Tyto bažinaté oblasti byly kdysi rýžovými poli, která sice nebyla nějak výjimečně výnosná, místním ale pěstování rýže k obživě stačilo. Ty časy jsou ale dávno pryč. Kvůli klimatickým změnám a stoupající hladině moře se už rýže pěstovat nedá.
"Už tady nic neroste," říká pro britskou stanici BBC Al-Munnaharová, matka tří dětí. "Život tady je těžký."
Třicetiletá Al-Munnaharová je také jednou z několika žen z Failla Para, která se v minulosti musela vyrovnat s potratem. To by samo o sobě nebylo nic neobvyklého, vědci z bangladéšského výzkumného centra ICDDRB ale nyní zjistili, že právě na východním pobřeží země extrémně narostl počet potratů. A podle nich spolu vše souvisí.
Bangladéš patří mezi země nejvíce ohrožené globálním oteplováním. Upozorňuje na to i nedávná studie provedená americkými vědci, která vyšla v časopise Nature. Podle ní bude 200 tisíc obyvatel žijících na pobřeží ročně nuceno opustit své domovy a přestěhovat se do vnitrozemí kvůli zhoršujícím se záplavám.
Dalším důvodem je sůl, která kontaminuje půdu a zasahuje úrodu. Právě tato látka hraje zásadní roli i ve výzkumu, který odhalil nezvykle vysoký počet potratů v oblasti.
Výrazné rozdíly
"Dopady klimatických změn na Zemi jsou dost zřetelné, ale dopady na lidské tělo? Ty nevidíme," říká Manzoor Hanifi z výzkumného institutu ICDDRB.
V letech 2012 až 2017 vědci zaznamenali 12 867 případů těhotenství ve sledovaných komunitách z přímořských oblastí a vnitrozemí. Výzkum nakonec zjistil, že ženy žijící ve výšce sedm až 20 metrů nad mořem mají 1,3 krát větší pravděpodobnost potratu. Jinými slovy: ženy z nízkých nadmořských výšek jsou mnohem ohroženější než ty, které obývají výše položené oblasti.
"I když to vypadá, že rozdíl je jen malý, registrujeme rostoucí počet potratů v níže položených oblastech," dodává Hanifi.
Jak za vše může sůl?
Vědci věří, že za tento rozdíl je zodpovědná sůl. Jak hladina moře stoupá, slaná voda zaplavuje řeky, prameny i půdu. Tím se dostává do podzemní vody a kontaminuje ji. Ženy v níže položených oblastech ale kontaminovanou vodu pijí nebo ji používají k vaření.
V regionu Chakaria, kde se zmíněná vesnice Failla Para nachází, lidé konzumují více než 16 gramů soli denně. Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom doporučuje, aby člověk konzumoval nanejvýš pět gramů soli. Zvýšená konzumace může způsobit vysoký krevní tlak nebo infarkt - a v případě těhotných žen také potrat.
Bangladéšané ale nevědí nic o hrozbách, které může sůl přinášet. Navíc ani nemají na výběr. Jiný zdroj pitné vody v mnoha případech neexistuje.
"Pokud se brzy nic nezmění, bude to jen horší a Bangladéš pocítí dopady klimatických změn ještě více," odhaduje Hanifi.
Bangladéš patří k nejchudším státům na světě, a protože se nachází v nízké nadmořské výšce, je také jednou z nejvíce ohrožených zemí klimatickými změnami. Podle OSN by mohla stoupající hladina moře v roce 2050 ohrozit život až 27 milionů Bangladéšanů.
