Japonský ostrov zmizel pod mořskou hladinou. Nikdo si toho dlouho nevšiml

Patrik Salát
6. 11. 2018 10:33
Před čtyřmi lety Japonsko provedlo velkou "pojmenovávací" akci, do níž zahrnulo 158 ostrovů bez názvu. Jeden z těchto neobydlených ostrovů Japonci pojmenovali Esanbe Hanakita Kojima. Právě ten ale zmizel, na což se teprve nedávno přišlo. Pohltilo ho Ochotské moře.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Nikdo si však zmizení ostrova dlouho nevšiml. Ani lidé z vesnice Sarufutsu na ostrově Hokkaidó, v jednom z nejsevernějších bodů Japonska. Ostrůvek přitom ležel jen půl kilometru od pobřeží.

Podle britského deníku The Guardian na událost upozornil v září Hiroshi Shimizu, autor obrázkové knihy o "skrytých" japonských ostrovech. Do vesnice Sarafutsu přijel kvůli přípravě dalšího dílu publikace.

Když vše nahlásil, pobřežní stráž zmizení ostrova potvrdila. Starší rybáři přitom řekli japonské agentuře Asahi, že ostrov naposledy viděli před několika desítkami let. Později se ale oblasti vyhýbali kvůli nebezpečným vodám v okolí.

Poslední oficiální průzkum ostrova proběhl před 31 lety, uvádí japonská pobřežní stráž. Tehdy byl ještě 1,4 metru nad hladinou moře.

Ostrov mohl zmizet kvůli erozi, kterou způsobily vlny a v zimním období led v bouřlivém Ochotském moři. To odděluje japonský ostrov Hokkaidó od Kurilských ostrovů.

O část tohoto území se Japonsko dlouhodobě pře s Ruskem. Sovětský svaz ostrovy zabral po konci druhé světové války. Japonci ale ztrátu jižní části Kurilských ostrovů nikdy nepřijali a dál si ji nárokují. 

Zmizení Esanbe Hanakita Kojimy jim tak přidělá starosti, protože ostrůvek tvořil část jejich severní mořské hranice. Takto by se japonské teritorium zmenšilo. Pobřežní stráž proto plánuje celou událost v nejbližší době prošetřit. 

Ostrovů mizí více

Zmizelý japonský kus pevniny ale není ojedinělým úkazem, už v roce 2016 voda pohltila pět Šalamounových ostrovů. Vědci tehdy vydali varovnou studii, podle níž je situace na Šalamounových ostrovech příkladem budoucích dopadů zrychleného růstu hladiny moří.

Ta navíc neohrožuje jen ostrovy. Vzestup oceánů může negativně ovlivnit i oblast Středozemního moře. Během následujících několika let mohou být ohroženy desítky známých památek UNESCO v Itálii nebo Chorvatsku.

Podle předpovědí by se hladina moří mohla zvednout o 30 až 90 centimetrů do konce století a ohrozit oblasti, ve kterých žije více než 150 milionů lidí. Některé tichomořské ostrovy by tak mohly zcela zaniknout. Problémy se nevyhnou ani velkým městům ležícím na pobřeží, jako je Singapur, japonské Tokio nebo americké Miami. Vědci také varují, že pokud se nic nezmění, můžeme v blízké budoucnosti očekávat "dlouhotrvající a nezvratné změny".

Letos navíc zmizel pod vodou i havajský Východní ostrov, na kterém žili vzácní tuleni a karety obrovské. Za tímto případem ale stojí hurikán Walaka, který se prohnal Pacifikem.  

Video: Takhle by voda zaplavila americká města, pokud by hladina moří stoupla o dva metry 

Takhle by voda zaplavila americká města, kdyby hladina moří stoupla o dva metry. | Video: Climate Central
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Hokejový útočník Sobotka dohraje sezonu ve Spartě

Hokejový útočník Vladimír Sobotka bude působit ve Spartě i ve zbytku sezony. Třiatřicetiletý hráč se zkušenostmi z NHL má s Pražany podepsanou smlouvu do konce ledna, s klubem se již ale domluvil na jejím prodloužení.

"Je to na dobré cestě. Věděli jsme, že bereme rozdílového hráče a jsme s Vláďou naprosto spokojeni. Splňuje naše představy," uvedl sportovní ředitel Sparty Petr Ton pro O2 TV v průběhu dnešního zápasu v Brně. Oficiálně by obě strany měly dohodu potvrdit příští týden.

Sobotka přišel do Sparty v polovině listopadu a nejprve podepsal měsíční smlouvu, kterou následně prodloužil do konce ledna. Dosud odehrál 24 zápasů, ve kterých nasbíral 23 bodů za čtyři branky a 19 asistencí. Nejčastěji nastupuje v elitní formaci společně s kapitánem Michalem Řepíkem.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Basketbalistky USK se rozloučily s Euroligou výhrou nad Gdyní

Basketbalistky ZVVZ USK Praha se rozloučily s touto sezonou Evropské ligy vítězstvím nad Gdyní 80:67. Double double si v utkání 6. kola připsala za vítězky Američanka Brionna Jonesová, která byla s 27 body nejlepší střelkyní zápasu a přidala 10 doskoků. V týmu Gdyně se povedl také Lauře Miškinieneové se 17 body a 13 doskoky.

Naději na postup ze skupiny B do čtvrtfinále ztratily svěřenkyně trenérky Natálie Hejkové v domácí "bublině" v hale na Královce porážkami v úterý s Fenerbahce Istanbul a ve čtvrtek s Lyonem. Mezi nejlepší osmičkou chybí USK poprvé od sezony 2012/13.

Gdyně, která v silné skupině neuhrála ani jednu výhru, držela s domácím týmem v první čtvrtině krok a dokonce v jednu chvíli vedla o pět bodů. Bylo to především díky devíti bodům Alice Kunekové. V druhé čtvrtině už ale USK, který tradičně střelecky držela Jonesová, dokázal získat až desetibodový náskok.

Polský celek se ještě snažil vrátit do hry, ale přišla desetibodová šňůra USK mezi 27. a 40. minutou. Dovršila ji dvěma trojkami za sebou Kateřina Elhotová, před ní ještě jednu proměnila Teja Oblaková. Vyplynulo z toho vedení 52:37. Dvakrát Pražanky unikly i do největšího rozdílu 16 bodů a bez problémů dokráčely k prvnímu úspěchu v domácím turnaji a celkově třetí výhře v soutěži.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Ugandská armáda hlásí 189 zabitých členů somálského teroristického hnutí Šabáb

Ugandská armáda v pátek oznámila, že při "překvapivém a rychlém" útoku zabila nejméně 189 příslušníků teroristického hnutí Šabáb v Somálsku. Cílem útoku bylo setkání členů ozbrojené skupiny, vojáci zatkli dva velitele hnutí a předali je somálské armádě. Žádné civilní cíle ani osoby útok nezasáhl, píše agentura AP a dodává, že informace z prohlášení ugandské armády nebylo možné ověřit.

Vedle hlavního leteckého útoku ugandská armáda zasahovala na několika dalších místech v Somálsku. Zneškodnila například vojenskou techniku, kterou teroristé používali, dopravní prostředky a zbraně.

Šabáb, který má vazby na teroristickou síť Al-Káida, chce svrhnout somálskou vládu. Jednotky somálské vlády a mírové oddíly Africké unie (AMISOM) v roce 2011 hnutí vytlačily z větší části metropole Mogadiša. Jeho přívrženci však mají dál pod kontrolou rozlehlé venkovské oblasti, odtud podnikají teroristické operace a sebevražedné atentáty. Hnutí na daních vybere téměř stejně peněz jako somálská vláda.

Zdroj: ČTK
Další zprávy