Podle Lukašenka je cílem nedávného vpádu ukrajinské armády do Kurské oblasti vyprovokovat Rusko k využití nekonvenčních bojových strategií. "Pojďme zvážit, co by se stalo, kdybychom využili třeba taktické jaderné zbraně. Jsem přesvědčen, že by Ukrajina byla ráda. To by jim udělalo radost," prohlásil ve vysílání ruské státní televize Rossija 1.
Podle Lukašenka by jejich použití Rusko a Bělorusko připravilo o spojence. "Zbylo by nám pravděpodobně jen málo podporovatelů a nespolupracovaly by s námi už žádné sympatizující země, protože by se jich celá situace nyní přímo týkala," řekl Lukašenko. "Prostě nás k tomu (Ukrajinci) chtějí dotlačit," dodal.
Tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Oleksandr Lytvyněnko v červnu naznačil, že by Putin mohl nařídit použití taktických jaderných zbraní v případě, že by jeho armáda na Ukrajině čelila "katastrofální porážce," píše server Ukrajinska pravda.
Rusko-běloruské spojenectví je předmětem celosvětového zájmu už od devadesátých let. Vztahy mezi zeměmi sílí zejména od začátku dnes už dvě dekády trvajícího panování Vladimira Putina. Vzájemné sympatie trvají i po 24. únoru 2022, kdy se Minsk stal součástí agrese Ruska na Ukrajině. I z jeho území totiž na ukrajinskou půdu vkročili ruští vojáci.
Minulý týden mělo Bělorusko vyslat na ukrajinské hranice asi třetinu svých ozbrojených sil, uvedla tamní agentura Belta. Lukašenko tvrdí, že jde o reakci na údajný krok Ukrajiny, která podle něj rozmístila na pomezí zemí asi 120 tisíc svých vojáků, píše britská Reuters.
Kyjev navzdory tomu žádnou zvýšenou aktivitu ruských spojenců nezaznamenal. "Situace na hranici s Běloruskem se nemění. Jak vidíme, nemění se ani Lukašenkova rétorika. Neustále pravidelně dramatizuje situaci, aby potěšil teroristickou zemi," řekl listu Ukrajinska pravda mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko.
