"Požádám vládu a parlament, aby udělala, co je nezbytné, aby lidé mohli ze své práce od počátku příštího roku lépe žít," řekl Macron.
V projevu k národu avizoval mimo jiné zvýšení minimální mzdy o sto eur měsíčně od ledna příštího roku či vyjmutí důchodců, kteří dostávají méně než 2000 eur měsíčně (52.000 Kč), ze zvýšení sociálních odvodů. Dosud se výjimka týkala jen důchodců s příjmem pod 1200 eur. Odměna zaměstnanců za přesčasy by neměla podle Macrona od ledna podléhat zdanění.
Zaměstnavatelé, kteří si to mohou dovolit, by měli podle prezidenta přispět k řešení napjaté situace a vyplatit svým zaměstnancům na konci roku prémii. Přislíbil, že by takovou mimořádnou výplatu stát nezatížil žádnými daněmi ani odvody.
Macron zároveň odmítl znovu zavést takzvanou solidární daň z bohatství (ISF), kterou vláda zrušila na počátku tohoto roku a částečně ji nahradila daní z nemovitosti. Zrušení daně podle prezidenta ulevilo těm, kteří investují do hospodářství a vytvářejí pracovní místa. Zároveň musí podle Macrona stát rozhodněji postupovat proti daňovým únikům.
Avizovaná opatření prezident v projevu z Elysejského paláce označil za "hospodářský a sociální výjimečný stav".
"Aby se nám dařilo, musíme se semknout a řešit všechny zásadní otázky národa," uvedl Macron. Jako součást debat, které by měly přinést řešení současných problémů, se prezident hodlá scházet se starosty města a obcí "region po regionu". Do debaty by se podle něj měli zapojit i lidé mimo politické strany a slyšet by měl být i hlas nevoličů.
Prezident přiznal, že ví, že svými poznámkami některé protestující zranil. "Přijímám svou část zodpovědnosti," řekl s odkazem na situaci v zemi.
První projev po dlouhých výzvách
Dnešní projev byl prvním veřejným vystoupení francouzského prezidenta za více než týden. Reagoval jím na protesty takzvaných žlutých vest, kterým se nelíbí růst životních nákladů i některé reformy francouzské vlády. Plánované zvýšení daně na pohonné hmoty již vláda pod tlakem ulice zrušila.
Uplynulou sobotu se na protestech sešlo 136.000 lidí. Podle aktuální bilance policie od 17. listopadu v souvislosti s protesty žlutých vest zadržela už 4500 osob. Čtyři tisíce z nich skončily ve vazbě.
Macron hněv Francouzů označil v projevu za hluboký, zároveň ale uvedl, že "může být naší šancí". Hněv, jakkoli oprávněný, ale nikoho neopravňuje k násilí, útokům na policisty či rabování obchodů. Pořádek hodlá prezident obnovit všemi prostředky.
Ministr vnitra Christophe Castaner po Macronově projevu na twitteru napsal, že prezident "porozuměl hněvu". "Jeho odpověď je jasná a silná. Nyní musí násilí přestat a musí se vrátit klid," napsal. Podle něj nastal čas na "občanský mír a republikánský dialog".
Opoziční politici Macronův proslov zkritizovali. Podle předsedkyně krajně pravicové strany Národní sdružení Marine Le Penové Macron ustoupil od některých svých omylů, "odmítá ale připustit, že odpor se zvedl proti modelu, jehož je obhájcem". Macron podle ní prosazuje model "divoké globalizace, nekalé konkurence, všeobecného volného obchodu, masové imigrace a jejich sociálních a kulturních následků".
Předseda Nepodrobené Francie Jean-Luc Mélenchon uvedl, že opatření se nijak nedotknou "podstatné části populace", především těch, kteří potřebují pomoc nejvíce. Kromě Le Penové a Mélenchona kritiku Macron sklidil i od dalšího politika, který se mu před rokem postavil v prezidentských volbách. Socialista Benoit Hamon uvedl, že se "boj vyplácí". Macron podle něj ale ustoupil "příliš málo".
Místopředseda Evropské komise odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů Valdis Dombrovskis dnes uvedl, že Komise možný dopad oznámených opatření na rozpočet pečlivě monitoruje. Dodal ovšem, že není možné avizované kroky komentovat, dokud nebudou "řádně oznámeny a detailně popsány".
Státní tajemník francouzského ministerstva pro rozpočet Olivier Dussopt uvedl, že Macronem oznámené kroky přijdou státní pokladnu na osm až deset miliard eur (207 až 259 miliard korun).
