Živě: Turci nás novými požadavky překvapili. K podpisu nemáme mandát, tvrdí lídři EU
Uprchlická krize v Evropě.
Plánovaná společná večeře premiérů a prezidentů Evropské unie s tureckým ministerským předsedou Ahmetem Davutogluem byla podle diplomatických zdrojů zrušena. Summit EU o migrační krizi, na němž turecký premiér své evropské partnery překvapil novou sérií návrhů a požadavků, ale stále není u konce.
Na večeři měli podle původní představy šéfové států a vlád unijní osmadvacítky seznámit Davutoglua se svou reakcí na jeho návrhy. Ankara mimo jiné žádá další tři miliardy eur na pomoc syrským uprchlíkům na tureckém území a rychlejší zjednodušení vízové povinnosti pro Turky.
Frustrace plní budovu Evropské rady. Premiéři a prezidenti členských států EU nechtějí podle diplomatického zdroje podepsat něco, k čemu nemají mandát a o čem vůbec nebyli připraveni jednat.
Nečekané požadavky a návrhy Turecka tak nejspíše pouze „vezmou na vědomí“ a řádně se o nich pobaví na nadcházejícím summitu 17. března.
Lucemburský premiér Xavier Battel si kupuje polévku v kafetérii Evropské rady. Večeře evropských lídrů s tureckým premiérem je nejspíše v nedohlednu.
Luxembourg PM @Xavier_Bettel just bought a bowl of soup in the Council cafeteria.. #EUCO dinner apparently delayed pic.twitter.com/MbMbkOrLp8
— Ole Ryborg (@OleRyborg) March 7, 2016
V tuto chvíli se k sešli k uzavřené schůzce prezidenti Kypru a Francie, německá kancléřka Angela Merkelová, premiéři Řecka a Velké Británie a šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.
Dohoda je dnes podle mnohých stále možná. Někteří politici by si však nejradši vzali delší čas na rozmyšlenou. Německá kancléřka potřebuje ale viditelné výsledky do soboty, kdy se konají volby ve třech německých spolkových republikách.
Od naší zpravodajky z Bruselu:
Podle pravé ruky předsedy Evropské komise Martina Selmayra je dnes dohoda možná. Je ale možné, že svými tweety jen zvyšuje tlak na dohodu.
Good progress in difficult European Council talks on solving the refugee crisis. A breakthrough during this night is possible.
— Martin Selmayr (@MartinSelmayr) March 7, 2016
Zatímco dnes francouzské úřady pokračovaly v likvidaci části tábora migrantů u severofrancouzského města Calais, nedaleko byl i přes odpor vlády otevřen tábor nový. Zprovoznily ho radnice ve městě Grande-Synthe a humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF). Tábor, který leží jen desítky kilometrů od Calais, tvoří čtyřmístné dřevěné vytápěné bungalovy, společná kuchyně a škola.
#GrandeSynthe:MSF opens #refugee camp-over200 cabins are ready to take in those from #Calais https://t.co/m6FXkoRnJA pic.twitter.com/IUf0JYkp09
— Face to Face MSF SA (@MSF_SAdonors) March 7, 2016
Pracovníci Evropského podpůrného azylového úřadu (EASO) začali dnes distribuovat prospekty v arabštině, ve kterých jsou uprchlíci vyzýváni, aby se nechali přemístit do sběrných středisek rozmístěných po celém Řecku. Text jim zároveň vysvětluje procedury, které je čekají v rámci podávání žádostí o udělení azylu.
Podle AFP pracovníci jim pak dodatečně vysvětlují, že tato procedura může trvat dva až tři měsíce, přičemž je upozorňují na to, že není jejich právem si sami volit hostitelskou zemi. Připravují je tak na pokrok v oblasti přerozdělování uprchlíků mezi všechny státy EU, což některé z nich, jako jsou země takzvané visegrádské čtyřky, odmítají.
Řecko plánuje do konce týdne zajistit 17 400 nových ubytovacích míst pro uprchlíky , kteří čekají na vstup do Makedonie. Oznámila to dnes řecká meziresortní komise zabývající se migrační krizí.
Úřady se zároveň snaží uprchlíky přesvědčit, aby přijali dočasné náhradní ubytování, dokud nebude jejich záležitost vyřízena. Více než 13 000 lidí se stále tísní v bídných podmínkách na hranici.
Mezi nespokojenými je podle informovaných diplomatů například maďarský premiér Viktor Orbán, kterému vadí především Turky navržený systém "jednoho za jednoho". Tedy, že za každého syrského občana, kterého Ankara převezme zpět z řeckých ostrovů, by EU přijala v rámci rozsáhlého programu přesídlení jednoho syrského uprchlíka s právem na azyl z Turecka. Orbán dává už delší dobu najevo hlasitý odpor ke všem formám přijímání uprchlíků a migrantů.
Mimořádný summit EU-Turecko k migrační problematice se v Bruselu protahuje. Jednání bylo přerušeno a diplomaté se snaží do závěrečného textu zapracovat dnešní návrhy, se kterými poměrně překvapivě přišel turecký premiér Ahmet Davutoglu. Lídři některých zemí osmadvacítky ale mají s návrhy problém a není tak zatím jasné, jak dlouho diskuse potrvá a zda vůbec dospěje k výsledku.
Podle informovaného unijního činitele je k dohodě nad tureckými návrhy daleko. Je tak možné, že dnešní schůzka tuto věc vůbec nerozhodne a vrátí se k ní až například řádný summit EU za dva týdny. Naopak německá kancléřka Angela Merkelová či nizozemský premiér Mark Rutte podle tohoto činitele tlačí unii k dohodě už dnes.
Takový pohled se uprchlíkům nabídne, když přijíždějí k břehům Evropy. Jejich čluny ale nejsou zdaleka v tak dobrém stavu.
This is what the approach to Europe's shores looks like for refugees & migrants arriving. Though on flimsier boats. pic.twitter.com/ZtYHriz6Kw
— Piers Scholfield (@inglesi) March 7, 2016
Komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi je znepokojen bruselským summitem. "Mám velké starosti ohledně toho, o čem dnes Evropská rada jedná a k jakému dojde závěru," cituje ho agentura Reuters.
Její rozhodnutí je podle Grandiho důležité i kvůli tomu, že může sloužit jako precedenc okolnímu světu. Turecku je potřeba pomoci, doplnil.
Turecko potřebuje kapacity Severoatlantické aliance a pomoc Evropské unie, aby se zabránilo proudu dalších uprchlíků směřujících přes Egejské moře dál do Evropy, prohlásil v Bruselu turecký premiér Ahmet Davutoglu.
"Chceme zabránit vlnám uprchlíků a tragickým událostem v Egejském moři," zdůraznil šéf turecké vlády a upozornil přitom na stovky utonulých mezi běženci usilujícími o překonání moře na vratkých člunech. "Doufáme, že můžeme dosáhnout humanitárního přístupu zaměřeného na výsledek v jednání s EU," dodal.
Policie v úterý cvičně zavede kontroly na státních hranicích s Rakouskem. Cvičení se bude týkat hraničních přechodů v Dolním Dvořišti, Mikulově a na části zelené hranice. Jeho tématem bude příchod většího množství uprchlíků na české území. ČTK to dnes sdělil mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán.
"Cvičením ověříme postupy při příchodu většího počtu migrantů včetně činnosti na vzniklých registračních místech na státní hranici," uvedl v tiskové zprávě Bocán. Do cvičení se zapojí policisté z Jihočeského a Jihomoravského kraje. Bližší informace chce policie sdělit na tiskové konferenci, která se uskuteční před zahájením cvičení.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) při dnešní návštěvě Berouna novinářům řekl, že při cvičení na česko-rakouském pomezí budou tři hlavní kontrolní body. "Je to připravováno právě na záchyt a registraci většího množství lidí, kteří by zamířili z rakouské strany na české území. Tito lidé by byli tedy omezeni na svobodě, byli by registrováni, následně by byli přeposláni do vnitrozemí, kde bychom se o ně krátkodobě starali do té doby, než bychom je vraceli na území Rakouska," uvedl ministr.
Turecký návrh dohody předpokládá, že Turci převezmou zpět všechny migranty, kteří se z jeho území od určitého data dostanou na řecké ostrovy. Opatření má být dočasné, odůvodněné je humanitárními ohledy a Evropská unie by je financovala.
EU by ovšem měla z dotyčných ostrovů nejprve odvézt všechny migranty, kteří se na nich nyní nacházejí. Repatriací se tak má začít využívat až vůči lidem, kteří se na ostrovy dostanou od dohodnutého data.
Turci také předpokládají, že by na ostrovy Lesbos, Chios, Samos, Leros a Kos umístili potřebný počet svých styčných důstojníků, aby celá operace mohla hladce fungovat.
Na severu Řecka uvízly tisíce lidí, nervozita stoupá. Fotoreportér agentury Reuters zachytil bitku mezi dvěma běženci ve stanovém táboře.
Plavidla Severoatlantické aliance (NATO), která dosud hlídkovala v Egejském moři v neutrálních vodách, dnes poprvé vplují do výsostných vod Řecka i Turecka. Oznámil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Pašerácké skupiny, které do Evropy převážejí za peníze uprchlíky, zvažují dvě nové trasy, pokud se zavře řecko-makedonská hranice. První trasou je severní cesta přes Bulharsko a Rumunsko, druhou jižní cesta přes Albánii a odtud přes moře do Itálie. Napsal to s odvoláním na své zdroje maďarský deník Magyar Hírlap.
Bavorský premiér Horst Seehofer v rozhovoru pro týdeník Der Spiegel uvedl, že Německo by mělo stanovit strop na počet uprchlíků, které je ochotno přijmout. Což je ale krok, který německá kancléřka Angela Merkelová odmítá učinit. "Pokud by Německo stanovilo maximální počet osob, které je ochotno přijmout, proud migrantů by klesl. Nyní si stále mnozí z nich myslí, že jsou zváni," uvedl Seehofer v interview.
Maďarsko žádné uprchlíky - Syřany ani nikoho jiného - z Turecka nepřijme. Dopředu to v Bruselu oznámil maďarský premiér Viktor Orbán. Maďarsko plánuje také výrazné omezení finančních výdajů spojených se současnou uprchlickou vlnou a snížení počtu míst v zařízeních určených pro migranty.
Turecký premiér Ahmet Davutoglu dnes Evropskou unii požádal o další tři miliardy eur (přes 80 miliard korun) do roku 2018 ke stejné částce domluvené už loni v listopadu. Potvrdil to na Twitteru předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.
Setkání klíčových aktérů v Bruselu. Alexis Tsipras a Ahmet Davutoglu.
Mtg w/PM @Ahmet_Davutoglu. We have the opportunity to show we're facing the issues in our neighborhd #EUTurkey #EUCO pic.twitter.com/UTyNewREmh
— Alexis Tsipras (@tsipras_eu) March 7, 2016
Od naší zpravodajky v Bruselu:
Na summitu se chystá možná naprosto přelomový návrh. Turci by podle nových závěrů, které viděla agentura Reuters, přijímali zpět z řeckých ostrovů úplně všechny lidi, kteří by tam z Turecka připluli, včetně Syřanů.
Za každého Syřana, který by byl poslán zpět do Turecka, by Evropská unie přesídlila jednoho Syřana z uprchlického tábora z Turecka do Evropy. Tímto by úplně padla motivace jak migrantů, tak uprchlíků k tomu, aby se vydávali na nebezpečnou cestu po moři do Řecka a Syřané, kteří mají nárok na azyl, by byli bezpečně převáženi do všech členských zemí EU rovnou z Turecka.
Podle zdrojů agentury Reuters evropští lídři souhlasí s urychlením bezvízového styku pro Turecko. Nutnost víz by měla skončit už do konce června. Původně byl konec vízové povinnosti plánován nejdříve na konec října.
Promítání pro děti uprchlíků v Řecku...
As migrants remain stranded in Greece, children watch cartoons projected onto a van https://t.co/EGqK6X2XSy pic.twitter.com/RIRBeJIYgJ
— New York Times World (@nytimesworld) March 7, 2016
Mezi dnešními účastníky jednání v Bruselu jsou i "summitoví veteráni".
Today’s #EUSummit is the 101st for @JunckerEU. Who are some other veterans? https://t.co/favFoAed9S via @EurActiv pic.twitter.com/By1eEMPEhO
— Cambre Associates (@CambreAssoc) March 7, 2016
Dnešní jednání v Bruselu se nejspíš protáhnou…
Premiér Davutoglu přišel s novými tureckými návrhy. Je evidentní, že si jestě vyžádají obsáhlou diskusi. #EUCO
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) March 7, 2016
Úsměv... a teď k jednacímu stolu.
Od naší zpravodajky z Bruselu:
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil Evropskou unii z toho, že nedodala Turecku slíbené tři miliardy eur, které jsou určeny na zlepšení podmínek uprchlíků v Turecku.
Při proslovu na sjezdu ženských odborářských svazů uvedl, že doufá, že premiér Davutoglu se ze summitu EU-Turecko v Bruselu vrátí s penězi. Ten mezitím řekl evropským lídrům, že nechce pouze tři miliardy, ale rovnou šest.
Kudy vede tzv. západobalkánská migrační trasa, o které se dnes mimo jiné jedná na summitu v Bruselu?
Původně vedla z Řecka, coby první země EU na cestě uprchlíků, dál na sever skrze Makedonii, Srbsko, Maďarsko, Chorvatsko a dál do západní Evropy.
Některé státy, které na této trase leží (zejména Maďarsko a nyní i Makedonie), ale cestu migrantům blokují a na své území je nepouští vůbec, nebo sporadicky.
mapsontheweb: Refugee corridor. Countries along the Western Balkans migration route. https://t.co/ga6RrmRN7p pic.twitter.com/0M25zuKHUi
— 28 (@arbedsky) February 27, 2016
Na pět let do vězení poslal dnes soud v Rostocku dva muže, kteří se pokusili v severním Německu podpálit ubytovnu pro uprchlíky. V zařízení bylo v době útoku 38 lidí, z toho 18 dětí. Oba muži se k činu přiznali, rozhodli se k němu, protože nesouhlasili s příchodem cizinců do Německa.
Soud podle rozhlasové stanice NDR dvojici poslal do vězení za pokus o vraždu a za žhářství. Výši trestu stanovil po dohodě se státním zastupitelstvím a s obhájci na základě úplného doznání obou odsouzených.
Turci sice požadují více, ale zároveň více i nabízejí. Novinář z agentury AFP na svém twitterovém účtu uvedl, že podle zdroje z EU se jedná o celkově ambicióznější plán.
The Turks 'are offering more, they are demanding more... It's more ambitious on all aspects', European source tells @AFP
— Danny Kemp (@dannyctkemp) March 7, 2016
V úterý se v České republice uskuteční pohraniční cvičení, které má prověřit, jak jsou policisté připraveni na příchod většího počtu migrantů. Jmenuje se "Vlna", stejně jako kdysi akce StB.
Pohraniční cvičení na uprchlíky se jmenuje stejně jako operace StB - Akce Vlna. Policie trénuje na příchod migrantů https://t.co/emwEKiDRAf
— Jan Lipold (@jan_lipold) March 7, 2016
Oběd skončil. Po společné fotografii se budou evropští lídři bavit, jestli na nové turecké požadavky přistoupí.
Lunch is over. Now family photo. Then EU28 meeting on migration crisis
— Preben Aamann (@PrebenEUspox) March 7, 2016
Od naší zpravodajky z Bruselu:
Turci chtějí podle vysoce postaveného zdroje několik věcí: další 3 miliardy eur po roce 2018, urychlení bezvízového styku, co nejrychlejší otevření nových přístupových kapitol a přesídlování desetitisíců Syřanů s nárokem na azyl rovnou do Evropy.
Výměnou Turci nabízejí, že budou přijímat zpět všechny migranty, kteří nemají v Evropě nárok na mezinárodní ochranu rovnou z řeckých ostrovů.
#Turecko chce 6 mld €, rychle zrušit vízovou povinost, otevření dalších přístupových kapitol, EU by měla přesídlovat Syřany z TUR #uprchlíci
— Ondrej Houska (@OndrejHouska) March 7, 2016
Podle prezidenta Tayyipa Erdogana už Turecko za uprchlickou krizi - a asi tři miliony migrantů - zaplatilo okolo 10 miliard eur.
Zajímalo by vás, co se podává na summitu v Bruselu k obědu?
Breaking: the turkish summit lunch menu -- carrot flan? ewww pic.twitter.com/RMoi4NVarR
— Tara Palmeri (@tarapalmeri) March 7, 2016
Mezitím ve Francii...
Snímek z uprchlické kolonie u Calais (tzv. Džungle), kterou začaly francouzské úřady likvidovat. Migrant protestuje proti evakuaci.
Podle zpráv z místa to začíná vypadat, že summit nebude tak rychlý, jak se předpokládalo. Může se protáhnout do pozdějších večerních hodin.
EU-Turkey 'will not be a short summit' says EU official. Davutoglu now giving EU28 Turkey's ideas on migration #refugeecrisis #EUCO
— Jennifer Rankin (@JenniferMerode) March 7, 2016
Od naší zpravodajky v Bruselu:
O nových požadavcích Turecka se už začalo spekulovat. Má jít údajně o vyšší finanční pomoc nebo urychlení bezvízového styku. Požadavky mají být podle vysoce postaveného zdroje ale v rámci už domluveného Akčního plánu s Tureckem. Podle něj má Evropská unie dát Turecku tři miliardy eur pro zlepšení podmínek pro uprchlíky v Turecku a bezvízový styk s Tureckem by měl začít, pokud budou splněny všechny náležitosti do konce letošního roku.
Bosenský ministr zahraničí Igor Crnadak uvedl, že se jeho země připravuje na to, jak zvládnout uprchlickou vlnu v případě, že se hlavní trasa migrantů vedoucí přes Balkán posune o něco jižněji.
Podle Crnadaka by mohlo dojít k otevření úplně nové cesty, kterou by se chtěli migranti dostat do Chorvatska přes Albánii, Černou Horu a Bosnu.
Neshody mezi státy EU v přístupu k uprchlíkům. Kdo by se mohl postavit za koho?
What to do about refugees?
— ian bremmer (@ianbremmer) March 7, 2016
No agreement in Europe. pic.twitter.com/pmQmkfjqJV
Od naší zpravodajky v Bruselu:
Podle vysoce postaveného zdroje závěry summitu, co se týče západobalkánské trasy, "stále drží".
Stále v nich tedy můžeme najít větu o tom, že západobalkánská trasa "je uzavřena", i když proti ní vystupují německá kancléřka Angela Merkelová i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Od naší zpravodajky v Bruselu:
Turecký premiér Ahmet Davutoglu přijel na summit s novými požadavky. Celá choreografie summitu se proto mění.
Davutoglu je představí na krátkém obědě, poté se sejdou pouze lídři osmadvacítky, aby o nich diskutovali. Turecký premiér bude následně znovu přizván ke společné večeři, kde se lídři dohodnou na nových závěrech k Turecku.
Evropská unie dala za pravdu státům visegrádské skupiny (V4), když mezi závěry dnešního summitu s Tureckem zahrnula také uzavření balkánské trasy pro nelegální migraci, je přesvědčen premiér Bohuslav Sobotka.
"Jsem velice rád, že přímo v návrzích závěrů dnešního setkání hlav států EU je věta, která říká, že se uzavírá balkánská trasa pro nelegální migraci," řekl při příchodu na jednání. Dodal, že o uzavření balkánské trasy mluví již delší dobu státy visegrádské čtyřky, tedy Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko. "Závěry, tak jak jsou v tuto chvíli připraveny, odrážejí to, co už několik měsíců říkají země visegrádské čtyřky."
Do Řecka od začátku roku do 6. března připlulo 132 177 běženců, vyplývá z čerstvě zveřejněné bilance Úřadu Vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR).
Turecko podle zpráv z Bruselu zvyšuje své požadavky. Kromě již vyjednaných tří miliard eur chce i snadnější získávání víz pro své občany a rychlejší členství v EU.
Turkey upping demands for taking back migrants: now want increase in €3bn aid; easier EU visas for its citizens; quicker EU membership
— James Mates (@jamesmatesitv) March 7, 2016
"Migranti se pohybují rychleji, než my jednáme."
Litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová zhodnotila situaci v Evropské unii více než výstižně.
Migrants move faster than we act #EUCO
— Dalia Grybauskaitė (@Grybauskaite_LT) March 7, 2016
Maďarsko a Chorvatsko po měsících otevřou tři železniční hraniční přechody, které se uzavřely v polovině loňského roku kvůli přílivu uprchlíků.
S odvoláním na ministry vnitra obou zemí to napsala agentura MTI. Kdy by k obnovení provozu mělo dojít a zda půjde o trvalé opatření, není známo.
Atény se podle všeho chystají na evakuaci uprchlíků, kteří se tísní na řecké straně makedonské hranice. Náměstek řeckého ministra obrany Dimitris Vitsas, který je též šéfem krizového migračního štábu Řecka, v televizi řekl, že je třeba tyto běžence ubytovat v přijímacích zařízeních dále od hranic.
"I kdyby smělo jít denně dál 500 lidí, musí být ostatní ubytováni v přijímacích zařízeních dále od hranic," řekl Vitsas stanici Skai. Podle DPA to řecká média interpretují jako oznámení evakuační akce.
Před začátkem summitu se v Bruselu "ladí notičky".
Před začátkem summitu EU-Turecko jsme s partnery #V4 koordinovali společnou pozici, kterou budeme prosazovat. #EUCO pic.twitter.com/vEofjZRh1p
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) March 7, 2016
"Pomůžeme Turecku, ale na oplátku požadujeme, aby přijímalo zpět vyhoštěné migranty," prohlásil v Bruselu španělský premiér Mariano Rajoy.
Od naší zpravodajky z Bruselu:
"Musíme říct převaděčům, že neexistuje žádná volná cesta do západní Evropy. Musí to být jasné: Tato cesta je zavřená. Pouze jasné sdělení může něco změnit," uvedl při příchodu na summit rakouský kancléř Werner Faymann.
Podle něj by si měla být Evropa schopná poradit i bez pomoci sousedů, tedy Turecka. Faymann bude rád, pokud se dohoda s Tureckem podaří, ale EU by ji neměla automaticky očekávat.
Sen o lepším životě v Evropě se pro Afghánce mění ve zklamání. Nejsou vítáni už téměř nikde.
Makedonie je z Řecka nepouští, Rakousko platí přímo v Afghánistánu kampaň vyzývající všechny, aby nikam nejezdili. Německo, Švédsko i Finsko se chystají ekonomické migranty vracet. A počítají mezi ně i Afghánce, kteří byli za loňský rok druhou největší skupinou uprchlíků v Evropě. Přišlo jich celkem 178 000.
Afghánci mají horší výchozí pozici než Syřané, které Evropa stále ještě akceptuje jako migranty, kteří mají důvod žádat o azyl.
Jednání v Bruselu se - jak už bývá v posledních měsících zvykem - oddaluje. Oběd, původně naplánovaný na 12:30, začne nejdříve v jednu.
Nelze tak očekávat, že vše vyvrcholí podle plánu tiskovou konferencí v 18:00. Vášnivá debata se povede zřejmě kvůli větě o zavření balkánské migrační trasy.
"Rozhodné přiznání k vlastním tradicím, k vlastní kultuře a k vlastní víře jsou zcela v pořádku. Ale rostoucí bezcitnost, kterou ukazují právě tito samozvaní obránci křesťanského Západu a která se projevuje už i jinak než jen verbálně, je nepřijatelná," řekl prezident na úvod Týdne bratrství, pravidelné akce, která už od roku 1952 usiluje o posílení křesťansko-židovského dialogu v Německu.
"Pokud si někdo myslí, že lze bránit křesťanský Západ ponižováním druhých, vytlačováním lidí vyznávajících jinou víru, nenávistnými pokřiky a sněním o čistkách, pak dotyčný Západ už zradil," dodal na adresu Pegidy.
Německý prezident Joachim Gauck kritizoval hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida), které se vymezuje proti uprchlíkům přicházejícím do Německa a proti muslimům. Podle něj jsou to právě stoupenci Pegidy, kdo zrazuje západní hodnoty.
Podle neměcké kancléřky Angely Merkelové jsme dnes svědky "jednoho z nejdůležitějších summitů".
"Doufám, že dosáhneme dohody. Vyjednávání budou složitá a zaberou určitě několik hodin," dodala Merkelová. Zavírání hranic je podle ní nepřijatelné.
#Merkel #EUCO "For all countries, including Greece, closing [borders] not an option" @POLITICOEurope pic.twitter.com/KSQ5J0n4XY
— vonderburchard (@vonderburchard) March 7, 2016
Mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové označila zavření balkánské uprchlické trasy za "spekulaci", napsala agentura AFP.
#BREAKING Closure of Balkans refugee route 'speculation': Merkel spokeswoman
— AFP news agency (@AFP) March 7, 2016
Švédský imigrační úřad předpokládá, že v nadcházejících třech letech zmizí z dohledu úřadů a přejde do ilegality 46 000 neúspěšných žadatelů o azyl, napsal portál The Local.
"Bude to prudké zvýšení," uvedl šéf pohraniční policie Per Löwenborg k odhadům očekávaného vývoje. V loňském roce podobně zmizelo 7330 lidí, kterým úřady odmítly udělit azyl.
"Ukazuje se, že poptávka ze strany členských zemí je paradoxně větší, než jsou schopny řecké a italské úřady zúřadovat. Není to tedy jen na České republice. Platí, že teď chceme vyřešit 20 lidí z Řecka a 10 lidí z Itálie, a pak Česko poskytne další nabídku. Samozřejmě je důležité, aby vždy došlo k bezpečnostním prověrkám a abychom měli dostatečné kapacity se o ty lidi v Česku postarat," dodal Sobotka.
"V tuto chvíli probíhají bezpečnostní prověrky uprchlíků," potvrdil premiér Sobotka, že Česko čeká na přemístění 30 uprchlíků z hotspotů z Itálie a Řecka.
Zatím ale není jasné, kdy Česko poskytne v rámci přemístění pro uprchlíky z Řecka další místa. "Půjdeme jednotlivými kroky v rámci závazků, které Česká republika má," uvedl premiér. Evropští lídři se mají dnes přitom dohodnout na urychlení přemísťování uprchlíků především z Řecka, kde se běženci začínají po uzavření makedonsko-řecké hranice hromadit.
Od naší zpravodajky z Bruselu:
Česko se nechce účastnit dobrovolného přesídlování uprchlíků přímo z Turecka, které prosazuje německá kancléřka Angela Merkelová.
Před summitem EU-Turecko to řekl premiér Bohuslav Sobotka. Česko ale přesídlí z uprchlických táborů ze třetích zemí přes 500 běženců, jak se loni v červnu zavázalo.
Evropští lídři dnes mají schválit také návrh Evropské komise na zřízení nového humanitárního fondu pro rychlou pomoc členským zemím EU. Ten by měl v tuto chvíli pomáhat především Řecku, na jehož území se po uzavření hranic s Makedonií hromadí tisíce migrantů a uprchlíků.
Celkově má být ve fondu 700 milionů eur. Z toho 300 milionů by mělo být k dispozici už letos a pomoct Řecku odvrátit humanitární krizi.
Na summitu se očekává ještě velké drama. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a německá kancléřka Angela Merkelová chtějí ze závěrů summitu vyškrtnout větu o tom, že "západobalkánská cesta je nyní zavřená".
Tu přitom požadují především státy nejen samotné západobalkánské trasy, ale i země Visegrádské čtyřky. Tato věta má podle nich vyslat jasný signál pro všechny kdo se do Evropy chystají. "Je důležité aby to slyšeli jak pašeráci lidí, tak aby se to dostalo ke sluchu lidí, kteří jsou v uprchlických táborech a přemýšlí o tom, že by šli do Evropy," řekl před odletem na summit český premiér Bohuslav Sobotka
Podle mluvčího Úřadu Vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) tvoří děti 40 % uprchlíků, kteří v únoru přijeli do Řecka.
#Idomeni, Greece: Refugee children in majority among those arriving in Greece #Europe pic.twitter.com/akReFqdBgk
— Babar Baloch (@BabarBloch) March 7, 2016
Od naší zpravodajky z Bruselu:
"Už druhý summit EU-Turecko za poslední tři měsíce nám ukazuje, jak důležité je Turecko pro Unii a Unie pro Turecko,“ uvedl při příjezdu na summit turecký premiér Ahmed Davutoglu. Podle něj je potřeba se zaměřit nejen na nelegální migraci, ale na uprchlickou krizi jako celek.
Už v neděli se sešel s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a nizozemským premiérem Markem Ruttem, což označil za "plodnou schůzku". "Doufám že dnešní summit nebude jen o nelegální migraci, ale také o přístupových rozhovorech Turecka do EU. A doufám, že to bude úspěšný summit," dodal Davutoglu.
Jen několik zemí ještě nepřijalo tímto způsobem žádného uprchlíka a Česko je jednou z nich. Mezi ty další patří i všechny státy visegrádské čtyřky – Maďarsko, Slovensko a Polsko, a také Rakousko, Chorvatsko, Dánsko Estonsko, Slovinsko.
Připomeňme, že povinné kvóty pro uprchlíky zatím příliš nefungovaly. Podle dat Evropské komise bylo v rámci takzvaného přemístění z hotspotů v Itálii a Řecku přemístěno dosud pouze 660 lidí. Dohromady si přitom mají státy EU za dva roky přerozdělit 160 000 uprchlíků.
Tato loď by měla být jednou z těch, které budou hlídkovat v Egejském moři.
@inglesi BTW: the flagship of Standing NATO Maritime Group 2, FGS Bonn will start patrolling off Lesbos. Huge ship. pic.twitter.com/7kYOk4p0zj
— Hans de Vreij (@hdevreij) March 7, 2016
Organizace Amnesty International (AI) před summitem EU-Turecko obvinila evropské politiky, že se tlakem na Ankaru snaží vyhnout své odpovědnosti za uprchlíky. Toto jejich úsilí přitom organizace označila za "nebezpečnou a záměrnou lest".
"Využití Turecka jako 'bezpečné třetí země' je absurdní. Mnoho uprchlíků stále žije v hrozných podmínkách, někteří byli deportováni zpět do Sýrie, a bezpečnostní síly dokonce střílely na Syřany, kteří se pokusili překročit hranici," upozornil zástupce ředitele AI pro Evropu a Střední Asii Gauri van Gulik.
Turecko by mělo po dnešním summitu s EU daleko rychleji přijímat zpět na své území nelegální migranty, kteří z jeho břehů připluli do Řecka.
Od 1. června by pak mělo přijímat zpět migranty z celé EU, kteří použili Turecko jako tranzitní zemi. Aktivnější vracení pracovních migrantů má vyslat podle evropských politiků jasný vzkaz, že pro ně není v EU místo. Oběd evropských lídrů s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem má začít ve 12:30.
Od naší zpravodajky v Bruselu:
V rámci přemísťování má Česko přijmout dohromady 4306 uprchlíků. Prvních třicet z nich má dorazit do Česka nejpozději do začátku dubna.
Přes počáteční nevoli uprchlíků žádat o azyl v Česku se nyní zájem o Česko nebo Polsko údajně zvyšuje. "Z toho, co víme, k nám chtějí proto, že viděli na mapě, že sousedíme s Německem," uvedl jeden z českých diplomatů.
Francouzi pokračují ve vyklízení jižní části uprchlického tábora u přístavu v Calais. Zatím je situace v táboře klidná, píše deník Le Figaro.
Úřady zatím stačily vyklidit zhruba dva hektary z celkové rozlohy 7,5 hektaru. Proti likvidaci tábora tiše protestuje skupina asi 70 lidí, na které dohlíží policisté. Několik uprchlických dětí se pokusilo dát jim bílé růže, ale bez úspěchu.
Od naší zpravodajky v Bruselu:
Na takzvané relokace uprchlíků upozornil při příjezdu do Bruselu také řecký premiér Alexis Tsipras. "Je nutné proces přemísťování uprchlíků velmi urychlit. Evropa stojí na určitých hodnotách, mezi které patří společné řešení problémů a solidarita. Tyto hodnoty by měly platit pro všechny, stejně jako společná pravidla. Všichni musí zavést do praxe naše společná rozhodnutí," řekl.
Poukázal tak především na země visegrádské čtyřky, které se přijímání uprchlíků brání. Maďarsko a Slovensko napadlo rozhodnutí o povinných kvótách dokonce u soudu. Česko se mu podřídilo, ale až po delším zdráhání nabídlo na začátku února prvních 30 míst.
Zatímco v Bruselu se schyluje k jednáním, k řeckým břehům připlouvají další a další běženci.
Volunteers on Lesbos beach watch ships manoeuvring - 3rd pic is coastguard returning with hundreds of migrants pic.twitter.com/PJPrJYy7Ax
— Piers Scholfield (@inglesi) March 7, 2016
Podle Sobotky musí summit vyslat jasný signál, že ekonomičtí migranti budou vraceni zpět do Turecka nebo jejich zemí původu.
"Poslední čísla ukazují, že v tom letošním proudu tvoří ekonomičtí migranti 40, někdy i 50 až 60 procent z celkového počtu lidí, kteří do Evropy přicházejí," uvedl před odletem do Bruselu.
Další, čeho chce Sobotka na summitu dosáhnout, je "jasná dohoda na tom, že se zastaví nelegální migrace v oblasti západního Balkánu". Na tom se mají evropští lídři v tentokrát opravdu shodnout.
"Tok nelegální migrace přes západní Balkán skončí: tato cesta je nyní zavřená," píše se v návrhu závěrů summitu, který má Aktuálně.cz k dispozici.
Od naší zpravodajky z Bruselu Silvie Houskové:
"Česká republika není spokojena s tím, jak to vypadá na řecko-turecké hranici. Domníváme se, že je potřeba tento migrační tok zastavit," řekl před summitem evropských lídrů s Tureckem premiér Bohuslav Sobotka. Ten chce na summitu především zdůraznit nutnost navracení ekonomických migrantů z Řecka zpět do Turecka.
Severoatlantická aliance oznámila rozšíření své námořní mise v Egejském moři, která má zabránit pašování migrantů. NATO bude nově moci operovat i v řeckých a tureckých teritoriálních vodách, což je 12 námořních mil (asi 22 kilometrů) od pobřeží.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že do oblasti budou vyslány i další lodě, které se připojí ke třem plavidlům, jež tam již nyní operují. Budou mezi nimi i Britové, napsal list The Guardian.
SG welcomes expansion of #NATO deployment in the #Aegean Sea https://t.co/uk63Uhcey4 #RefugeeCrisis pic.twitter.com/KsQeq0gp8K
— NATO (@NATO) March 7, 2016
Řecký premiér Alexis Tsipras nicméně oznámil, že bude na summitu EU v Bruselu žádat okamžité přemístění migrantů, kteří v jeho zemi uvázli. Momentálně jde o více než 30 000 lidí.
Návrh závěrečného prohlášení pondělní schůzky, který má ČTK k dispozici, uvádí, že končí neřízený pohyb migrantů po západním Balkánu. "Tato cesta je nyní uzavřena," uvedou lídři zemí Unie.
V Bruselu se po poledni uskuteční očekávaný summit mezi Evropskou unií a Tureckem. Brusel s Ankarou počítá jako s klíčovým partnerem, jenž mu má pomoci zmírnit příliv uprchlíků do Evropy.
Turci by rádi slyšeli podrobnosti o záměru části členských zemí EU dobrovolně přebírat z Turecka ty syrské uprchlíky, kteří mají nárok na azyl.
Makedonské úřady budou na své území nově pouštět jen uprchlíky z těch měst, kde podle nich zuří válka.
Podle zdroje řecké policie, který si nepřál být jmenován, nové opatření znamená, že například lidé ze syrského Aleppa budou moci z Řecka odejít, zatímco lidé z Damašku či Bagdádu ne.
Na řeckém Lesbu v neděli přistály lodě s 987 běženci. Momentálně tam pobývají bezmála čtyři tisíce uprchlíků.
V Egejským moři v neděli utonulo dalších 25 uprchlíků. U tureckých břehů se s nimi převrátila loď. Dalších 15 lidí pobřežní stráž z moře zachránila.
Národnost obětí nebyla známa, mezi mrtvými jsou údajně nejméně tři děti. Běženci směřovali z tureckého letoviska Didim na jihozápadě země do Řecka. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se letos mezi 1. lednem a 3. březnem na cestě do Řecka utopilo už nejméně 321 migrantů.
Nedělní události si můžete připomenout zde:
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj kolem migrační krize.
Právě se děje
Překvapivé a působivé. V bezprostřední blízkosti Putina se odehrává nečekaná bouře
Gazprom ztrátu evropského trhu dodávkami do Číny jen tak nenahradí
