V Arktidě kvetou vyšší rostliny. Ovlivní změny klimatu na celé planetě, varují vědci

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
27. 9. 2018 19:35
Arktidu začínají obývat druhy rostlin, které se tam dříve běžně nevyskytovaly. Arktická flóra může svůj vzrůst do konce století až zdvojnásobit.
Pohled na arktickou tundru.
Pohled na arktickou tundru. | Foto: Shutterstock.com

Edinburgh - V Arktidě se stále častěji vyskytují rostliny, které jsou mnohem vyšší, než bylo pro tuto oblast typické. Vinu na tom nese podle vědců globální oteplování. 

O vyšším porostu v Arktidě hovoří studie, kterou ve středu publikoval britský odborný časopis Nature. Výzkum, v jehož čele stáli vědci z Edinburské univerzity, trval celkem třicet let. 

Během té doby odborníci zaznamenali 60 tisíc dat ze stovek míst. Měření se provádělo na Aljašce, Islandu, v Kanadě, Skandinávii a Rusku.

Jedna z autorek studie, Isla Myersová-Smithová, předpovídá, že arktická flóra, která nyní dorůstá do výšky několika centimetrů, může svůj vzrůst do konce století zdvojnásobit. "To se možná nezdá jako tak dramatické navýšení. Pokud to ale přirovnáte k ekosystému v okolí vašeho domu (například k nejblíže vzdálenému lesu) a představíte si, že by les byl dvakrát tak vysoký, je to docela dramatická změna," cituje britský server BBC Myersovou-Smithovou.

Extrémní zahřívání Arktidy 

Dříve bylo na dálném severu i ve vysokých polohách Alp běžné, že se dařilo hlavně nízkým rostlinám, které se držely při zemi. Jenže i Arktida se rychle mění. V několika posledních desetiletích se tato oblast zahřívala vůbec nejrychleji na planetě.

Rostliny, jež tam rostly dříve, svůj vzrůst moc nemění. Pronikají tam ale druhy, které se v této oblasti nikdy ve velkém množství neobjevovaly.

Příkladem může být tomka vonná. Jde o typ trávy, který se běžně vyskytuje v evropských nížinách, kde dorůstá do výšky 15 až 50 centimetrů. Jak ale ukázal výzkum, nyní se čím dál častěji objevuje ve Švédsku a na Islandu. 

Výška porostu přitom může citelně ovlivnit celý ekosystém, a právě proto je tři desítky let trvající výzkum tak důležitý.

"Rychlý proces globálního oteplování v Arktidě a alpských regionech vede ke změnám struktury a skladby rostlinných společenstev. To vše má závažné dopady na to, jak tento obrovský a citlivý ekosystém funguje," vysvětluje Anne Bjorkmanová, která pracuje v Senckenbergově výzkumném centru pro biodiverzitu a klima ve Frankfurtu. Jde o jednu z hlavních autorek výzkumu, na kterém se jinak podílelo přes 100 odborníků z různých koutů světa. 

Od cílů klimatické dohody jsme daleko

Vyšší rostliny kolem sebe zachytí více sněhu, který odizoluje zemi od velmi chladného vzduchu a zabrání jejímu promrzání. Půda pak v létě snáz roztaje a do atmosféry uvolní uhlík, což přispěje k dalšímu oteplení. 

"I přes přetrvávající nejistotu to vypadá, že vyšší porost v tundře může podpořit klimatické změny v Arktidě a na celé planetě," dodává Bjorkmanová.

Vědci se plánují na stanice stále vracet a provádět další měření. Sledují nejenom výšku porostu, ale třeba i velikost a složení listů nebo rozměry semen. "Jedním z našich cílů je výsledky zpřístupnit, aby si vědci po nás mohli položit otázky, o nichž my dnes ještě nevíme," říká Myersová-Smithová. 

Globální oteplování má mimo jiné korigovat Pařížská dohoda o změně klimatu, kterou v roce 2015 uzavřeli zástupci 196 zemí OSN (Spojené státy od ní později odstoupily). Hlavním bodem, ke kterému se signatáři zavázali, je udržet globální oteplení na hranici 1,5 stupně Celsia. Ve čtvrtek ale britský deník The Guardian informoval o chystané zprávě OSN, podle které nehrozí, že by se k tomuto číslu státy vůbec přiblížily.

"Nejsme tomu ani trochu blízko," píše spoluautor studie Drew Shindell z Dukeovy univerzity v USA. Dohodu z Paříže podepsaly i Čína a Indie, které spolu s USA produkují nejvíce emisí skleníkových plynů.

Podívejte se na video: Změny klimatu ohrožují stabilitu civilizace, můžeme čelit potravinové krizi, říká exšéf Greenpeace

Potřebujeme, aby se krize vyhrotila rychle, pak začneme panikařit a jednat, říká australský ekolog a konzultant Paul Gilding. | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Obyvatelé San Marina se v referendu vyslovili pro legalizaci potratů

Obyvatelé San Marina se v nedělním referendu velkou většinou hlasů vyslovili pro legalizaci potratů. Na základě konečných výsledků o tom s odvoláním na místní média informovala agentura AP. Interrupce zde budou povoleny během prvních 12 týdnů těhotenství, v případě ohrožení života či psychického zdraví ženy i po tomto období. Maličký, převážně katolický stát obklopený Itálií byl jedním z posledních v Evropě, který potraty zcela zakazoval.

Podle konečných výsledků hlasovalo pro legalizaci interrupcí 77 procent voličů. Účast podle agentury APA činila 41 procent z více než 35 tisíc oprávněných voličů.

Zákaz interrupcí v San Marinu platil už od roku 1865. Tamní ženy proto cestovaly kvůli tomuto zákroku do Itálie, kde jsou potraty legální od roku 1978. Pokud obyvatelé San Marina podstoupí v Itálii jiné lékařské zákroky, které v jejich vlasti nejsou dostupné - jako kupříkladu transplantace - veřejný zdravotnický systém náklady proplatí. To však neplatí pro potraty, jelikož je stát považuje za nelegální.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Írán nedodržel plně dohodu o monitorování svých jaderných provozů, tvrdí Mezinárodní agentura pro atomovou energii

Írán v plném rozsahu nedodržel dohodu o monitorování svých jaderných provozů, kterou před dvěma týdny uzavřel s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na nedělní prohlášení MAAE, podle nějž Teherán nepustil inspektory do jednoho ze svých zařízení.

Írán v dohodě z 12. září podle MAAE umožnil jejím inspektorům nainstalovat nové paměťové karty do sledovacích kamer a pokračovat v monitorování íránských jaderných aktivit. V praxi to ale nedovolil v zařízení na výrobu součástek centrifug v Karadži, dodala agentura se sídlem ve Vídni.

MAAE uzavřením dohody o obsluze monitorovacích zařízení podle dřívějšího prohlášení Grossiho vyřešila svůj nejnaléhavější problém s Íránem, čímž byl vytvořen prostor pro širší diplomatické úsilí. Ředitel ale zdůraznil, že obě strany k trvalému řešení monitorování íránských jaderných zařízení dosud nedospěly.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Seemanová vylepšila v Neapoli další dva české rekordy

Plavkyně Barbora Seemanová na mezinárodní lize ISL v Neapoli vylepšila další dva své české rekordy. Sto metrů volný způsob zvládla v krátkém bazénu za 52,31 sekundy a její maximum na 200 metrů kraul má nově hodnotu 1:53,31.

Jednadvacetiletá reprezentantka, jež v týmové soutěži hájí barvy maďarského týmu Iron, dnes zaplavala další dva rekordy po sobotní čtyřstovce. Z dosavadního nejlepšího času na stovce z 9. září ubrala šest setin, na dvoustovce se zlepšila oproti dosavadnímu rekordu z prosince 2019 z Glasgow o 52 setin.

Zdroj: ČTK
Další zprávy