Hoří mešity a obchody, válka Turků s Kurdy se přelila do Německa. Politikům chodí výhrůžky smrtí

Martin Novák Martin Novák
21. 3. 2018 5:30
Turecká ofenziva v syrsko-kurdském Afrínu se projevuje i v Evropě. Kurdští aktivisté vyzývají k protestům, jedna radikální skupina se dokonce přihlásila k sabotáži na německé železnici.
Německá policie zasahuje proti kurdskému demonstrantovi v Hannoveru.
Německá policie zasahuje proti kurdskému demonstrantovi v Hannoveru. | Foto: Reuters

Berlín - Mešity, restaurace, obchody a automobily hoří na mnoha místech Německa. Policie zaznamenala žhářství a vandalismus v Berlíně, v Ulmu, Severním Porýní-Vestfálsku, Hamburku nebo Frankfurtu.

"Erdogan je diktátor." Demonstrace v Hannoveru.
"Erdogan je diktátor." Demonstrace v Hannoveru. | Foto: Reuters

Navzájem se napadají Kurdové a Turci. Emoce jitří ofenziva turecké armády v regionu Afrín na severozápadě Sýrie, kde žijí převážně Kurdové.

Uprchlo odtud už kolem 200 tisíc lidí a turecký prezident Recep Erdogan oznámil, že tažení směřované proti Lidovým obranným jednotkám (YPG) bude pokračovat. Tuto ozbrojenou organizaci syrských Kurdů Ankara považuje za teroristy a za separatistickou hrozbu. Kurdové ale tvrdí, že v Afrínu čelí násilí i civilisté.

Střet se tak přelévá do Evropy. Například v berlínské čtvrti Reinickendorf neznámí pachatelé rozbili okna mešity a naházeli dovnitř zápalné lahve. Celá místnost shořela.

Podobné útoky se odehrály i jinde. Na letišti v Düsseldorfu policie musela řešit hromadnou rvačku mezi Turky a Kurdy.

Mimo Německo hořela v noci na úterý i budova turecké ambasády v Kodani.

Válku válce

A nadávkami a výhrůžkami se hemží také sociální sítě.

"Kdokoliv, kdo podporuje a obhajuje války proti našim lidem, za to zaplatí," uvádí se ve výzvách radikálního kurdského hnutí Nûçe Ciwan. To dokonce publikovalo seznam tureckých velvyslanectví a konzulátů v Evropě.

"Přeneseme válku proti tureckému fašismu a proti všem, kteří ho podporují, do ulic metropolí. (…) Válku válce," vyzývá k demonstracím a protestům skupina nazvaná Fight4Afrin. Ta například uvádí, že provedla blíže nespecifikovanou sabotáž na železnici proti firmě Rheinmetall, která vyrábí zbraně dodávané turecké armádě.

Němečtí politici, kteří otevřeně podporují kurdské bojovníky z milic YPG, čelí vyhrožování. Většinou jde o členy levicové strany Die Linke nebo strany Zelených. Tyto dvě partaje se nejčastěji zastávají Kurdů a nejvíce kritizují tureckého prezidenta Erdogana.

Na Twitteru podpořil kurdské bojovníky například premiér spolkové země Durynsko Bodo Ramelow. Z adres v Německu a Turecku mu pak přišly vzkazy, že "rakví je dost". Někdo také zveřejnil upravené a dehonestující fotografie jeho manželky.

"Potenciál k násilí v Německu poroste úměrně s tím, jak bude válka v Sýrii delší a brutálnější," uvádí Caner Aver, analytik Centra tureckých studií v Essenu.

Teroristé, nebo bojovníci s teroristy?

V Německu žijí zhruba tři miliony lidí tureckého původu. Mnozí z nich jsou turečtí Kurdové. V samotném Turecku žije zejména na jihovýchodě země dvanáct milionů Kurdů.

Stranu kurdských pracujících (PKK), která válčí v Turecku s armádou, označují turecké úřady za teroristy. PKK je od roku 1993 zakázaná rovněž v Německu. Její tehdejší zákaz vyvolal násilnosti mezi příslušníky turecké a kurdské komunity.

Prezident Erdogan považuje kurdské milice YPG působící v Sýrii za součást Strany kurdských pracujících, a tedy také za teroristy. A syrského kurdského politika Sáliha Muslima, zadrženého před třemi týdny v Praze, Ankara obviňuje rovněž z terorismu.

Syrští Kurdové ale zároveň nesli velkou zátěž bojů s tzv. Islámským státem v uplynulých čtyřech letech.

Pro německou vládu je vojenský střet turecké armády a syrských Kurdů komplikovaný ze dvou důvodů.

Zaprvé turecká armáda používá německé zbraně a výzbroj, například tanky Leopard-2. Berlín tak čelí výzvám, aby okamžitě ukončil vojenskou spolupráci s Tureckem. Zadruhé v řadách syrských Kurdů bojuje několik desítek Němců, kteří tam odešli jako dobrovolníci.

Podle rozhlasové stanice Deutsche Welle už dokonce padli tři němečtí občané. Dva v boji proti Islámskému státu a jeden v bitvě s tureckou armádou.

Podívejte se na videozáznam: Jestli Turecko provádí špionáž v Česku, je to proti všem pravidlům

Turecko zkouší, co si k nám může dovolit, turecká armáda je druhá největší v NATO, proto zemi mnoho prochází, říká arabista Petr Kubálek | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 46 minutami

Rozpočet Ředitelství silnic a dálnic se zvýší o šest miliard

Letošní rozpočet Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vzrostl z původních 38 na 55 miliard korun. Příští rok se zvýší o dalších asi šest miliard. Na tiskové konferenci spojené s ukončením modernizace šestikilometrového úseku dálnice D1 u Velkého Meziříčí to v sobotu novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla by bez navýšení rozpočtu nebylo možné dokončit všechny plánované práce.

Další zprávy