Mír bez Putina nebude. Rozhovor se sponzorem pomníku Čechům

Jan Gazdík Jan Gazdík
30. 6. 2014 6:50
Ukrajinský podnikatel Volodymyr Borodenko s Aktuálně.cz mluvil o době minulé i o válce, kterou jeho země zažívá teď.
Proruský separatista na check-pointu v Luhansku.
Proruský separatista na check-pointu v Luhansku. | Foto: Reuters

Praha - Proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi můžete mít cokoliv, avšak mír na Ukrajině bez něj nebude. Říká to alespoň vlivný ukrajinský podnikatel a viceprezident Ukrajinské hokejové federace Volodymyr Borodenko, jenž v těchto dnech navštívil Českou republiku.

Ukrajinský podnikatel Volodymyr Borodenko
Ukrajinský podnikatel Volodymyr Borodenko | Foto: Jan Gazdík

Od náměstka ministra obrany Jakuba Kulhánka tu dostal čestnou plaketu za péči o válečné hroby Čechoslováků na Ukrajině. Borodenko uhradil v květnu ze svých prostředků (13 000 eur) pomník z červeného mramoru jedenácti Čechoslovákům, kteří zahynuli v druhé světové válce v bitvě u ukrajinského Čerňachova. A plánuje další výstavbu či opravu pomníků Čechoslováků padlých na Ukrajině v první či druhé světové válce.

Aktuálně.cz: Ohlas na tohle "sponzorství" vás inspiruje k opravám dalších pomníků či hrobů Čechů a Slováků?

Volodymyr Borodenko: Promiňte, ale tak to není. Nedělám to kvůli ohlasům ani popularitě. Mě jen uchvacuje, jak se staráte o lidi, kteří bojovali a padli za vaši vlast, ale i ty, kteří se na vašem území stali oběťmi válek.

Borodenko (vpravo) u pomníku Čechoslovákům na Ukrajině, který financoval.
Borodenko (vpravo) u pomníku Čechoslovákům na Ukrajině, který financoval. | Foto: archiv Aleše Štědrého

V bývalém Sovětském svazu - a tedy i v zemích, na které se rozdělil - se uvádělo a často stále uvádí jen množství padlých. Neříkám to jako výčitku, ale fakt. Tenhle český přístup zvěčnit, pamatovat si každého padlého, kde se narodil a kde pak i zemřel, mě prostě fascinuje.

Takže jsem se rozhodl, že nezůstanu jen u jednoho pomníku, že v tom budu pokračovat. Mužům i ženám, kteří ve válkách zahynuli, to dlužíme. S tajemníkem českého přidělence obrany v Kyjevě Alešem Štědrým a Pavlem Filipkem z vašeho ministerstva obrany jsme nedávno na Volyni vytipovali místo, kde v první světové válce padlo šedesát Čechů. Velmi pěkný pomník na ještě krásnějším místě by měl být hotov už na podzim.

Stojí to samozřejmě nějaké peníze, ale o ty vůbec nejde. Mně tahle práce prostě přináší neobyčejně velké vnitřní uspokojení.

A.cz: Na Ukrajině se bojuje a ukrajinská armáda na tom není s výcvikem vojáků i s jejich vybavením moc dobře. Nejrůznější občanská sdružení proto pořádají pro ukrajinskou armádu sbírky, kupují (kromě zbraní) polní uniformy, boty, přístroje nočního vidění, ale i potraviny či pohonné hmoty. Nechci se vás dotknout, ale nebylo by teď vhodnější podporovat strádající ukrajinskou armádu?

Nic se neděje, neurážím se. Avšak od obnovy pomníků lidí, bez jejichž oběti bychom my dva spolu pravděpodobně ani nehovořili, se nedám odradit.

A pomoc ukrajinské armádě? Něco vám o ní řeknu. Pomáhal jsem... a nejednou. Peníze jsem dával i v době revoluce na Majdanu, ale tehdy jsem věděl, kam jdou. Avšak dnes? Čerstvě u nás propukl korupční skandál a já jsem ztratil důvěru, že vybrané peníze dostanou ti potřební - v tomto případě vojáci v podobě jídla a vybavení. Takže jsem s finanční podporou ukrajinské armády skončil.

Pokud by mi řekli "zaplať sto neprůstřelných vest pro tyto vojáky, kteří

odjíždějí na východ bojovat proti separatistům", tak to rád udělám. Přestal jsem tomu ale věřit. Armádě jsou třeba nabízeny dva úplně stejné typy neprůstřelných vest. Odlišují se jen v ceně: jedna je za čtyři tisíce a druhá za osmnáct tisíc hřiven. A co myslíte - kterou si armáda kupuje?

A.cz: Když vás tak poslouchám, tak tu za osmnáct tisíc...

Samozřejmě. Proto se nedivte, že do podobných nákupů peníze dávat nebudu. Alespoň do doby, dokud se na této nezištné pomoci Ukrajinců budou přiživovat váleční spekulanti.

A.cz: Ukrajinský prezident Petro Porošenko přichází s mírovým programem: zastavit boje, amnestie separatistům, kteří nespáchali zločiny proti lidskosti, či složení zbraní. Důvěřujete Porošenkovi? Má jeho plán nějakou naději na úspěch?

Chtěl bych mu věřit. Boje utichají... a snad se znovu nerozhoří a utichnou definitivně. Jestli se ale Porošenkovi opravdu podaří prosadit mír, tak ho to velmi posílí - bylo by to jeho první vítězství na postu prezidenta. Jakkoliv si uvědomuji, že zastavení bojů na východě Ukrajiny je velmi složitým procesem.

A.cz: Jaká je budoucnost Ukrajiny? Zvláště pak východních oblastí, které sousedí s Ruskem?

Těžká otázka. Jsem Ukrajinec, který miluje svou zem, ale neznám odpověď. Samozřejmě že bych rád, aby Porošenko přiměl separatisty složit zbraně. Zároveň si ale uvědomuji, že k separatistům se v posledních týdnech přidávají i tamní Ukrajinci. Porošenka čeká velká diplomatická práce, aby je přiměl k mírovým rozhovorům a získal si jejich důvěru i podporu.

A.cz: A nemají lidé na východě Ukrajiny pocit, že Kyjev spustil revoluci a teď najednou neví, co si počít s jejími důsledky? Pocit, že jsou Kyjevu lhostejní, že je hodil přes palubu?

Tyhle názory či nálady se vezou na vlně tragických událostí v Oděse. Lidé, kteří přišli po pádu prezidenta Janukovyče k moci, se dopustili nejedné chyby. Místo aby situaci uklidnili, tak ji svým chováním zbytečně vyhrocovali. A do této vyhrocené situace, kdy nad rozumem vítězily emoce, byl zvolen Petro Porošenko.

Jedno vím bezpečně: válčící východní oblasti Ukrajiny nechtějí být připojeny k Rusku. Ale zároveň se bojí i Kyjeva. Tamní lidé jsou přesvědčeni, že jsou pro Kyjev jen druhořadí občané. I s tímhle se Porošenko bude muset vypořádat.

Nejde tedy jen o složení zbraní, ale také o získání důvěry lidí na východě země. Málokdo si už vzpomíná na úplně první prosbu východních oblastí po revoluci: dejte nám větší ekonomickou svobodu, abychom nemuseli - laicky řečeno - posílat všechny peníze do Kyjeva. Část nám nechte na rozvoj našich měst, vesnic a průmyslu. Porošenko s tím už souhlasí, jenomže mezi tím vypukly boje.

A.cz: Jak se nyní dívají Ukrajinci na Rusko? Jako na nepřítele?

Většina Ukrajinců je až do morku kosti uražena, ponížena: za Krym, za to, že Moskva nechce pochopit, co se na Ukrajině děje... že Ukrajinci mají vlastní představu o budoucnosti své země. Zahanbuje nás i to, že na východě Ukrajiny působí ruští vojenští specialisté, že Rusko vypomáhá separatistům i zbraněmi.

A.cz: Přímé důkazy o této pomoci ale zatím nejsou.

To je fakt. Nikdo přímé důkazy dosud nepřinesl. Odkud by však separatisté vzali moderní protiletecké střely a další výzbroj? Mimochodem ruské výroby. Mír na Ukrajině zůstane proto jen snem, pokud o něm nebudeme jednat i s Ruskem. Moskvu z toho nelze - řečeno sportovním jazykem - jednoduše vyautovat. Bez ruského prezidenta Putina to - ať se nám to líbí, či ne - nepůjde. Vždyť umírají a hynou lidé, dokonce i děti, ženy či starci - každý den. I teď, když spolu hovoříme.

Jakýkoliv způsob, který zastaví válku a pomůže udržet celistvou Ukrajinu, je proto dobrý způsob. A přispět k němu může i Evropská unie. Vlastně musí! Spojené státy by se do toho ale neměly plést, protože jen rozdráždí Rusy. Jako červená kokarda býka v aréně.

A.cz: Jak se vám osobně jeví Petro Porošenko?

Velmi silná, cílevědomá a charismatická osobnost. To není slaboch jako Janukovyč, který jen kradl.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 32 minutami

Kajakářka Galušková postoupila do finále MS, muži v semifinále neuspěli

Kajakářka Antonie Galušková postoupila do finále mistrovství světa ve vodním slalomu. Předloňská juniorská mistryně světa obsadila v dnešním semifinále v Bratislavě páté místo. Vypadly naopak olympionička Kateřina Minařík Kudějová a Lucie Nesnídalová. Semifinálovým sítem neprošly ani obhájkyně titulu Eva Tercejlová ze Slovinska a trojnásobná mistryně světa Jessica Foxová z Austrálie.

Finále závodu kajakářů bude překvapivě bez českého zastoupení. V semifinále v Bratislavě vypadli olympijský šampion Jiří Prskavec, vítěz Světového poháru a úřadující mistr Evropy Vít Přindiš i stříbrný olympijský medailista z Londýna 2012 Vavřinec Hradilek.

Dvacetiletá Galušková postupovala ze druhé kvalifikační jízdy, takže jela v semifinále už jako pátá. Všechny branky projela čistě a neudělala výraznější chybu a dostala se do čela. Nakonec ji předjely jen čtyři ze zbývajících 25 závodnic. Při premiéře na seniorském MS si tak vyjela finále. "Je to úplně neuvěřitelné. Před jízdou jsem na tom nebyla psychicky nejlíp. Půl hodiny před semifinále jsem brečela, protože to pro mě bylo strašně psychicky náročné, ale pak jsem si povídala s tátou a trenérem a natolik mě uklidnili, že jsem mohla jet s klidnou hlavou. A když jsem dojela do cíle, měla jsem z toho dobrý pocit," svěřila se.

Řada kajakářek v semifinále chybovala. Jízda se nevyvedla ani Minařík Kudějové, která po doteku osmé branky ztratila hodně času v protivodné dvacítce a stejně jako na mistrovství Evropy a olympijských hrách skončila před branami finále. "Začátek jsem jela dobře, ale pak mi odešly ruce. Nemohla jsem pořádně zabrat a ztrácela jsem všude," řekla po konečné 15. příčce. Podepsalo se na ní nachlazení, od středy ji trápila rýma. "Ale za ty dva dny jsem se vykurýrovala, dneska jsem už byla fakt dobrá. Ale možná to tam zůstalo," uvažovala.

Nadějně se vyvíjela jízda Nesnídalové, která ale ztratila v závěru a obsadila 18. pozici. Světová šampionka z roku 2019 Tercejlová pádlem odhodila tyčku na deváté brance a dostala padesátisekundovou penalizaci. Australská superhvězda Foxová, která jela jako poslední, po dojezdu figurovala na vedoucí pozici, ale pak dostala padesátisekundovou penalizaci za špatný průjezd dvanácté branky. Nedostala do branky celou hlavu, což rozhodčí potvrdili z videozáznamu.

Obhájce světového titulu Prskavec nastupoval po devatenáctém místě v kvalifikaci jako první z českých závodníků a po nepříliš vydařené jízdě se zařadil na šestou příčku se značnou ztrátou na nejlepší. Od finálové desítky ho nakonec dělilo jen pět setin. Oba jeho reprezentační kolegové dostali padesátisekundovou penalizaci. Přindiš se nevešel celou hlavou do jednadvacáté branky, Hradilek stejně chyboval o branku dříve.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Při sebevražedném útoku v Somálsku zemřelo nejméně sedm lidí

Nejméně sedm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentské rezidence v somálské metropoli Mogadišo, informovala agentura Reuters s odvoláním na místního představitele. Osm lidí je po výbuchu zraněných., dalších osm je zraněnýc

Bomba nastražená v autě explodovala ve chvíli, kdy byl vůz na křižovatce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Kdo za útokem stojí, zatím není zřejmé. Podobné útoky nicméně často provádí islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Šabáb chce v africké zemi svrhnout vládu a prosadit svůj přísný výklad islámského práva.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Kanadská katolická církev se omluvila za utrpení, které musely snášet domorodé děti v internátních školách

Kanadská katolická církev se veřejně omluvila za utrpení, které musely snášet statisíce domorodých dětí v internátních školách, kde se usilovalo o jejich násilnou asimilaci. Biskupové v prohlášení napsali, že cítí hlubokou lítost a upřímně se omlouvají za to, že se církev podílela na systému, jehož cílem bylo vymazání domorodé kultury a spirituality, a za to, že její představitelé týrali a zneužívali své svěřence.

Internátními školami, které financoval stát a které provozovaly povětšinou katolické misionářské kongregace s cílem asimilovat děti původních obyvatel, prošlo v Kanadě v 19. a 20. století na 150 000 nezletilých. Vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, za "kulturní genocidu". Děti navíc byly často vystaveny týrání, sexuálnímu zneužívání a hladovění, odhadem 6000 jich zemřelo.

Letos se o zločinech spáchaných v těchto školách a otřesných podmínkách, které tam panovaly, opět začalo mluvit kvůli nálezům hromadných pohřebišť na pozemcích internátů. Na místě bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan objevili vyšetřovatelé na 750 neoznačených hrobů. U někdejší církevní školy ve městě Kamloops v Britské Kolumbii se našly ostatky 215 dětí, těm nejmladším byly zhruba tři roky.

"Řada katolických komunit a diecézí se podílela na systému, který vedl k potlačování domorodých jazyků, kultury a spirituality a nedokázal respektovat bohatou historii, tradice a moudrost původních obyvatel. Uznáváme, že někteří členové katolického společenství spáchali těžké přečiny," uvedli biskupové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy