Čtyři předpovědi světa po koronaviru: státy se víc uzavřou do sebe, lidé omezí létání

Martin Novák Martin Novák
14. 4. 2020 6:14
Změní koronavirus svět jen v horizontu měsíců, nebo si musíme zvykat na "jiný život", než jaký jsme žili před pandemií? Prognózy na dlouhou dobu dopředu bývají ošidné, přesto jsme se pokusili vybrat několik scénářů, o kterých se už nyní hovoří a píše.
Novorozeňata v ochranných maskách v Bangkoku.
Novorozeňata v ochranných maskách v Bangkoku. | Foto: Reuters

1) Méně turistický svět, lidé omezí létání

Některá města v uplynulých letech uvažovala o tom, že příliv turistů by se měl regulovat - že je jich příliš mnoho. Jsou to například Benátky nebo Barcelona. To se jim nyní zřejmě splní, ačkoliv si to určitě představovala jinak.

Autor a provozovatel odborného serveru Zdopravy.cz Jan Sůra se domnívá, že především letectví čekají v souvislosti s koronavirem velké změny.

"Myslím, že se vrátíme někam do devadesátých let. Tehdy se létání stávalo běžným, ale ještě nebylo dostupné všem. Ne každý si mohl dovolit několikrát za rok někam letět. Mnoho lidí nebude mít na létání peníze, letadlo už přestane být něčím jako autobus," předpovídá Sůra.

"Zmizí extrémně levné letenky, protože ubude cestujících. Mnoho firem si bude více rozmýšlet, jestli některé pracovní cesty letadlem jsou opravdu nutné. Jestli člověk musí letět na otočku do Bukurešti nebo Paříže, aby tam někomu předal nějaký papír," dodává.

2) Změní se ekonomické chování lidí

Nejde jen o cestování. V souvislosti s hospodářským propadem, očekávaným ve všech zemích, lidé obecně omezí výdaje na věci a služby, které nutně nepotřebují nebo na nichž jim tolik nezáleží.

"Dojde k přenastavení priorit u některých lidí. Může to být problém pro ekonomiku, protože některé výrobky a některá odvětví nebudou tak potřebné a žádané," předpovídá německý futurolog Harry Gatterer z výzkumného ústavu Zukunftsinstitut ve Frankfurtu nad Mohanem.

3) Posílí tendence států a jejich obyvatel uzavřít se do sebe

Podle průzkumů z České republiky je rozhodnutí uzavřít státní hranice kvůli koronaviru jedním z těch, které Češi z vládních nařízení nejvíce podporují.

"Když ve čtrnáctém století přišel do Evropy mor, černá smrt, reagovali lidé ve městech a vesnicích tak, že se izolovali od okolního světa. A útočili na cizince, na ty, kteří stáli mimo jejich komunitu. I tentokrát budeme svědky mnoha démonizací a snah odříznout se od okolního světa," cituje list The Guardian amerického historika Mikea Daviese, autora knihy o pandemii ptačí chřipky z roku 2005.

"Reakce na pandemii ukázala, že Evropa jako celek těžko a složitě reaguje na hrozbu, která se objeví rychle a vyžaduje rychlou odpověď. Očekávám, že víc lidí bude spoléhat na rozhodování na úrovni států," uvádí pak německý vědec Gatterer.

Český psycholog a psychoterapeut Lubomír Smékal naopak řekl Aktuálně.cz, že podle něj nelze očekávat stejnou reakci všech lidí. "Každý to vnímá trochu jinak. Podstatnou roli v tom hraje, komu tato krize umožňuje a dovoluje být aktivní a produktivní, a komu nikoliv. V tom budou velké rozdíly. Ale změní se nahlížení mnoha lidí na svět. Očekávám, že mnoho z nich bude mít pocit, že jsou součástí něčeho širšího, vznikne vědomí pospolitosti," tvrdí Smékal.

4) Zvětší se role státu v ekonomice a nastane soumrak globalizace

Konec nebo oslabení éry globalizace, spojené hlavně s uvolněním světového obchodu v devadesátých letech a v prvním desetiletí tohoto století, byl prorokován už několikrát. Například po teroristických útocích 11. září 2001, během finanční krize v roce 2009 nebo po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem v roce 2016 (Trump prosazuje ochranářská opatření a zvyšuje cla na některé zboží dovážené do USA). Podobná očekávání vyvolává i současná nákaza.

"Myšlenka ekonomické globalizace jako fenoménu, který je prospěšný všem, končí," domnívá se Robin Niblett, ředitel britského ústavu Chatham House.

"Většina vlád se bude více zajímat o domácí problémy, a ne o to, co se děje za hranicemi a ve světě. Více se bude prosazovat politika soběstačnosti, více lidí bude mít ještě větší odpor k migraci a sníží se vůle řešit globální problémy, včetně klimatických změn," předpovídá ve stejné anketě pro list Foreign Policy ředitel americké Rady pro zahraniční vztahy Richard Haass.

Komentátor a analytik německého deníku Süddeutsche Zeitung Georg Mascolo se domnívá, že posílení role státu je nyní nezbytné.

"Aby zabránila šíření nákazy, německá vláda omezuje jednu svobodu za druhou tak, jako nikdy předtím. Svobodu pohybu, svobodu shromažďování a další. Jedno tabu za druhým je prolamováno, vláda dává velké sumy na překonání ekonomických dopadů pandemie. Stát by to měl udělat i přes to, že se později mohou tato opatření jevit jako přehnaná. A politikům musíme v této situaci přiznat právo mýlit se," napsal komentátor.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Airbus reorganizuje výrobu, ve Francii závody spojí, v Německu naopak rozdělí

Evropský výrobce letadel Airbus ohlásil největší reorganizaci svých výrobních závodů ve Francii a Německu za více než deset let. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž Airbus výrobu uskupí do tří celků. Ve Francii výrobu sloučí, v Německu rozdělí. O provozu ve Španělsku se vede debata.

Ve Francii výrobce letadel spojí výrobu aerostruktur do jednoho subjektu. Závody v Saint-Nazaire a Nantes, kde se montují trupy letounů, se tak sloučí s divizí Stelia s globální působností.

V Německu Airbus rozdělí divizi Premium Aerotec. Část z ní sloučí se závody ve městech Stade a Hamburk, z části vznikne samostatná divize, která se bude zabývat výrobou detailních součástek v omezeném množství.

"Posuzujeme různé vlastnické struktury s cílem najít to nejlepší řešení," uvedl mluvčí společnosti ohledně naposledy zmíněné divize. Ta produkuje jak jednoduché součástky za pár dolarů, tak i ty složitě obráběné, co stojí desítky tisíc dolarů. Spadat by pod ní měla i část továrny v Augsburgu a rumunský závod v Brašově.

Šéf podniku Guillaume Faury před dvěma měsíci označil výrobu aerostruktur, do nichž se řadí i trupy letadel, za hlavní předmět podnikání Airbusu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy