Doněck/Kyjev – Situace na východě Ukrajiny začíná připomínat španělskou občanskou válku. Konflikt, který začínal jako střet mezi stoupenci nové kyjevské vlády a jejich odpůrci, přerostl v boje mezi regulérní armádou a militantními separatisty.
Z hrstky ozbrojenců, která snila o připojení svých regionů k Rusku, jak se to v březnu povedlo Krymu, se stalo skutečné vojsko. Svým počtem mohlo klidně konkurovat třeba českým ozbrojeným silám.
Než se daly v sobotu na ústup, bojovalo proti vládním jednotkám v Doněcké a Luhanské oblasti hned několik skupin: takzvané regulérní jednotky podřízené samozvaným republikám, Ruská pravoslavná armáda (která ještě donedávna kontrolovala klíčové přístavní město Mariupol) a neposlední řadě též zahraniční dobrovolníci.
To, že je ukrajinští vojáci vyhnali ze Slavjanska, ještě neznamená, že se úplně vzdaly.
Ruští žoldáci
V maskáčích s černooranžovou stužkou našitou na rukávu nejčastěji bojují po boku se separatisty občané sousedního Ruska.
Není žádným tajemstvím, že proruským militantům velí Rusové – například "ministr obrany" samozvané Doněcké lidové republiky Igor Girkin (Strelkov), který až do soboty okupoval Slavjansk, působil v ruské tajné službě FSB a podílel se na anexi Krymu.
Dalších několik stovek bezejmenných bojovníků z Ruska sedí přímo v zákopech a bojuje s ukrajinskou armádou. Pohnutky, které je motivovaly vzít kalašnikov do ruky a odejít do sousední země, jsou tradičním mixem ruského velikášství, ale také špatné ekonomické situace.
"Dnes v Ivanově pohřbili mladého chlapce. Znala jsem ho, v dubnu si vzal dceru mých přátel. Zemřel na doněckém letišti. S ním přišli o život další čtyři kluci z Ivanova. Zeptala jsem se, proč tam jel. Odpověď byla hrůzostrašná: Půjčky…," napsala na Facebooku ruská novinářka Olga Romanovová.
Zhruba před týdnem se u proruských separatistů objevily tanky a mobilní raketomety. Podle některých informací přijely na východ Ukrajiny z Ruska. Nepřímo to potvrzuje nábor tankistů a dělostřelců, který vyhlásilo ruské proseparatistické hnutí Dobrovolec.org.
NATO, dej si odchod
Zatímco Rusové odjeli na východ Ukrajiny bojovat s "kyjevským fašismem", nacionalisty z Pravého sektoru a skrytou invazí Západu, evropští dobrovolníci patří do jiné kategorie. Většina z nich nijak netají svou krajně pravicovou orientaci.
V kanceláři pod vlajkou samozvané Doněcké lidové republiky stojí dva muži. Hrbící se premiér separatistického útvaru Denis Pušilin a hrdě vzpřímený mladík v hnědé košili s černou kravatou – Bartosz Bekier, šéf polské nacionalistické organizace Falanga.
Bekier si do Doněcku nepřijel jen potřást rukou s tamními separatisty. Soudě podle fotografie skupinky lidí s černou vlajkou se dvěma zkříženými kalašnikovy na pozadí obrněného transportéru, kterou umístil na své stránce na Facebooku, se spolu s dalšími polskými nacionalisty zapojil do ozbrojeného boje proti ukrajinským vládním silám.
"Jsme jednoznačně na straně 'zlých separatistů', kteří úplně sami brání své rodiny a domovy. Pracky pryč od Donbasu, NATO neprojde!" nechal se slyšet Bekier.
Hnutí Falanga, které v roce 2009 Bekier založil, inklinuje k polskému meziválečnému radikálnímu nacionalismu a zároveň koketuje s neonacismem. Svědčí o tom i obrázek na hlavním webu organizace – orlice třetí říše se symbolem někdejší polské fašistické partaje Národně radikálního hnutí.
Falanga aktivně podporuje proruské separatisty na východě Ukrajiny. Přitom se pravidelně účastní pochodů nacionalistů v den oslav polského svátku nezávislosti. Akce končívají útoky na ruské velvyslanectví ve Varšavě.
Četnici ze srbských hor
Proruští separatisté, kteří se často dovolávají odkazu Rudé armády, by měli mít problém také s balkánskými dobrovolníky. Podle informací se k nim připojili i srbští četnici.
Členové monarchistického paravojenského hnutí, které má kořeny v srbském boji proti osmanské nadvládě a nechvalně se proslavilo během občanské války v Jugoslávii, se na Ukrajině objevili už v březnu. Na Krymu společně s tamními povstalci a "zelenými mužíčky" z Ruska hlídali na kontrolním stanovišti vjezd do Sevastopolu.
Teď jsou v Doněcku a pomáhají ozbrojencům z takzvané lidové republiky. Jak uvedl předák četniků Bratislav Živković, misí jeho desetičlenné skupiny bude zajištění bezpečnosti humanitárních nákladů, které míří z Ruska na východ Ukrajiny.
Přítomnost četniků v řadách proruských separatistů je paradoxní. Hnutí četniků je fakticky jugoslávskou obdobou ukrajinských banderovců – Ukrajinské povstalecké armády. Během druhé světové války bojovali jak s německou armádou, tak i Titovými partyzány. A při osvobozování Balkánu docházelo ke srážkám mezi jednotkami četniků a Rudé armády.
Čech, Uzbeci a Italové
Zahraniční kontingent, který bojuje pod vlajkou s dvouhlavým orlem, je velmi pestrý. Kromě Poláků a Srbů se na straně proruských separatistů měla objevit skupina italských levicových radikálů z hnutí Millennium a rovněž ozbrojenci ze středoasijského Uzbekistánu.
V Doněcku se pohyboval též občan České republiky Ivo Stejskal. Na mítinku proruských sil v polovině června prohlásil, že se vydal bojovat na východ Ukrajiny poté, co se dozvěděl o tragédii v Oděse, kde během srážek a následného požáru zemřelo více než 40 osob.
