Canberra/Ženeva - Virus A(H1N1) byl podle čerstvých zpráv zjištěn také u 139 dětí v 22 školách v oblasti Madridu. Lepší zprávou je, že švýcarská farmaceutická společnost Novartis vyrobila první sérii vakcíny H1N1, a to dříve, než plánovala.
V červenci chce zahájit klinické zkoušky a co nejdříve začít s hromadnou výrobou. O vakcínu, která má být odpovědí na takzvanou prasečí chřipku, už projevily zájem vlády asi 30 zemí světa.
Ostrý nárůst počtu nakažených přiměl Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) ve čtvrtek na mimořádném zasedání v Ženevě oficiálně vyhlásit pandemii prasečí chřipky.
Většina postižených dětí v Španělsku pochází z jedné školy na madridském předměstí Leganes. Prvního června místní úřady uvedly, že nemoc se pravděpodobně objevila u jednoho žáka, který se zřejmě virem nakazil při pobytu ve Spojených státech.
Od té doby byl virus postupně zjišťován v dalších školách v Leganes a přímo v Madridu. Ještě ve středu ministerstvo zdravotnictví uvádělo, že nákaza byla zjištěna v 18 školách a u 122 dětí.
Německo včera oznámilo, že virem se nakazilo třicet žáků školy v Düsseldorfu. Kvůli nákaze prasečí chřipkou uzavřel všechny školy Hongkong.
Nejde o závažnost, ale šíření
Poprvé od roku 1968 je vyhlášen šestý, nejvyšší stupeň pandemického rizika. Podmínkou je, že se nemoc začne šířit na dvou kontinentech. To je Severní Amerika a nově Tichomoří. Na jižní polokouli virus začal vytlačovat obvyklou sezónní chřipku.
"Stojíme na začátku pandemie roku 2009. Je to teprve počátek, protože virus se šíří," prohlásila na včerejší podvečerní tiskové konferenci WHO v Ženevě její šéfka Margaret Chanová, jež pandemii vyhlásila po konzultaci s odborníky. Naposledy svět zažil obdobnou situaci v roce 1968: hongkongská chřipka zabila milion lidí.
Světová zdravotnická organizace nyní požádá vlády, aby věnovaly ještě víc prostředků na boj s virem, a bude jednat s farmaceutickými firmami o urychleném vývoji vakcíny. Přesto WHO na tiskové konferenci upozornila, že první očkování nebude dřív než v září.
"Vir se začal šířit i mezi kontinenty a přenáší se stále častěji z člověka na člověka," vysvětluje důvody vyhlášení mluvčí WHO Gregory Hartl.
Podle něho to ale nevypovídá o závažnosti choroby, nýbrž o jejím šíření. Většina pacientů měla zatím jen mírné příznaky; to se ale může změnit zejména v chudších státech, kde má mnoho lidí i chronické choroby a neexistuje tu dost prostředků. I v zemích, které už chorobu podle všeho zvládly, může přijít druhá vlna nemoci.
Podle WHO nejde o konec světa, zároveň ale varuje před přílišným klidem a optimismem, protože nebezpečí chřipky trvá, přestože počet obětí nijak rapidně nenarůstá. "Nemůžeme poskytnout viru A(H1N1) příležitost, aby se křížil s ostatními viry. To je důvod, proč jsme v pohotovosti," upřesnila Chanová.
WHO se tak snaží svět varovat, i když zároveň nechce vyvolávat hysterii. Proto například vyzvala státy, aby neuzavíraly své hranice, neomezovaly cestování ani obchod. Některé země včetně Česka už také reagovaly, že nebudou přijímat nová opatření, ale jen pokračovat v tom, co už dělají.
Situace v České republice - kde se potvrdily jen čtyři případy nové chřipky - je podle ministryně zdravotnictví Dany Juráskové pod kontrolou. Česko je plně připraveno na zvládnutí vyššího stupně onemocnění.
Nové onemocnění
"Česko postupuje podle schváleného pandemického plánu. Bylo zavedeno pravidelné sledování akutních respiračních infekcí v pěti věkových kategoriích na území celého státu. Byla zavedena moderní a rychlá diagnostika nového chřipkového viru. Byly a jsou prověřovány pandemické plány jednotlivých krajů i resortu," sdělila ministryně.
Opatření se podle hlavního hygienika ČR Michaela Víta nyní soustřeďují na to, aby se infekce nešířila, teprve v další fázi by přišla na řadu i péče o vyšší počty nemocných. Nemocnice již byly vyzvány, aby prověřily své lůžkové kapacity. "Česko nepřipravuje žádná omezující opatření, např. uzavření hranic či zákaz nebo omezení cestování," potvrdil Vít.
Nic významného se podle něho prozatím neděje a nic se nezmění ani na opatřeních, které doposud Česko přijalo. Poslední epidemiologický stupeň podle něj pouze zintenzivňuje všechny stupně předcházející.
"Diskutovali jsme to i s jinými evropskými státy a zatím budeme jen pokračovat v tom, co už děláme. To znamená šetření ohniska nákazy, šetření kontaktů a případně nasazení antivirotika Tamiflu, k čemuž jsme zatím nepřistoupili, protože to zatím to v Unii nepovažujeme za nutné," řekl Vít.
Země má podle něj dostatek antivirotik pro 20 procent obyvatel a jedná s výrobci o nákupu pandemických vakcín, jakmile je začnou vyrábět.
"Lidé by měli vnímat, že je to nové onemocnění. Zatím všechny informace jsou, že onemocnění je velmi lehké, maximálně středně závažné, a že odeznívá i bez nasazení specifické léčby. Závažný průběh mělo u některých mladých lidí v Mexiku a USA," shrnul Vít.
Napadená Austrálie
Nový virus A(H1N1) vznikl zmutováním kmenů lidské, prasečí a ptačí chřipky. První případ přenosu na člověka byl evidován v Mexiku na konci března. Ke čtvrtku se se podle údajů WHO nakazilo novým virem 27 737 osob v celkem 74 zemích, přičemž 141 případů skončilo smrtí.
Náměstek generální ředitelky WHO Keidži Fukuda záhy vyjádřil znepokojení z nového postupu choroby také v zemích, jako je Austrálie. Tady je nejhůře zasažen stát Victoria a jeho hlavní město Melbourne.
"Jakmile obdržím nepopiratelný důkaz, okamžitě pandemii vyhlásím," řekla ještě včera ráno generální ředitelka WHO.
Organizace mimo jiné zvažovala, zda jsou státy připraveny na novou situaci. "Nechceme ale u lidí vyvolat přílišnou paniku," zdůraznil náměstek.
Podle něho hrozí, že nemocnice zahltí lidé, kteří pomoc nepotřebují. Už po prvním výskytu nemoci mnoho lidí také přestalo jíst vepřové maso, v některých zemích byla prasata dokonce vybíjena, některé jiné státy zakázaly dovoz vepřového. Diskutovalo se také o uzavření hranic.
"To všechno jsou negativní efekty, které mohou nastat, pokud vyhlásíme pandemii bez ujištění, že lidé situaci rozumějí," řekl Fukuda. Přesto nakonec převážila nutnost varovat země a zvýšit ostražitost zdravotnických systémů.
Pandemie chřipky jsou sice vzácným, ale nikoli neobvyklým jevem. Nejznámější byla pandemie španělské chřipky, která trvala od roku 1918 do roku 1919. Podlehlo jí více lidí, než padlo v první světové válce.
Mezi další pandemie patří asijská chřipka z roku 1957 a hongkongská chřipka z roku 1968, při které zemřelo milion lidí.
