Praha - Sen o lepším životě v Evropě se pro Afghánce mění ve zklamání. Nejsou vítáni už téměř nikde.
Makedonie je z Řecka nepouští, Rakousko platí přímo v Afghánistánu kampaň vyzývající všechny, aby nikam nejezdili.
Německo, Švédsko i Finsko se chystají ekonomické migranty vracet. A počítají mezi ně i Afghánce, kteří byli za loňský rok druhou největší skupinou uprchlíků v Evropě. Přišlo jich celkem 178 000.
Pondělní summit Evropské unie s Tureckem je hlavně o tom, jak dalším běžencům bránit v ochodu z Turecka do Řecka nebo jako je zpět do Turecka vracet.
Afghánci mají horší výchozí pozici než Syřané, které Evropa stále ještě akceptuje jako migranty, kteří mají důvod žádat o azyl.
"Myslel jsem si, že mi Evropa nabídne dobrý život, ale uprchlické tábory jsou strašné. Evropané nás ponižují. Mnozí z nich tvrdí, že běženci zničí jejich kulturu," uvedl šestadvacetiletý Muhammad Asíf, který vystudoval ekonomii.
O dva roky mladší Abdal Ghafúr vypověděl, že zaplatil pašerákům 7500 dolarů, ale žije ve špatných podmínkách v táboře ve Frankfurtu a stýská se mu po domově. "Tábor je neobyvatelný, záchody špinavé a k jídlu je často jen máslo a džem. Oproti Syřanům jsme bráni jako druhořadí uprchlíci, Syřané toho dostávají k dispozici mnohem víc," říká.
Někteří se rozhodli pro návrat poté, co Německo zpřísnilo podmínky pro slučování rodin. Museli by čekat na příchod příbuzných několik let.
"Chtěli bychom zůstat v Turecku, ale nemáme tu žádnou podporu a všechno je drahé. V Evropě dostaneme práci a pomohou nám," věří naopak pětačtyřicetiletý Nadžíbullíh z Kábulu, se kterým mluvil reportér agentury Reuters na tureckém pobřeží Egejského moře.
Afghánec tam s rodinou čeká, až bude moci na člunu přeplout do Řecka. Tam mezitím uvízly tisíce jeho krajanů, protože Makedonie Afghánce přes hranici nepouští, i když mají dokumenty v pořádku.
Rakousko dává Afgháncům otevřeně najevo, že pro ně už místo nemá. Vyčlenilo peníze na reklamní kampaň, která bude na plakátech v autobusech, na Facebooku a také v afghánských televizích vysvětlovat, že Rakousko nedává azyl nikomu, kdo odchází z ekonomických důvodů.
I v Turecku to mají Afghánci složité. Programy pro uprchlíky, na které má nyní přispět v rámci dohody s Ankarou i Evropská unie, jsou zaměřeny hlavně na Syřany a lidi mluvící arabsky.
Afghánci arabsky neumějí a mají problémy dostat status uprchlíka prostřednictvím Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Protože Turecko není první zemí, do které na své cestě vstoupili. Drtivá většina z nich cestuje přes Írán, proto mají žádost o azyl podávat tam.
Hakíma Rezáíová se snaží dostat do Evropy, kde jsou její děti, ale uvízla v tureckém městě Kirikkale. UNHCR jí řekla, že jí nemůže pomoci. "Pláči každý den," uvedla pro Reuters.
Z Bruselu pro ni nepřicházejí dobré zprávy. Návrh závěrečného prohlášení pondělního summitu EU – Turecko uvádí, že končí neřízený pohyb migrantů po západním Balkánu. "Tato cesta je nyní uzavřena," uvádí se v návrhu dokumentu, který mají prezidenti a premiéři členských zemí EU schválit.
