Volební komise své červnové rozhodnutí zdůvodnila tím, že AfD kandidáty na prvních 18 pozicích vybírala na jiném stranickém sjezdu než kandidáty na místech 19 až 61. Ne všechny kandidáty navíc strana vybírala stejným způsobem, což je podle komise taktéž nepřípustné. Strana pak kvůli rozhodnutí komise podala stížnost k ústavnímu soudu.

Spolkový ústavní soud v červenci stížnost odmítl jako nepřípustnou, ten zemský ale vzápětí ve zrychleném řízení rozhodl o tom, že na kandidátní listině smí být 30 jmen. Nyní svůj verdikt potvrdil.

Soud došel k závěru, že AfD o prvních 30 kandidátech na listině rozhodovala v jednotlivých volbách a teprve potom z časových důvodů volila zbytek kandidátů najednou, proto do voleb pustil právě skupinu 30 lidí.

Původní rozhodnutí volební komise mohlo AfD při volbách vážně poškodit, protože v preferencích saských voličů nyní strana bojuje o první místo s vládní Křesťanskodemokratickou unií (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Obě strany mají podporu kolem 26 procent voličů. AfD tak může pomýšlet na zhruba 30 křesel ve 120členném zákonodárném sboru. S pouhými 18 kandidáty by je ale nemohla obsadit.

Agentura DPA upozornila, že ačkoli proces u zemského ústavního soudu už zvrátit nelze, může mít rozhodnutí volební komise dohru po hlasování. Pokud přijde žádost o přezkoumání regulérnosti voleb, bude se jí zabývat příslušný výbor nově zvoleného zemského parlamentu a ten může dojít k závěru, že volební komise svým rozhodnutím ovlivnila rozdělení křesel. V krajním případě pak mohou být volby prohlášeny za neplatné.