Středové Třetí cestě, v níž se spojili konzervativní lidovci s centristickým Polskem 2050, odhad přisoudil 13,5 procenta a dalšímu koaličnímu partnerovi premiéra Donalda Tuska - Nové levici - 6,8 procenta.
Komunální a regionální volby, v nichž Poláci vybírali tisíce zástupců na různých úrovních samospráv, 552 členů sejmíků ve všech 16 vojvodstvích a starosty měst a obcí, byly vnímány jako test popularity proevropské vládní koalice vedené Tuskem, která v prosinci po osmi letech vystřídala u moci národní konzervativce v čele s PiS.
Tusk se tehdy vlády ujal se slibem napravit škody, které podle něj v minulých letech napáchala PiS vedená Jaroslawem Kaczyńským. Jde zejména o narovnání vztahů s Bruselem nebo obnovu nezávislosti justice na politicích.
Za prvních sto dnů v čele země nedokázal Tuskův tým vícero předvolebních slibů splnit, a to jak z finančních důvodů, tak kvůli rozporům uvnitř koalice například okolo liberalizace potratové politiky. Mnohé snahy vlády o změny naráží také na veto prezidenta Andrzeje Dudy, který je spojencem národních konzervativců, a koalice není v parlamentu natolik silná, aby ho přehlasovala.
Současná polská obecní a regionální zastupitelstva a starostové jsou v úřadu nejdéle od pádu komunismu. Komunální volby bývalá vláda odložila, aby se neuskutečnily ve stejnou dobu jako ty parlamentní.
Volby starostů jsou dvoukolové, a pokud žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů, čeká obyvatele dotyčných obcí a měst 21. dubna definitivní rozhodování mezi dvojicí politiků s nejlepším výsledkem.
