Hledá se ten, kdo porazí Trumpa. Demokraté startují bitvu o Bílý dům

Daniel Anýž Daniel Anýž
7. 1. 2019 7:52
Od minulého čtvrtka ve Washingtonu úřaduje nově zvolený Kongres a demokraté mají většinu v jeho dolní komoře, Sněmovně reprezentantů. Ve vztahu s prezidentem Donaldem Trumpem, který byl zvolen za republikány, to vře. Aktuální spor mezi Trumpem a demokraty o financování federální vlády a stavbu zdi na hranici s Mexikem ukazuje, že obě strany budou tvrdě válčit. A nejen kvůli tomu.
Demokraté jsou napěchovaní jako papiňák, aby dostali Trumpa z Bílého domu, tvrdí Anýž | Video: Aktuálně.cz

V USA minulý týden začala ještě jedna velká bitva. Demokratická senátorka Elizabeth Warrenová oznámila, že chce kandidovat na americkou prezidentku, a ve Spojených státech tím naostro odstartovala kampaň před prezidentskými volbami v roce 2020.

Na straně republikánů je jasno. Pokud se nestane něco mimořádného, jejich kandidátem je Donald Trump, který bude obhajovat Bílý dům. U demokratů je to ale naopak zcela otevřená hra s těžko předvídatelným výsledkem.

Takový zápas o kandidaturu na prezidenta, jaký je čeká před volbami 2020, američtí demokraté už hodně dlouho nezažili, poznamenává podobně jako jiní komentátoři dlouholetý politický analytik Dan Balz. Co nebo kdo je příčinou? Samozřejmě Donald Trump.

"Trump v roce 2016 ukázal, že ten nejnepravděpodobnější z kandidátů se stal nakonec prezidentem," upozornil Balz v listu Washington Post, že v souboji před volbami 2016 byl Trump mezi republikány považován za outsidera, ale všechny původní favority pak porazil.

S Trumpem si to chce rozdat každý

Tentokrát si podle komentátora Balze mnoho lidí mezi demokraty říká: "Proč bych to nemohl být já?" Trump navíc demokraty nesmírně irituje a každý by chtěl ukázat, že ho vyžene z Bílého domu.

Výsledkem je, že podle střízlivých odhadů se do boje o demokratickou kandidaturu přihlásí nejméně dvacet, možná až třicet vážných kandidátů. Mohlo by jít o nejpočetnější demokratický souboj za posledních čtyřicet let.

Před demokraty přitom stojí těžké otázky. Například mohl by Trumpa spíše porazit zkušenější, ale zároveň také už starší, "okoukanější" politik, jako je právě senátorka za Massachusetts, devětašedesátiletá Warrenová?

A co bývalý viceprezident, šestasedmdesátiletý Joe Biden, či ještě o rok starší senátor Bernie Sanders, který na Bílý dům útočil už v roce 2016? Předpokládá se, že jak Biden, tak Sanders do letošního demokratického souboje skutečně půjdou, i když to oficiálně ještě nepotvrdili.

Jenže například v redakci deníku Boston Globe z domovského státu senátorky Warrenové si nemyslí, že by právě ona byla dobrou kandidátkou. "Warrenová propásla svůj čas v roce 2016," napsal list ve svém redakčním komentáři, že senátorka se měla pokusit o kandidaturu už dříve a její čas už pominul.

Tyhle pochyby lze přitom zobecnit na celou "starší gardu" Demokratické strany, a tedy i na Bidena a Sanderse. Neměli by demokraté proti Trumpovi postavit spíše mladší generaci, "novou krev"?

Staří, uvolněte místo mladším!

Do této kategorie patří například šestačtyřicetiletý texaský politik Beto O'Rourke. V loňských listopadových volbách do Senátu v Texasu, kde by demokrat neměl mít vůbec šanci, jen těsně prohrál s republikánským senátorem Tedem Cruzem.

Jeho kampaň ale zvedla ze židle demokratickou voličskou základnu. O popularitě mezi voliči svědčí i to, že O'Rourke na kampaň získal rekordní sumu peněz, a to většinou od individuálních dárců. 

Anebo třiapadesátiletá senátorka Kamala Harrisová, která by navíc mohla - jako dcera tamilské matky a otce z Jamajky - oslovit zástupce menšiny. V jejím případě ale komentátoři zase kladou jinou otázku.

Harrisová je zástupkyní levicovějšího, progresivního křídla strany. Neměli by ale demokraté proti Trumpovi postavit někoho z politického středu, někoho, kdo by Trumpovi přetáhl část jeho voličů z roku 2016?

V této souvislosti se nejvíce mluví o možné kandidatuře umírněné demokratky, senátorky Amy Klobucharové z Minnesoty. Nebo také o Sherrodu Brownovi, který loni v listopadu pro demokraty obhájil křeslo senátora v Ohiu, i když obecně jde v posledních letech o republikánský stát. 

Není miliardář jako miliardář

A pak je zde ještě jiná linie uvažování, jak nejlépe na Trumpa. "Kdo jiný než poctivý miliardář by mohl usvědčit z pokrytectví a podvodů falešného miliardáře?" napsal jeden z demokratických stratégů, že proti Trumpovi, jemuž prý spadl majetek do klína, by měl jít úspěšný byznysmen, který si své miliardy opravdu vydělal.

Například bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg nebo miliardář Tom Steyer, který už v loňských listopadových volbách do Kongresu finančně podpořil ty demokratické kandidáty, kteří slibovali, že jako kongresmani budou usilovat o Trumpovo předčasné odvolání z funkce.

Donald Trump se zatím demokratickým soubojem dobře baví. Ve svých vzkazech na Twitteru například senátorku Warrenovou, která tvrdí, že má indiánské kořeny, opakovaně nazývá "Pocahontas".

Aktuální průzkumy ovšem ukazují, že Američané by chtěli, aby Trumpa po volbách v roce 2020 vystřídal demokrat. Například v šetření pro deník Wall Street Journal z poloviny prosince dalo přednost demokratovi o 14 procent více dotázaných (v poměru 52:38) před Trumpem.

Mezi demokratickými voliči je pak podle prosincového průzkumu ze státu Iowa, kde v únoru 2020 už tradičně začne celý volební souboj o kandidaturu (neboli demokratické primárky), nejpopulárnější Biden (32 procent) nasledovaný Sandersem (19 procent), O´Rourkem (8 procent) a Warrenovou (5 procent).

Zároveň ale platí, že tyto průzkumy, především Trumpův hypotetický souboj s demokratem, nemají pro možný výsledek samotných voleb velkou vypovídací hodnotu. A už jen fakt, že je prezidentem a má za sebou sílu svého úřadu, je pro Trumpa velkou startovní výhodou. Od roku 1900 obhajovalo úřad 19 amerických prezidentů, v 15 případech úspěšně.

Hillary 4.0?

Elizabeth Warrenová strávila minulý týden na předvolebních setkáních v Iowě, svoji kampaň tam tak začala už třináct měsíců před tamními primárkami a dvaadvacet měsíců před prezidentskými volbami. V kolotoči americké politiky ovšem nejde o výjimečnou věc.

Před prezidentskými volbami v roce 2008 například budoucí republikánský kandidát John McCain oznámil záměr kandidovat už v listopadu 2006. Demokratka Hillary Clintonová a pozdější vítěz celých voleb Barack Obama pak v lednu 2007.

Ostatně bývalý stratég prezidentských kampaní Billa Clintona Mark Penn, který pak v roce 2008 pracoval právě i pro Clintonovou, je přesvědčen, že Hillary bude letos znovu kandidovat.

Poté co byla první dámou (Hillary 1.0), kandidátkou v roce 2008 (Hillary 2.0), kandidátkou  v roce 2016 (Hillary 3.0) se prý teď vrátí jako "Hillary 4.0". Jako obrozená "levicová liberálka", která už v roce 1994 podporovala všeobecné zdravotní zabezpečení, napsal Penn loni v listopadu pro deník Wall Street Journal. 

Video: Ani pohřeb Bushe neusmířil Clintonovou a Trumpa

Na smuteční bohoslužbu za George Bushe staršího, 41. amerického prezidenta, dorazil Donald Trump a jeho někdejší sokyně Hillary Clintonová. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

Další zprávy