Kyjev - Ruská sociální síť VKontakte má na Ukrajině nejméně 12 milionů uživatelů a patří mezi tři nejpopulárnější stránky ukrajinského internetu.
Podle ukrajinských bezpečnostních služeb ale zároveň spadá mezi servery, které by mohly spolupracovat s ruskými státními orgány a předat jim záznamy o obyvatelích Ukrajiny.
I kvůli tomuto podezření vydal ukrajinský prezident Petro Porošenko v polovině května zákaz některých ruských webových stránek. Kromě sociální sítě VKontakte se týká i dalších webů nebo počítačových programů.
K zákazu ruských technologií na Ukrajině vedly i obavy z hackerského útoku. S ruskými programy donedávna pracovaly tisíce státních podniků a úřadů.
"Právě ty by mohly být zranitelné," říká Valentin Petrov, vedoucí představitel ukrajinské bezpečnostní služby. Jeho slova uveřejnil server Ukrinform.ru.
Ukrajinská vláda neuvedla, že podezřívá ruské softwarové firmy z přímé spolupráce s hackery. Podle Petrova si je ale vědoma toho, že těmto společnostem svěřuje nebezpečně velké množství dat.
Na černou listinu se dostaly také antivirové firmy, včetně renomované společnosti Kaspersky Lab. Opatření zasáhne i další podnikatele v oblasti IT, internetový vyhledávač Jandex.ru nebo už zmíněné sociální sítě.
Současné nařízení ukrajinského prezidenta navazuje na dřívější sankce proti Rusku. Ty začaly být zaváděny po anexi Krymu v roce 2014. Žádné minulé opatření se ale tak výrazně nedotklo ukrajinského internetu jako nynější krok Petra Porošenka.
Daň za zahraniční technologie
Podle Valentina Petrova mají nejnovější sankce i vážné ekonomické důvody.
"Jen za ruské počítačové programy utrácí ukrajinská státní správa miliardu hřiven ročně. Část těchto peněz získá ruský stát na daních. Naše peníze se pak vrátí na Ukrajinu jako bomby a řízené střely," prohlásil Petrov podle serveru Ukrinform.ru.
Významné příjmy přinášejí do ruského rozpočtu i oblíbené internetové stránky. Díky své popularitě na Ukrajině dokážou vydělávat miliony rublů z reklamy, což jim pomáhá i na ruském trhu.
Internet v době války
Západní politici a neziskové organizace obvykle neměli žádné námitky k sankcím proti Rusku. K nynějšímu zákazu ruských webů se ale vyjadřují velmi kriticky.
"Ukrajinci mají právo na svobodný přístup k informacím. Evropská unie a další mezinárodní partneři Ukrajiny by měli vyzvat ukrajinské státníky, aby nové sankce zrušili," soudí Tanja Cooperová, jež v zemi pracuje pro organizaci Human Rights Watch. Proti blokaci ruských stránek vystoupil i Thorbjørn Jagland, generální tajemník Rady Evropy.
Omezení ukrajinského internetu odsoudili také ruští politici. V Rusku přitom blokace internetového obsahu funguje už od roku 2012. Místní státní orgány dosud zablokovaly statisíce stránek, včetně několika ukrajinských médií.
Příčinami jejich zákazu se staly i relativní drobnosti jako sprostá slova nebo protiruská báseň v komentářích pod článkem. Jiná média přestala být dostupná kvůli údajné propagaci "extremismu".
