Berlín – Nenávist k cizincům a pravicový extremismus v bývalém východním Německu ohrožují podle spolkové vlády společenský smír a hospodářskou stabilitu země. Německo minulý rok zažilo rekordní počet politicky motivovaných trestných činů.
Vyplývá to ze Zprávy o stavu jednoty, kterou každoročně vydává německé ministerstvo hospodářství a energetiky.
Stát je podle ní 25 let od sjednocení stále rozdělen.
"Nepřátelství vůči cizincům, pravicový extremismus a netolerance představují velké riziko pro společenský, ale i hospodářský rozvoj nových spolkových zemí," píše se v dokumentu.
Úkolem zprávy je zhodnotit, nakolik se obě části země od sjednocení Německa v roce 1990 k sobě znovu přiblížily. Dokument se tradičně věnuje hospodářskému dohánění bývalého západního Německa. Východní Němci byli totiž ve chvíli sjednocení o více než polovinu chudší než jejich spoluobčané v západní části země.
Extremisté ve východním Německu útočili často
Počet útoků v Německu byl loni nejvyšší od roku 2001, kdy se statistika o politicky motivovaných trestných činech začala vést. Nejznámějším z nich se staly násilné střety pravicových extremistů, kteří protestovali proti zřízení místního azylového centra, s policisty v saském Heidenau ze srpna minulého roku.
Údaje německé tajné služby BfV za minulý rok přitom poukazují zejména na vysoký počet pravicově-extremistických útoků v bývalé NDR.
K nejvíce útokům na milion obyvatel došlo ve spolkových zemích Meklenbursko – Přední Pomořansko (58,7) a Braniborsko (51,9). Průměr v západních regionech je přitom pouze 10,5 útoku na milion obyvatel.
Kromě Berlína je přitom podíl cizinců v bývalé NDR na celkovém počtu obyvatelstva nižší než v západních spolkových zemích. Podle zprávy z toho vyplývá, že "násilí proti cizincům není podmíněno jejich vysokým počtem."
Ministerstvo zároveň varuje, že pokud chtějí obyvatelé bývalé NDR do budoucna uspět, budou svůj vztah k cizincům muset přehodnotit. "Východní Německo bude mít dobré vyhlídky pro rozvoj pouze jako region otevřený světu, kde se budou všichni jeho obyvatelé cítit jako doma a účastnit se společenského života," citoval z dokumentu Handelsblatt.
Nejvíce náchylné k pravicovému extremismu mají být především venkovské oblasti na východě země.
Uprchlická krize extrémní projevy zviditelnila
Zpráva si také všímá, že se v průběhu uprchlické krize staly extrémní projevy viditelnějšími, a dokonce mluví o tendencích k radikalizaci, které mají sahat až k většinové společnosti.
Kořeny radikalizace však podle autorů sahají dále než pouze k začátku uprchlické krize. V boji proti ní by se podle nich měla vláda opřít o občanské spolky, místní podnikatele či obce.
"Drtivá většina společnosti ve východním Německu stojí za demokracií a tolerancí," stojí ve zprávě, je však třeba ji podpořit, aby se "pravicově-extremistickému nebezpečí otevřeně a jasně postavila, aby už dále nemohla hlasitá menšina ovládat a zkreslovat celkový obraz."
Od sjednocení Německa uplynulo již více než dvacet pět let a někdejší hranice mezi východním a západním Německem je stále znát. To se týká jak ekonomických ukazatelů, tak i spotřebních návyků nebo rozdílů ve vzdělávání.
Hrubý domácí produkt je v bývalé NDR dosud více než o čtvrtinu nižší než na západě země. Žáci na východě zase dosahují lepších výsledků v matematických testech PISA.
Němci mají naopak stejně dětí na obou stranách bývalé hranice a také již přestalo masové stěhování Němců na západ země, které začalo v 90. letech.
