reklama
 
 

Demokraté versus Trump. V USA už vyhlíží bitvu o Bílý dům, "shutdown" je jen začátek

3. 1. 2019 7:25
Dva dny po začátku kalendářního roku 2019 startuje v USA i nová politická sezona. Ve Washingtonu ve čtvrtek na Kapitolu poprvé zasedne nově zvolený Kongres, jehož dolní komoru, Sněmovnu reprezentantů, budou mít pod kontrolou demokraté. Na druhém konci Pennsylvania Avenue bude ovšem v Bílém domě stále úřadovat republikánský prezident Donald Trump. Rok 2019 tak bude ve znamení permanentního souboje, taktického politického přetlačování a snad jen několika málo možných kompromisů mezi demokraty a Trumpem.

Všechno se zároveň bude dít už s výhledem do roku 2020, kdy Američané budou znovu volit prezidenta. A kdy se do značné míry mohou rozhodovat právě podle toho, kdo z letošního klinče "demokraté versus Trump" v jejich očích vyjde vítězně.

První bitva začala ještě před uplynulými svátky, kdy se demokraté s Trumpem nedohodli na penězích pro americkou vládu. A řada federálních ministerstev a úřadů zůstala zavřená.

Takzvaný "shutdown", který postihl necelou třetinu administrativy, dohromady zhruba 800 tisíc státních zaměstnanců, a kvůli kterému jsou kromě jiného zavřená všechna známá washingtonská muzea Smithsonian Institution, už trvá 12 dní.

Trump: Shutdown bude tak dlouho, jak bude třeba

Vůbec nic nevyřešila ani středeční Trumpova schůzka v Bílém domě s vedoucími představiteli Kongresu. Prezident trvá na tom, že musí dostat pět miliard dolarů na výstavbu zdi na hranici s Mexikem.

"Spojené státy potřebují fyzickou bariéru. Zdi fungují," uvedl prezident na jednání svého kabinetu, které těsně předcházelo setkání s kongresovými lídry. Zároveň pohrozil, že "shutdown" může trvat "tak dlouho, jak bude potřeba". "Můžeme to řešit dlouho, může to být rychle," uvedl prezident.

Demokraté ale Trumpem požadovanou sumu odmítají dát a místo toho se silou své nové většiny ve sněmovně budou snažit uplatnit vlastní postup. Nancy Pelosiová, nastupující demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů, na odchodu z Bílého domu ve středu potvrdila, že vůbec první zákony, které demokraté ve čtvrtek prohlasují ve sněmovně, budou peníze na odblokování "shutdownu".

V balíčku budou finance na chod ministerstva pro vnitřní bezpečnost, pod které patří i ochrana hranic. Prezident, který by musel legislativu podepsat, ale už ve středu jasně řekl, že bez peněz na zeď to neudělá.

Hráz proti drogám a násilí, nebo nesmyslná, amorální zeď?

Spor o peníze pro federální vládu je názornou ukázkou, co lze čekat od roku 2019. Jak Trump, tak demokraté hrají o přízeň své voličské základny a s blížícími se volbami 2020 to bude jen silnější.

Prezident celý spor vykresluje tak, že demokraté jsou nezodpovědní v otázkách národní bezpečnosti, když mu odmítají dát peníze na zeď. "Demokraté se nestarají o všechnu zločinnost a drogy, které přinášejí otevřené hranice," napsal Trump v úterý v jednom z mnoha obdobných vzkazů na Twitteru.

"Mluvíme tady o národní bezpečnosti. Je to příliš důležité téma, než abychom to nechali být," zopakoval Trump tento akcent na středečním otevřeném jednání kabinetu, kde byly přítomné televizní kamery.

Výstavba "velké, krásné zdi" byla jedním z klíčových předvolebních slibů Donalda Trumpa. Prezident by mohl ztratit část svých skalních zastánců, kdyby to vypadalo, že od svého záměru upustil.

Podle demokratů je naopak nezodpovědný Trump, když paralyzuje chod administrativy kvůli podle nich "nesmyslné, amorální zdi". "Ukážeme, jak budeme zodpovědně vládnout a rychle schválíme náš plán," avizovala Nancy Pelosiová v úterý na Twitteru, že po čtvrtečním převzetí sněmovny začnou demokraté schvalovat své návrhy.

Uzákonění pobytu "snílků"?

Trumpem požadované finance na zeď by přitom demokraté zvažovali jen možnou výměnou za jejich požadavek, aby se vyřešila situace takzvaných "snílků". Tedy zhruba milionu mladých lidí, kteří přišli do USA ilegálně jako malé děti s rodiči.

Uzákonění pobytu "snílků" v USA je totiž zase jedním z hlavních témat demokratických voličů. Progresivní, levicové křídlo Demokratické strany navíc požaduje obecné uvolnění imigračních zákonů, například rozpuštění Imigrační a celní služby (ICE).

Což už jde nejen zcela neslučitelně proti politice prezidenta Trumpa, ale také ještě dále, než by chtěla povolit nastupující demokratická předsedkyně Pelosiová.

V nové sněmovně mají ale levicoví demokraté po listopadových volbách do Kongresu silnější slovo než dříve a kromě souboje s Trumpem tak bude muset Pelosiová patrně "krotit" požadavky svých radikálnějších spolustraníků.

Strana, která umí říkat jen ne

Z historických zkušeností vyplývá, že středoví nezávislí voliči, kteří mohou být jazýčkem na vahách i ve volbách 2020, chtějí vidět alespoň nějaké výsledky, na nichž se politicky rozdělený Washington dokáže dohodnout.

Ani Trumpův Bílý dům, ale ani vedení Demokratické strany nechtějí vypadat jako ten, kdo se nechce a nedokáže dohodnout vůbec na ničem.

Předchozí demokratický prezident Barack Obama v roce 2011 opoziční republikány označil jako "stranu, která umí říkat jen ne". Následně sice neprosadil žádný velký zákon, v roce 2012 ale prezidentský úřad obhájil.

Mezi vůbec prvními zákony, které chce Pelosiová předložit ve sněmovně, je reforma financování volebních kampaní. Nejdůležitější legislativou, u  které by demokraté mohli s Trumpem najít společnou řeč, je pak návrh investic do obnovy americké infrastruktury, vyčíslených až na 1,5 miliardy dolarů.

Bílý dům by se podle odhadu komentátorů mohl s demokraty sejít i v legislativě snižující ceny léků. A jak demokraté, tak Trump mají své praktické důvody, aby Kongresem prošel nově dojednaný tržní pakt USA s Kanadou a Mexikem.

Pokud by demokraté dohodu, známou jako USMCA, odmítli schválit, zůstala by buď v platnosti předchozí smlouva NAFTA, nebo by se celý systém rozpadl. Pro americké zaměstnance a jejich odbory by to v každém případě znamenalo horší podmínky, než jaké jsou vyjednány v nové smlouvě.

Když mě začnete vyšetřovat, odmítám spolupracovat

Charakteristickým prvkem všech těchto optimistických odhadů je však zároveň velká neurčitost a nejistota. Možným kompromisům totiž může stát v cestě ještě jiná věc. Už ohlášená vyšetřování, kterým chtějí demokraté v Kongresu podrobit Trumpa a jeho Bílý dům.

Opět to je problém nejen pro prezidenta, ale právě i pro demokraty. Trump uvedl, že pokud ho opozice začne vyšetřovat, vylučuje jakoukoli spolupráci. Jenže demokraté ve vztahu ke svým voličům už nemohou a ani nechtějí od vyšetřování ustoupit.

A nejvíce tak teď bude podle amerických komentátorů záležet na tom, jak daleko budou chtít demokraté zajít, zda jejich radikálnější politici nezatlačí Trumpa zcela do kouta. Konkrétně tím, že by vyvolali proces jeho odvolání z úřadu, takzvaný impeachment.

"Na impeachment je příliš brzo, nemluvme teď o tom," uvedla po listopadových volbách do Kongresu Nancy Pelosiová. Je si vědoma toho, co v tuto chvíli ukazují průzkumy, podle kterých by většina Američanů považovala impeachment za špatný, extrémní krok.

Ale například podle nastupujícího demokratického předsedy legislativního výboru Jerryho Nadlera by se "o impeachmentu přinejmenším mělo mluvit".

Nadler chce kromě jiného vyšetřit, za jakých okolností Trumpův tehdejší právník Michael Cohen vyplatil před volbami 2016 dvěma údajným bývalým milenkám Trumpa statisíce dolarů za jejich mlčení.

Podle Cohena, který už byl odsouzen za porušení zákona o financování volebních kampaní, se tak stalo na přímý Trumpův pokyn. Pokud by se to potvrdilo, byl by to podle kongresmana Nadlera důvod k vyvolání impeachmentu.

Video: Povolil jsem vojákům střílet na migranty, pokud budou muset, oznámil Trump

Trump: Povolil jsem vojákům střílet na migranty, pokud budou muset | Video: Reuters |  00:23

autor: Daniel Anýž | 3. 1. 2019 7:25

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama