládu, která by měla být tvořena širokou koalicí.
Belgie tak možná ukončí dlouhé hledání vlády, které trvá již 168 dní.
Pokud i tento pokus zkrachuje, bude aspirovat na nový evropský rekord, který zatím drží sousední Nizozemí. To v roce 1977 jednalo o sestavení vlády celých 208 dní.
Důvodem vládní krize v Belgii je neúspěch vítěze voleb Yvese Letermea. Jeho vyjednávací schopnosti podle mnohých dokresluje víkendové prohlášení, které opět rozdmýchalo valonsko-vlámský spor.
V novinovém rozhovoru přirovnal veřejnou rozhlasovou stanici RTBF ke rwandskému rozhlasu, který byl v roce 1994 obviněn z podněcování ke genocidě.
Důvodem byla událost z loňského 13. prosince, kdy RTBF mylně informovala o jednostranném vystoupení Flander z federace, a v Belgii tak vyvolala chaos.
Separatisté žádají referendum. Bez šance
Najít spojence pro koaliční jednání se mu tak podaří jen těžko. Přesto se Leterme nevzdává. "Jsem a zůstávám kandidátem na premiéra," prohlásil.
Dlouhotrvající politická krize nejvíc nahrává vlámským separatistům, kteří usilují o rozdělení země na dvě části.
"Rozdělení země je jedinou alternativou, jedinou odpovědí na stávající problémy," prohlásil o víkendu Filip Dewinter z Vlámského bloku.
"Politické strany nemají řešení, tak nechme rozhodnout lid," dodal.
Podle politologů je ale rozdělení země nereálné. Většina Belgičanů si přeje setrvání ve federaci a dala to jasně najevo během listopadové demonstrace v Bruselu. Účastnilo se jí více než dvacet tisíc lidí.
"My, rození Belgičané, požadujeme, aby politici respektovali naši zemi. A naši jednotnost," stálo v jejich prohlášení, které předali parlamentu.
