Brusel - Evropské komisařce Viviane Redingové došla trpělivost. Největší evropské společnosti stále nezvýšily podíl žen ve vedoucích funkcích. Pokud se tento stav nezmění do roku 2011, rozhodla se komisařka pro spravedlnost uplatnit zákonná opatření.
Redingová to potvrdila vydáním strategie pro rovnoprávnost žen a mužů.
Jejím cílem je, aby do roku 2015 zastávalo pozici v dozorčích radách 30 procent žen, do roku 2020 by pak tento podíl měl vzrůst na 40 procent.
Jako následováníhodný příklad uvedla Redingová Norsko, které není členem Evropské unie. Díky kvótám zde totiž došlo k navýšení podílu žen na rozhodovacích pozicích z 25 na 40 procent během pěti let.
Komisařka také uvedla, že by se na jaře 2011 v Bruselu ráda setkala se zástupci a zástupkyněmi největších evropských firem. Chce se poradit o možnostech, jak zvýšení podílu žen ve firmách zajistit.
"Aktuálně působí na pozicích předsedkyň představenstev velkých evropských firem pouze 3 procenta žen," uvedla podle agentury APA Viviane Redingová.
"Vůči kvótám jsem byla vždy skeptická, ale za poslední roky, co situaci sleduji, bohužel došlo jen k velmi malým pokrokům. Onen pověstný "skleněný strop" skutečně existuje a ženy na něj při snaze vystoupat ve své profesi výš narážejí," dodala Redingová.
Ženy dnes nemohou uplatnit své vzdělání
Podle komisařky se nejedná pouze o sociální zodpovědnost firem. Účastí žen na rozhodovacích pozicích dojde také k hospodářskému rozvoji. Vzhledem k tomu, že ženy tvoří více než polovinu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, je škoda každé z nich, která nemůže z různých důvodů pracovat na pozici odpovídající jejímu vzdělání.
Ne všichni však s komisařčiným návrhem souhlasí. Německé hospodářské svazy se již nechaly slyšet, že kvóty považují za nadbytečné a upřednostňovaly by svobodné rozhodování. Případné sankce jsou podle nich navíc kontraproduktivní.
Rozená Lucemburčanka Viviane Redingová není v Evropské komisi žádným nováčkem. V letech 1999-2004 byla komisařkou pro vzdělávání a kulturu, v naásledujícím volebním obodbí zastávala post komisařky pro média a informační společnost. Tehdy mimo jiné prosadila nižší tarify při telefonování mezi jednotlivými členskými zeměmi.
Nyní zastává funkci komisařky pro spravedlnost, základní práva a občanství. Zároveň je místopředsedkyní komise. V poslední době na sebe upozornila také hlasitou kritikou vyhošťování Romů z Francie.
