Foto: Milan Bureš

Co na dění v Sýrii říká Evropský parlament?

V polovině března přišel Evropský parlament s usnesením, kde vyjádřil "vážné obavy z nadále kritické devastující humanitární situace v Sýrii". Konkrétně ukázal na dění ve východní Ghútě, v provincii Idlíb, ale i v severním Hamá, Ruhkbanu a Rakce.

Potvrdil, že naléhavou humanitární pomoc včetně lékařské péče potřebuje přes 13 milionů lidí v Sýrii.

Europoslanci zároveň zkritizovali "nepřijatelnou míru násilí eskalujícího v některých částech země, především v provincii Idlíb a ve východní Ghútě, ale také v Damašku". Poukázali na útoky proti civilním cílům a zdravotnickým zařízením.

Tato nezávazná rezoluce ale pobouřila Turecko. Evropský parlament v ní totiž navíc požadoval i stažení tureckých jednotek ze severní Sýrie, do které Ankara v lednu vpadla. Turecko reagovalo prohlášením, že rezoluce je jasnou podporou kurdských bojovníků. Kurdské jednotky YPG pomáhají Američanům v boji proti teroristům z tzv. Islámského státu, podle Ankary jsou ale napojeny na Kurdskou stranu pracujících (PKK). Tu Turecko považuje za teroristickou organizaci.

Vztahy mezi EU a Tureckem se zhoršují od nevydařeného vojenského puče v Turecku v roce 2016, po kterém následovaly čistky.