Londýn - Britští vědci vyvinuli novou diagnostickou metodu, díky níž bude možné odhalit Alzheimerovu chorobu až dvanáct měsíců před tím, než pacient pocítí prvotní typické obtíže.
Zmíněné degenerativní onemocnění mozku je sice nevyléčitelné, čím dřív jsou ale nasazeny léky, tím lepší má pacient vyhlídky na delší a kvalitnější život.
Objev badatelů z londýnské King's College navíc otevřel cestu k efektivnějšímu vývoji nových léků.
Autoři studie, publikované v odborném magazínu Alzheimer's & Dementia, ve vzorcích tisícovky dobrovolníků identifikovali deset proteinů, díky jejichž vyšetření lze u lidí trpících problémy s pamětí s přesností na 87 procent diagnostikovat chorobu o rok dříve, než to svedou současná vyšetření.
Do výzkumu, na němž akademici po celých deset let spolupracovali s průmyslníky, se zapojilo 452 zdravých lidí, 220 pacientů trpících mírnými rozpoznávacími obtížemi a 476 nemocných Alzheimerovou chorobou. Ukázalo se, že u těch, kteří trpěli mírnými obtížemi, byli vědci s již zmíněnou 87% přesností schopni říci, zda onemocní, nebo ne.
Podle deníku The Guardian by mohly být nové léky na trhu do dvou let. Vyjít by měly zhruba na 100 až 300 liber, což přibližně odpovídá 3500 až 10 300 korunám.
Co je Alzheimerova choroba
Alzheimerova nemoc (AN) narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí - myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka.
AN poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907. V té době se považovala za nemoc vzácnou. Nyní se nějaká forma demence vyskytuje u více než sedmi miliónů obyvatel Evropy.
AN začíná pozvolna. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou AN postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat.
S tím, jak se lidský život neustále prodlužuje, se zvyšuje i počet lidí, jež Alzheimerovou chorobou onemocní. Premiér Spojeného království David Cameron ji nedávno - spolu s rakovinou - označil za největšího nepřítele lidské důstojnosti a přislíbil, že se zasadí o větší úsilí v pátrání po účinném léku.
Ten už ale medicína hledá dlouho a dosud příliš úspěchů nezaznamenala. Největší potíž je v tom, že se první příznaky onemocnění objeví v průměru deset let poté, než se nemoc začne rozvíjet. Když lékaři chorobu odhalí, bývá už mozek nenávratně poškozen.
Jediné, co mohou lékaři pro nemocné v současné době dělat, je předepisování takzvaných kognitiv v raných stádiích nemoci. Ty po určitou dobu slábnutí rozpoznávacích schopností kompenzují.
Rok děsivé nejistoty
Dnes je tomu tak, že bezradní lékaři musejí pacienty s náznaky blížící se Alzheimerovy choroby posílat domů s tím, aby se vrátili za rok.
"Dokud nemáme účinný lék, nabízí se otázka, zda má testování smysl. Lidé ale přicházejí do ordinace, protože chtějí vědět, co se s nimi děje a my jim to v současnosti nedokážeme říct a to je strašné, dokážu si představit, jak se ti pacienti musejí cítit," vysvětlil BBC Simon Lovestone z oxfordské univerzity.
Pak je tu ale ještě jeden aspekt. Zbývajících třináct procent pacientů, u nichž se mohou lékaři splést a Alzheimerovu chorobu diagnostikovat chybně. Tito pacienti by pak žili rok s tím, že trpí nevyléčitelnou nemocí.
"Alzheimerova choroba je jednou z nejobávanějších diagnóz, proto musíme být při testování velmi opatrní. Takové testy by byly velmi cenné, ale je třeba je používat po pečlivém uvážení," varuje vědecký ředitel Alzheimerovy výzkumné nadace ve Velké Británii Eric Karran.
