Barcelona - Přesvědčivou většinu získaly v nedělních předčasných regionálních volbách strany, které usilují o nezávislost Katalánska na Španělsku.
Dvě největší - Konvergence a jednota (CiO) a Republikánská levice Katalánska (ERC), které šly do voleb se společnou kandidátkou Junts pel Sí (Dohromady pro Ano), - získaly v parlamentu 62 křesel.
Dalších deset získala menší separatistická, krajně levicová partaj CUP.
Strany usilující o nezávislost Katalánska na Madridu obdržely dohromady přes 47 procent všech odevzdaných hlasů. Na to už poukázala vládní Lidová strana v Madridu, která upozornila, že "většina Katalánců odmítla nezávislost".
Volby nakonec provázela rekordní účast. Hlasovala 77 procent oprávněných voličů. Už v 18 hodin (tedy dvě hodiny před koncem voleb) odvolilo přes 63 procent voličů. To je o sedm procentních bodů více, než při posledních volbách v roce 2012, píše na svém serveru deník El País.
Experti se shodují: regionální volby do katalánského parlamentu byly jedny z nejdůležitějších od přechodu Španělska k demokracii. Katalánský premiér Artur Mas je označil za "de facto hlasování o vyhlášení nezávislosti".
Chceme nezávislost
Premiér Mas už dříve zdůraznil, že pokud se separatistům podaří získat v parlamentu absolutní většinu, tedy přes 68 křesel, najedou na 18měsíční plán, který by měl skončit vyhlášením nezávislosti.
Během zmíněného roku a půl by Barcelona měla vypracovat vlastní ústavu, založit daňový úřad, centrální banku, diplomatický sbor a nakonec také vlastní armádu.
Tento plán ale narazí na odpor Madridu. Lidovecký premiér Mariano Rajoy se mnohokrát nechal slyšet, že odtržení Katalánska nedopustí.
Samostatné Katalánsko je podle něj "nesmysl". Centrální vláda hodlá použít všechny dostupné právní prostředky, aby Kataláncům v jejich úmyslu zabránila.
Je tedy možné, že po nedělních volbách se celé Španělsko ponoří do ústavní krize – právě ústava totiž nedovoluje ani uspořádání referenda "skotského střihu", ani odtržení regionu.
Na druhou stranu: ústava by se v příštích letech mohla změnit. Nové karty španělským politickým stranám rozdají už prosincové volby.
Prozatím se zdá, že Španělsko se bude muset rozloučit se systémem dvou velkých politických stran, které se střídají u moci. Místo toho se vítěz voleb při sestavování koalice neobejde bez koaličního partnera.
Do budoucna se tak na jednací stůl možná dostane právě i otázka reformy španělské ústavy. Podporuje ji například socialististická strana PSOE či radikálně levicová partaj Podemos (Můžeme).
Ta by se nebránila ani katalánském referendu o nezávislosti.
Ostrá kampaň
Regionálním volbám předcházela vyostřená kampaň. Odpůrci nezávislosti varovali, že samostatné Katalánsko by nebylo členem ani Evropské unie, ani eurozóny.
Na hranicích by opět vyrostly celnice, což by výrazně uškodilo katalánské ekonomice. Nová země by si pak musela svůj vstup do Unie vyjednat. Navíc by ho muselo schválit také Španělsko.
Separatisté ale s černými scénáři nesouhlasí. Tvrdí, že samostatnému Katalánsku by se v dlouhodobém horizontu dařilo mnohem lépe.
Nemuselo by podle nich doplácet na chudší regiony Španělska.
Hrdí na jazyk i kulturu
Katalánsko patří mezi nejbohatší španělské regiony. Na celkové tvorbě HDP se podílí téměř z pětiny.
Katalánci byli vždy velmi hrdí především na svůj jazyk, historii a kulturu. Odmítají například býčí zápasy.
V posledních letech separatismus chytil nový impuls. A za tím stojí hlavně dva faktory.
Prvním je rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2010. Ten tehdy odmítl dlouho a pečlivě vyjednávaný balík reforem na posílení autonomie, který předtím prošel jak španělským, tak katalánským parlamentem.
Právě tyto reformy mnozí Katalánci považovali za klíčové, často také za jednu z posledních možností, jak zlepšit postavení regionu ve Španělsku.
Dalším faktorem je pak finanční a hospodářská krize, která plně odhalila nerovnováhu mezi bohatším severem a chudším jihem. V Kataláncích tak opět vzrostlo přesvědčení, že musí na daních doplácet právě na chudší jih.
