Ukrajina zvažuje zákaz komunistů. Jdou s rebely na východě

Martin Novák Martin Novák
4. 7. 2014 14:44
Komunistická strana Ukrajiny považuje vládu v Kyjevě za "národně-fašistický režim."
Stánek Komunistické strany Ukrajiny před Leninovým pomníkem v Doněcku.
Stánek Komunistické strany Ukrajiny před Leninovým pomníkem v Doněcku. | Foto: Martin Novák

Kyjev/Praha – Na Ukrajině se nemluvilo o zákazu komunistické strany tak hlasitě a často jako v České republice. Až do letošního dubna, kdy začal konflikt na východě země a separatisté vyhlásili v Doněcku a Luhansku své republiky. 

Z parlamentních stran se k povstalcům přidala otevřeně jen jediná. Právě komunistická. 

Ženy čekají na odvoz v místním sídle Komunistické strany Ukrajiny ve Slavjansku.
Ženy čekají na odvoz v místním sídle Komunistické strany Ukrajiny ve Slavjansku. | Foto: Reuters

Před obsazenými sídly státní správy v Doněcku a dalších městech si partaj zřídila stánky v červené barvě a se svým logem, kde nabízí stranické letáky a brožurky, popisující banderovce jako válečné zločince (separatistické republiky označují vládu v Kyjevě za banderovce a fašisty).

Vedení Komunistické strany Ukrajiny (KSP) se distancuje od ofenzívy ukrajinské armády na východě a vyzývá k jednáním bez podmínek. Tvrdí, že lidé na východě Ukrajiny se právem cítí diskriminováni a Kyjev musí ustoupit.

Foto: Aktuálně.cz

Kritici ovšem považují počínání následovníků Lenina za zradu.

"Komunisté jsou zcela zjevně spojení s teroristickými skupinami v Donbasu. V Luhanské oblasti se dokonce místní organizace komunistů stala oficiálně součástí takzvané Luhanské lidové republiky. Doufám, že to povede k zákazu její činnosti na Ukrajině," řekl Aktuálně.cz ředitel ukrajinského Ústavu národní paměti Volodymyr Vjatrovič.

Zatím nejzávažnější obvinění na adresu ukrajinských komunistů se objevilo v polovině června. Kontrarozvědka SBU oznámila, že podle výpovědi některých zatčených ozbrojených separatistů jim poskytuje strana peníze a zbraně.

Jeden z lídrů samozvané Doněcké lidové republiky Miroslav Ruděnko prohlásil, že na území republiky nebude povolena činnost žádných stávajících ukrajinských stran s výjimkou – komunistické.

Obraz komunistů na Ukrajině nevylepšil ani předseda Komunistické strany Ruské federace Gennadij Zjuganov. Separatisté mu v dopisech poděkovali za finanční a humanitární pomoc, kterou jim ruská partaj poskytuje.

"Z komunistů se stala protistátní síla. Otevřeně přešli na stranu teroristů," vyzvala k zákazu KSP v parlamentu poslankyně Pavla Rozenková ze strany UDAR Vitalije Klička.

Předseda Komunistické strany Ukrajiny Petro Symoněnko označuje vládu v Kyjevě za "národně-fašistický režim, který rozbíjí zemi".

KSP má ovšem na východě a jihu země značnou podporu. V posledních volbách před dvěma lety dostali komunisté 13,2 procenta hlasů a ve 450členném parlamentu obsadili 32 křesel.

Drtivou většinu hlasů dostali právě tam, kde se teď bojuje nebo kde je napjatá situace: v Donbasu a také na Krymu. Jeho anexe Ruskem bude mít pro KSP za následek úbytek hlasů. Pokud tedy budou moci v příštích volbách kandidovat.

Poté, co se téměř rozpadla Strana regionů svrženého prezidenta Viktora Janukovyče, zůstávají komunisté jedinou větší organizovanou politickou silou na východě Ukrajiny.

"Komunisté reprezentují část populace na jihovýchodě a východě Ukrajiny. Zákaz by vedl k větší radikalizaci strany i jejích příznivců. Bylo by šťastnější, kdyby o jejím osudu rozhodli voliči ve volbách," řekl rozhlasové stanici Svobodná Evropa ředitel kyjevského Institutu pro analýzu a management Ruslan Bortnik.

Leninova socha na náměstí ve Slavjansku.
Leninova socha na náměstí ve Slavjansku. | Foto: Martin Novák

Strana, za kterou kdysi kandidoval například slavný fotbalista a trenér Oleg Blochin, v minulosti rezolutně odmítala sbližování se Západem a dohodu s Evropskou unií. Bývalého prezidenta Viktora Juščenka nazývala "Buščenkem" v narážce na jeho dobré vztahy s americkým exprezidentem Georgem Bushem.

Po roce 2000 komunistům postupně ubývalo hlasů ve volbách a vypadalo to, že se jednoho dne možná do parlamentu nedostanou. Do hry je vrátila finanční krize v letech 2008 a 2009, která snížila životní úroveň mnoha Ukrajinců a během které hrozilo zavření průmyslových podniků ve východní části země.

Samozřejmě strana nejvíce protestovala proti bourání pomníků Lenina v ukrajinských městech během protestů proti Janukovyčovi na přelomu roku. V některých městech komunisté utvořili hlídky, které nepřetržitě strážily sochy bolševického vůdce.

 

Právě se děje

před 59 minutami

Stoupenci Navalného, jehož zdravotní stav se horší, svolali na středu masové demonstrace

Stoupenci vězněného ruského opozičního politika Alexeje Navalného svolali na 21. dubna demonstrace, které by podle nich mohly být největšími protesty v moderní historii Ruska. Chtějí tak přitáhnout pozornost ke zhoršujícímu se zdravotnímu stavu opozičního vůdce, uvedla v neděli agentura Reuters. Obavy o zdraví Navalného vyjádřila dnes Francie. Dcera Navalného vyzvala ruské úřady, aby k němu do věznice vpustily lékaře, kterého si on sám vybere.

Zdroj: ČTK
Další zprávy