Při bojích mezi povstaleckými skupinami u Damašku zemřelo 50 lidí

ČTK ČTK
17. 5. 2016 18:11
Ozbrojené střety mezi povstalci v Sýrii si v pondělí vyžádali 50 obětí. Oznámila to syrská organizace ochránců lidských práv (SOHR). Bilance mrtvých se týká pondělních bojů organizace Džajš Islám proti soupeřům ze skupin Fajlak ar-Rahman a Džajš Fustát. Džajš Islám je zapojena do syrských mírových rozhovorů, které organizuje OSN. Fajlak ar-Rahman neboli Legie milosrdných se považuje za umírněnou skupinu, která se odmítla podřídit Džajš Islám.
Syrští ozbrojenci
Syrští ozbrojenci | Foto: ČTK/SCANPIX SWEDEN//AA/TT

Damašek - V bojích mezi jednotlivými povstaleckými skupinami zemřelo v oblasti Ghúta východně od Damašku 50 lidí. Oznámila to syrská organizace ochránců lidských práv (SOHR).

Podle ní střety mezi povstalci začaly už v dubnu a stále pokračují. Bilance 50 mrtvých se týká pondělních bojů organizace Džajš Islám proti soupeřům ze skupin Fajlak ar-Rahman a Džajš Fustát.

Džajš Islám je zapojena do syrských mírových rozhovorů, které organizuje OSN. Fajlak ar-Rahman neboli Legie milosrdných se považuje za umírněnou skupinu, která se odmítla podřídit Džajš Islám. Fajlak ar-Rahman má také velmi špatné vztahy s frontou An-Nusra. Tato skupina hlásící se k Al-Káidě považuje legii za laickou a odpadlickou.

Džajš Islám, neboli Armáda islámu, je koalicí islamistických a salafistických oddílů a působí hlavně o okolí Damašku, v Ghútě a Dumě. Je považovaná spolu se skupinou Ahrár aš-Šám za hlavní povstaleckou organizaci podporovanou Tureckem a Saúdskou Arábií. Sýrie a její spojenci Rusko, Írán, ale také Egypt považují Džajš Islám za teroristickou skupinu. Rusku se nepodařilo prosadit v Radě bezpečnosti OSN zařazení této organizace na teroristický seznam.

První boje mezi těmito znepřátelenými skupinami v Ghútě začaly 28. dubna, ale postupně nabyly na síle. Syrská armáda na Ghútu pravidelně útočí jako na oblast ovládanou opozicí.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy