Ukrajina zvažuje zákaz komunistů. Jdou s rebely na východě

Martin Novák Martin Novák
4. 7. 2014 14:44
Komunistická strana Ukrajiny považuje vládu v Kyjevě za "národně-fašistický režim."
Stánek Komunistické strany Ukrajiny před Leninovým pomníkem v Doněcku.
Stánek Komunistické strany Ukrajiny před Leninovým pomníkem v Doněcku. | Foto: Martin Novák

Kyjev/Praha – Na Ukrajině se nemluvilo o zákazu komunistické strany tak hlasitě a často jako v České republice. Až do letošního dubna, kdy začal konflikt na východě země a separatisté vyhlásili v Doněcku a Luhansku své republiky. 

Z parlamentních stran se k povstalcům přidala otevřeně jen jediná. Právě komunistická. 

Ženy čekají na odvoz v místním sídle Komunistické strany Ukrajiny ve Slavjansku.
Ženy čekají na odvoz v místním sídle Komunistické strany Ukrajiny ve Slavjansku. | Foto: Reuters

Před obsazenými sídly státní správy v Doněcku a dalších městech si partaj zřídila stánky v červené barvě a se svým logem, kde nabízí stranické letáky a brožurky, popisující banderovce jako válečné zločince (separatistické republiky označují vládu v Kyjevě za banderovce a fašisty).

Vedení Komunistické strany Ukrajiny (KSP) se distancuje od ofenzívy ukrajinské armády na východě a vyzývá k jednáním bez podmínek. Tvrdí, že lidé na východě Ukrajiny se právem cítí diskriminováni a Kyjev musí ustoupit.

Foto: Aktuálně.cz

Kritici ovšem považují počínání následovníků Lenina za zradu.

"Komunisté jsou zcela zjevně spojení s teroristickými skupinami v Donbasu. V Luhanské oblasti se dokonce místní organizace komunistů stala oficiálně součástí takzvané Luhanské lidové republiky. Doufám, že to povede k zákazu její činnosti na Ukrajině," řekl Aktuálně.cz ředitel ukrajinského Ústavu národní paměti Volodymyr Vjatrovič.

Zatím nejzávažnější obvinění na adresu ukrajinských komunistů se objevilo v polovině června. Kontrarozvědka SBU oznámila, že podle výpovědi některých zatčených ozbrojených separatistů jim poskytuje strana peníze a zbraně.

Jeden z lídrů samozvané Doněcké lidové republiky Miroslav Ruděnko prohlásil, že na území republiky nebude povolena činnost žádných stávajících ukrajinských stran s výjimkou – komunistické.

Obraz komunistů na Ukrajině nevylepšil ani předseda Komunistické strany Ruské federace Gennadij Zjuganov. Separatisté mu v dopisech poděkovali za finanční a humanitární pomoc, kterou jim ruská partaj poskytuje.

"Z komunistů se stala protistátní síla. Otevřeně přešli na stranu teroristů," vyzvala k zákazu KSP v parlamentu poslankyně Pavla Rozenková ze strany UDAR Vitalije Klička.

Předseda Komunistické strany Ukrajiny Petro Symoněnko označuje vládu v Kyjevě za "národně-fašistický režim, který rozbíjí zemi".

KSP má ovšem na východě a jihu země značnou podporu. V posledních volbách před dvěma lety dostali komunisté 13,2 procenta hlasů a ve 450členném parlamentu obsadili 32 křesel.

Drtivou většinu hlasů dostali právě tam, kde se teď bojuje nebo kde je napjatá situace: v Donbasu a také na Krymu. Jeho anexe Ruskem bude mít pro KSP za následek úbytek hlasů. Pokud tedy budou moci v příštích volbách kandidovat.

Poté, co se téměř rozpadla Strana regionů svrženého prezidenta Viktora Janukovyče, zůstávají komunisté jedinou větší organizovanou politickou silou na východě Ukrajiny.

"Komunisté reprezentují část populace na jihovýchodě a východě Ukrajiny. Zákaz by vedl k větší radikalizaci strany i jejích příznivců. Bylo by šťastnější, kdyby o jejím osudu rozhodli voliči ve volbách," řekl rozhlasové stanici Svobodná Evropa ředitel kyjevského Institutu pro analýzu a management Ruslan Bortnik.

Leninova socha na náměstí ve Slavjansku.
Leninova socha na náměstí ve Slavjansku. | Foto: Martin Novák

Strana, za kterou kdysi kandidoval například slavný fotbalista a trenér Oleg Blochin, v minulosti rezolutně odmítala sbližování se Západem a dohodu s Evropskou unií. Bývalého prezidenta Viktora Juščenka nazývala "Buščenkem" v narážce na jeho dobré vztahy s americkým exprezidentem Georgem Bushem.

Po roce 2000 komunistům postupně ubývalo hlasů ve volbách a vypadalo to, že se jednoho dne možná do parlamentu nedostanou. Do hry je vrátila finanční krize v letech 2008 a 2009, která snížila životní úroveň mnoha Ukrajinců a během které hrozilo zavření průmyslových podniků ve východní části země.

Samozřejmě strana nejvíce protestovala proti bourání pomníků Lenina v ukrajinských městech během protestů proti Janukovyčovi na přelomu roku. V některých městech komunisté utvořili hlídky, které nepřetržitě strážily sochy bolševického vůdce.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

Další zprávy