Soukromé armády loví separatisty. Bojí se jich ale i Kyjev

Alexandra Malachovská Alexandra Malachovská
13. 7. 2014 9:15
Ukrajinští oligarchové "půjčují" vládě své soukromé bojovníky. Má to ale řadu rizik.
Současná Ukrajina.
Současná Ukrajina. | Foto: Reuters

Kyjev (od naší spolupracovnice) – Podnikatel ze západoukrajinského Ivano-Frankivsku Petro Tretjak daroval praporu Ajdar, který bojuje na východní frontě, vlastní obrněný transportér. Do místa dislokace vojenského útvaru ho dopravil naplněný neprůstřelnými vestami, pitnou vodou, potravinami a další "humanitární pomocí".

Má za to, že obrněná technika za současné situace lépe poslouží vojákům než jemu. Stále více movitých Ukrajinců dělá totéž co on: pomáhají armádě a dalším ozbrojeným složkám.

Někteří dokonce přímo stojí za jejich vznikem. "Vytváření vlastních ozbrojených útvarů se stalo módní záležitostí oligarchů a gubernátorů, stejně jako v minulosti nákup fotbalových klubů," napsal server verssii.com.

Upozornil, že po ulicích chodí spousta lidí v maskovacích uniformách a mnohdy i se zbraněmi, aniž má někdo přehled, ke komu vlastně patří.

Nákup v aukci?

Dárce obrněného vozidla tvrdí, že si ho koupil v aukci. "Zabývám se opravami zemědělské techniky. Bylo mi však líto transportéru, který měl být sešrotován. Podařilo se mi ho získat i s doklady a následně opravit," řekl televizi ZIK. A vyzval další podnikatele a oligarchy, aby se také vzdali vojenského arzenálu, který mají v hangárech, a raději jej postoupili vojákům.

"Neschovávejte jej. Věnujte ho armádě," uvedl.

Útvar Ajdar patří mezi nejznámější bojové prapory na Ukrajině. Tvoří ho dobrovolníci, mezi nimiž je mnoho účastníků revoluce na kyjevském Majdanu.

Svedl těžké boje u Luhansku a vyznamenal se zejména při osvobozování města Ščasťa (Štěstí). V dalším boji však utrpěl značné ztráty a ministr obrany se ho pokusil rozpustit. Jeho muži prý odmítali poslušnost armádnímu velení.

Prezident Petro Porošenko nakonec rozhodl, že může bojovat dál. Je totiž jednou ze "soukromých armád", která má vlivné zastánce.

Zápůjčka

Podle politologa Rostyslava Iščenka byla za vznikem soukromých ozbrojených struktur původně  nedůvěra ke zkorumpované policii. Díky zákonu schválenému už za minulého režimu mohli zájemci vyzbrojit svou ochranku, a vznikly tak jakési miniarmády, které měly zbraně, munici i obrněnou techniku.

Zatímco vycvičené, avšak zdiskreditované zvláštní policejní oddíly byly po svržení režimu rozpuštěny, oficiální armáda nebyla na válku, která náhle vypukla, připravena. Ukázalo se navíc, že nadšenci, kteří uměli házet Molotovovy koktejly a kameny na policii, nestačí na dobře vycvičené ozbrojence na východě země.

Proto někteří oligarchové "zapůjčili" své oddíly, které měli pro vlastní ochranu.

Dobrovolné militantní složky začaly masově vznikat hlavně letos na jaře. Podle všeho nejde o nijak nákladnou záležitost. "Na Ukrajině je hodně levných zbraní. Ve skladech ministerstva obrany jsou zásoby pro vyzbrojení mnoha praporů," tvrdí vojenský expert Dmytro Tymčuk.

Vytváření "soukromých armád" s sebou nese ale i riziko. S podnikateli se totiž snaží domluvit také separatisté ve výbušném Donbasu, které Kyjev označuje za teroristy.

"Jakékoli ozbrojené oddíly jsou potenciální hrozbou. Není totiž zákonem stanovený způsob jejich odzbrojení. Co se stane, když zkrátka odmítnou složit zbraně?" ptá se Tymčuk podle serveru LigaBiznesInform. Proto upozornil, že politici by se měli při vyzbrojování lidí krotit. "Nemohou rozdávat samopaly jen podle zásady, že je to pro vlastence," varoval.

Vyhrožování novým Majdanem

Právě představitelé soukromých praporů Donbas, Dnipro a Ajdar pohrozili prezidentovi Petru Porošenkovi "novým Majdanem", když vyhlásil příměří a pak jej ještě prodloužil. Na shromáždění v centru Kyjeva tehdy tvrdě požadovali pokračování bojových operací proti separatistům.

"Pane Porošenko, buď něco dělejte, anebo táhněte a prodávejte si dál svoje čokolády. Jinak budete mít takový Majdan, že nebudete vědět, kam se máte schovat," napsal ve svém Facebooku někdejší aktivista Majdanu Volodymyr Parasjuk, který svého času vyhlásil exprezidentu Viktoru Janukovyčovi ultimátum a fakticky podnítil pád minulého režimu.

Parasjuk nyní bojuje na východní frontě jako příslušník praporu Dnipro, za jehož vznikem prý stojí šéf Dněpropetrovské oblasti Ihor Kolomojskyj, považovaný za jednoho z nejbohatších lidí na Ukrajině. Do této struktury byly začleněny mimo jiné militantní oddíly Pravého sektoru, který byl jednou z bojových skupin v době protestů.

Podle rozhlasové stanice Radio Svoboda Kolomojskyj po dohodě s ministrem vnitra Arsenem Avakovem pomáhá ukrajinské armádě vytvářet dobrovolnické prapory a spolupracuje s armádou při potlačování separatistů.

Totální oligarchizace Ukrajiny

Ukrajinský politik Bohdan Danylyšyn, který se po čtyřletém exilu v Česku v červnu vrátil do Kyjeva, tvrdí, že jednou z příznačných postrevolučních změn je "totální oligarchizace Ukrajiny".

"Vzniká dojem, že každý oligarcha formuje svou armádu, své ozbrojené síly, něco brání a o něco usiluje. Každý se brání na vlastní pěst a bojuje dle vlastních představ. To je mimořádně nebezpečné," řekl pro Aktuálně.cz.

"Každý podnikatel, který se považuje za úspěšného, nakupuje samopaly a munici. Vláda to však nijak nekontroluje," upozorňuje. Za posledních několik let se podle něj fakticky rozpadla armáda, která byla třetí nejpočetnější v Evropě.

Vedení Ukrajiny se netají tím, že armáda není schopna samostatně zvládat bojové operace proti dobře vyzbrojeným útvarům na východě země. Mladí vojáci nejsou připraveni pro podobné akce a nemají mnohdy ani potřebnou výstroj. Proto využívá pomoc oddílů, v jejichž řadách je sice mnoho civilistů, ale také armádních profesionálů či lidí, kteří v minulosti prošli lokálními konflikty v Africe či na Blízkém východě.

Hvězdy televizních show

Soukromými armádami, které formálně působí pod střechou ministerstva vnitra či obrany, disponují oligarchové i politici. Své oddíly mají podnikatelé v Dněpropetrovsku, Charkově, Doněcku či Mykolajivě. Dmytro Jaroš, jehož Pravý sektor byl postrachem odpůrců Majdanu, má vlastní prapor Donbas. Poslanec a bývalý prezidentský kandidát Oleh Ljaško zase vytvořil prapor Ukrajina, který by měl mít až tisíc mužů.

Politolog Pavlo Nuss tvrdí, že paramilitární oddíly měly být po prezidentských volbách zakázány nebo řádně začleněny do oficiálních složek. "Vytváření vojensko-politických hnutí ohrožuje demokracii. Soukromé vojenské struktury by mohly být využity pro získání moci bez voleb," uvedl pro server korrespondent.ua.

Vzniku podobných struktur podle expertů nahrává i vysoká nezaměstnanost. Hlásí se do nich mimo jiné lidé, kteří přišli o práci v policii nebo tzv. silových složkách. Také účastníci povstání proti minulému režimu se mnohdy nechtějí vracet do civilního zaměstnání.

Mimo slušného žoldu jde o prestižní záležitost. Lidé v uniformách a s kuklou na hlavě jsou často hvězdami televizních show a u části společnosti se těší značnému respektu.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Slovenská opozice se nedohodla na velké koalici

Slovenské opoziční strany se ve čtvrtek nedokázaly dohodnout na vytvoření velké koalice, takzvaného "bloku změny", ve kterém by společně šly do parlamentních voleb v únoru příštího roku. Zkomplikovaly si tak podle agentury Reuters svůj cíl, že vystřídají vládní koalici tří stran vedenou levicovou stranou Směr, která dominuje slovenské politice v poslední dekádě.

Podpora Směru u voličů klesla po loňské vraždě investigativního novináře a jeho snoubenky, která vyvolala masové protesty proti korupci. Dlouholetý premiér Robert Fico se musel vzdát funkce v čele vlády, ale jeho koalice přežila. Vládu vede Peter Pellegrini, kterého si Fico vybral, a Směr je opět pokládán za favorita voleb.

Reuters poznamenal, že opozice v boji proti zkorumpovanému systému dosáhla obrovského úspěchu vítězstvím liberální právničky Zuzany Čaputové v loňských prezidentských volbách. Ale není jisté, zda tento úspěch dokáže zopakovat i v parlamentních volbách.

Zdroj: ČTK
Další zprávy