Kapské Město (od našeho zpravodaje) - Napjaté očekávání, které předcházelo víkendovým všeobecným volbám v Zimbabwe, vystřídalo rozčarování z nezvykle pomalého sčítání hlasů.
"Je jasné, že mají něco za lubem. V minulosti se výsledky vyhlašovaly nejpozději druhý den, teď jsou dva dny pryč a pořád není jasno," kroutí hlavou Regis Mtutu, jeden z asi tří milionů Zimbabwanů, které politická a ekonomická krize doma přiměla odejít do sousední Jihoafrické republiky.
Čtěte také: Opozice v Zimbabwe: když prohrajeme, volby neuznáme
Čtyřicetiletý bodrý chlapík z Harare patří mezi ty šťastnější: v JAR pracuje legálně a na solidním místě coby mezinárodní koordinátor kampaní jedné ze zdejších nevládních organizací, zatímco většina jeho krajanů se musí spokojit s příležitostnou a špatně placenou prací, o kterou místní nestojí.
V těchto dnech ale Regisovi dobrá práce poskytuje jen malou útěchu. Tím spíš, že mu pracovní vytížení znemožnilo odjet na volby domů, jak původně zamýšlel.
Nezbývá mu tedy, než aby nejnovější vývoj v Zimbabwe sledoval prostřednictvím jihoafrických médií. Ta ostatně volbám u severního souseda už nejméně týden věnují větší pozornost než domácím záležitostem.
Čtěte také: Zimbabwané se na skok vracejí domů. Volit změnu
Jižní Afrika zavírá oči
Poslední zprávy ale Regisovi náladu příliš nezvedly. Přinesly totiž vyjádření šéfa volební pozorovatelské mise Jihoafrického rozvojového společenství (SADC), podle něhož sobotní hlasování v Zimbabwe proběhlo v poklidu a dalo tamním lidem příležitost vyjádřit svou vůli.
"Nechápu, jak mohli takové prohlášení vydat ve chvíli, kdy ještě ani nejsou známy výsledky. Navíc zcela ignoruje to, co volbám předcházelo," uvedl Regis s odkazem na nerovnou předvolební kampaň v celostátních médiích, kde jednoznačně dominoval prezident Robert Mugabe a jeho strana Zanu-PF.
Trojice poslanců z jihoafrické opoziční Demokratické aliance odmítla na rozdíl od svých kolegů z vládního Afrického národního kongresu výše zmiňované hodnocení voleb podepsat a rozhodla se vypracovat vlastní, podstatně kritičtější zprávu.
Čtěte také: Zimbabwe: Mugabe chce vyhrát za jakoukoliv cenu
To ale odráží spíše napětí na domácí politické scéně v JAR než náznak možné změny dosud vesměs smířlivého postoje Pretorie k Mugabeho režimu.
"Osobně si myslím, že Jižní Afrika mohla a měla udělat ve vztahu k Zimbabwe mnohem víc," domnívá se jihoafrický filmař a demokratický aktivista Don Edkins, který poukazuje na to, jak bezzubá se nakonec ukázala být "tichá diplomacie", kterou vůči Mugabemu celé roky prosazoval prezident JAR Thabo Mbeki.
"Jsou to asi dva nebo tři roky, co Mbeki ujišťoval, že mu Mugabe slíbil do konce roku opustit úřad. Nic takového se ale nestalo a jihoafrická vláda se nezmohla na sebemenší protest," dodává Edkins.
Raději nakrmit rodinu než volební urnu
Je příznačné, že proud lidí opouštějících zbídačelé, vysokou nezaměstnaností a hyperinflací postižené Zimbabwe se podle zpráv jihoafrických médií nezastavil ani v den voleb. A volební "výsadek" zimbabwské diaspory byl podle všeho nakonec také menší, než se očekávalo.
"Snažili jsme se přimět k cestě domů a účasti na volbách co nejvíc lidí, ale spousta z nich si nemohla dovolit vzdálit se na tři dny mimo práci. Raději zaopatří své hladovějící rodiny než volební urny," posteskl si v rozhovoru pro list Cape Argus Eddie Matsangaise ze Zimbabwského exilového fóra.
Čtěte také: Zimbabwe před volbami. Mugabe nařídil snížit ceny
Jeho slova potvrzuje i šestadvacetiletý Zimbabwan Tinashe Chidanyika, který se v Kapském Městě už dva roky pokouší prosadit jako hudebník.
Na tradiční africký nástroj mbira se naučil hrát ještě doma u svého strýce. Když se ale zimbabwské hospodářství začalo nezadržitelně propadat, rozhodl se zkusit štěstí na jihu.
"Muzikanti jsou vždycky mezi prvními, kdo začne trpět, když se ekonomika zhorší. Kromě finanční tísně mě ale doma frustrovala i nemožnost svobodně se vyjadřovat. Já se normálně o politiku nestarám, ale věci zašly tak daleko, že se tomu zkrátka nedá vyhnout," svěřuje se Tinashe v jedné z kaváren nedaleko Univerzity Kapského Města.
Na volby se však domů nevracel. Stejně jako většina jeho známých z okruhu krajanů. Měl prý jiné závazky. Přesto věří, že změna přijde: "Vůle lidu mluví sama za sebe, režim musí padnout," říká Tinashe.
Čas na (pře)budování státu?
Zřejmě největší nejistota nyní panuje kolem toho, zda prezident Mugabe po 28 letech u moci dokáže jednoduše vyklidit pole, jak si lidé zjevně přejí.
Armáda mu totiž ještě před volbami slibovala věrnost a on sám na předvolebních mítincích opakovaně ujišťoval, že dokud budou bojovníci za nezávislost, jako je on sám, naživu, nemá opozice šanci převzít moc.
V takové atmosféře je mlčení afrických sousedů dvojnásob bolestivé. Zejména proto, že všichni mají ještě v živé paměti nedávné povolební násilnosti v Keni.
"Doufám, že k žádným nepokojům nedojde. Keňa by měla být dostatečným varováním. Tolik zmařených životů, než si dva rozhádaní politici sedli k jednomu stolu," nezakrývá své obavy Regis Mtutu.
"Já i všichni mí přátelé jsme připraveni se do Zimbabwe vrátit. Naše země potřebuje znovu vybudovat a my, kteří žijeme v zahraničí, jí toho máme hodně co nabídnout. Snad budeme mít brzy příležitost," dodává.
