reklama
 
 

Islamisté z Norska? Často to jsou drogově závislí mladíci bez otců, popisují filmaři

12. 3. 2018 20:00
Proč někdo opustí bezpečnou zemi, jako je Norsko, a odejde bojovat do Sýrie, kde mu hrozí vysoké riziko smrti? Odpověď se pokoušeli najít norští filmaři Adel Khan Farooq a Ulrik Rolfsen ve filmu Nábor pro džihád, který se představil na letošním festivalu dokumentárních filmů Jeden svět. Dvojice sledovala lídra norské džihádistické scény Ubaydullaha Hussaina, který rekrutoval mladé norské muslimy do služeb Islámského státu. Muž, který se narodil v Norsku pákistánským rodičům, v minulosti hrál fotbal a lední hokej, a dokonce působil jako fotbalový rozhodčí. Loni ho soud poslal na devět let do vězení za členství v teroristické organizaci.

A.cz: Jak jste dosáhli toho, že Ubaydullah Hussain souhlasil s natáčením?

Ulrik Rolfsen: Je to člověk, který rád používá média. Je jim otevřený a nebrání se tomu, sdělovat přes ně své názory. Jeho mentor, britský islamista Anjem Choudary, mu řekl: "Kdykoliv máš příležitost dát rozhovor, dej ho." Samozřejmě ale stál o to, abychom ho ve filmu zobrazili tak, jak on sám chce vypadat. Aby to byla jeho propaganda. Takže za natáčení některých věcí jsme museli bojovat. Hussain se chtěl každopádně prezentovat jako lidská bytost.  

Dá se říci, že bažil po mezinárodní slávě?

Adel Khan Farooq: Tak nějak. Nikdo ho neznal, nikdo o něm neslyšel do doby, než začal schvalovat teroristické útoky a vzývat Usámu bin Ládina. Když s tím začal, novináři zjišťovali, co je zač, a pátrali v jeho minulosti. Byl to do té doby normální chlapík. Hrál fotbal, chodil do školy a dá se říci, že byl ve společnosti dobře integrovaný.

My jsme se snažili zjistit, jak a proč se přiklonil k tak extrémním názorům. Řekl nám, že probuzením pro něj bylo 11. září. Setkal se s Omarem Bakrim Mohammedem, což byl tehdy radikální kazatel v Londýně. Ale nepodařilo se nám během filmování přijít na to, co v něm spustilo potřebu zavrhnout svůj dosavadní život. Podle mě mu islamisté dali pocit komunity a sounáležitosti. Pocit, že někam patří.

Jak byste charakterizovali ty mladé muže, které se mu podařilo přesvědčit, ať jedou bojovat do Sýrie a Iráku za Islámský stát?

Farooq: Byli to velmi mladí a zranitelní muži. Z těch, které jsme natáčeli, byli dva etničtí Norové, kteří neměli žádný přistěhovalecký původ. Oba měli za sebou závislost na drogách, oba přišli v dětském věku o otce.

Snažili se najít útěchu v islámu a začít nový život?

Farooq: Jeden měl mnoho muslimských kamarádů, i druhý konvertoval k islámu rok a půl předtím, než se seznámil s Ubaydullahem Hussainem. Nebyli to zpočátku žádní extremisté. Byli zranitelní a manipulovatelní v tom smyslu, že se stejně tak mohli stát členy nějaké krajně pravicové skupiny. Organizace, která by jim poskytla stejné ocenění a zájem jako komunita kolem Hussaina. Ten jim dal důvod k existenci. Dal jim smysl života.

Zemřeli v Sýrii?

Farooq: Jeden zemřel, druhého zadrželi cestou do Sýrie.

Více o festivalu dokumentárních filmů Jeden svět najdete zde.

Islámský stát v Iráku a Sýrii byl víceméně vojensky poražen. Očekáváte, že to povede v Evropě k poklesu atraktivity této organizace mezi mladými muslimy? Ubude extremistů?

Farooq: To lze těžko předvídat. Vždycky budou existovat skupiny, které si zdůvodní terorismus. Po 11. září 2001 nastalo určité povstání mezi muslimy. Někteří se domnívali, že Američané bombardují Afghánistán a útočí na Irák, domnívali se, že západní země prostě zabíjejí nevinné muslimy.

Vyvolalo to řetězovou reakci: mnoho muslimů to vidělo tak, že Západ je proti muslimům.

Když začala revoluce v Sýrii proti režimu Bašára Asada, někteří sunnité se rozhodli, že musí jít bojovat do Sýrie, protože Asad je šíita a většina obyvatel Sýrie jsou sunnité. A radikální sunnitští muslimové, jako je Ubaydullah Hussain, nepovažují šíitské muslimy za muslimy.

Ti, kteří odjeli z Norska do Sýrie, považovali něco takového za svoji náboženskou povinnost. Protože když jsou někde muslimové terčem útoku, je jejich povinností je bránit.

Než jste svůj film dokončili, dostali jste se do konfliktu s policií. Chtěla vám zabavit natočený materiál, aby získala důkazy proti Hussainovi?

Rolfsen: Policie dlouho detailně sledovala Hussaina a měla mnoho důkazů pro jeho obvinění. S naším filmem to bylo spíše tak, že policisty zajímalo, co se v něm říká.

Ale když nám zkonfiskovali materiál, porušili v Norsku vždy dodržovanou zásadu, že policisté a novináři se navzájem respektují. Existují takzvaně vedle sebe. V demokracii se nemůže stávat, aby se policie domáhala nepublikovaného materiálu novinářů, byla to principiální otázka.

Nejvyšší soud pak rozhodl, že policie nepotřebovala naše záznamy jako důkazy, protože důkazů měla už dost. Nakonec byl Hussain odsouzen k devíti letům vězení bez toho, aby byl náš film použit jako důkazní materiál. Problém byl v tom, že někteří policisté se zřejmě domnívali, že my sami jsme islamisté a že šíříme jejich propagandu. Člověk, který podepsal policejní příkaz k zabavení našich záznamů, nevěděl, kdo jsme.

Podívejte se na trailer k filmu Nábor pro džihád:

Trailer Nábor pro džihád

Hussain je nyní ve vězení. Viděl váš film?

Rolfsen: Měli jsme s ním dohodu, že se na film podívá, než ho zveřejníme. Aby mohl říci, jestli tam nejsou z jeho pohledu faktické chyby. Nešlo o to, že se mu něco líbí nebo nelíbí, ale o fakta.

Byl jsem za Hussainem ve vězení a film mu promítl. Pro mě to byla zajímavá zkušenost, ale co se týká jeho, tak má samozřejmě vážnější problémy, než jsme my.

Podívejte se na videozáznam rozhovoru s hackerem, který bojoval s Kurdy proti Islámskému státu:

Bitcoin lidem umožňuje posílat peníze i tam, kde panuje embargo, říká britsko-íránský anarchistický programátor, hacker a revolucionář Amir Taaki. | Video: Emma Smetana |  20:42

autor: Martin Novák | 12. 3. 2018 20:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama