A stejně jako v Česku jde především o peníze. Ve hře jsou tak různé daňové bonusy, úlevy pro rodiny, zdvojnásobení platů učitelů, podpora vysokorychlostního internetu nebo zrušení poplatků ve zdravotnictví.
Byty mladým zadarmo
A tak nacionalistická Slovenská národní strana, která má podle předvolebních průzkumů šanci dostat se znovu do parlamentu, chce rozdávat byty mladým zadarmo. Bezplatně by byty od státu měly dostávat mladé rodiny do jednoho roku od narození dítěte.
Nacionalisté ještě jednou: Pokud se dostanou do vlády, což se zatím ostatní strany zdráhají vyloučit, chtějí, aby Slovensko neodstavilo dva nejstarší bloky jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích.
Infobox
PŘEČTĚTE SI O SLOVENSKÝCH VOLBÁCH:
A to přesto, že to Slovensko slíbilo Evropské unii, která na odstavení bloků do roku 2008 dá stovky milionů korun. "Je to ekonomická a ekologická sabotáž proti Slovensku," uvedla místopředsedkyně strany Anna Belousovová.
Znovu otevřít otázku jaderné elektrárny v Bohunicích chce také Hnutí za demokracii (HZD), strana, která za svého čestného předsedu zvolila prezidenta Ivana Gašparoviče. Ta navíc chce snížit počet státních svátků v zemi.
Podle HZD má Slovensko šestnáct státních svátků, což škodí ekonomice. "Za jeden den se na Slovensku vyprodukuje v rámci hrubého domácího produktu pět miliard korun a když je svátků nepřiměřeně moc, tak to má velké dopady na ekonomiku," uvedl Milan Maxon z HZD.
Zrušíme poplatky u lékaře
Jedním z nejdůležitějších předvolebních témat je zdravotnictví. A všechny důležité politické strany na Slovensku nyní slibují, že dají do této oblasti více peněz. V čem se ale výrazně liší, je to, zda dál vybírat poplatky za návštěvu lékaře a recepty.
Tyto poplatky ve výši dvacet a padesát korun totiž chtějí zrušit dvě nejsilnější opoziční strany, Směr i Hnutí za demokratické Slovensko. Snížení poplatků za recept z dvaceti na pět korun chce i bývalá vládní strana KDH.
Snížení dopadů zdravotnických reforem na lidi slibují i nynější členové vládní koalice. Ti chtějí snížit doplatky za léky především pro chronicky nemocné a děti.
Úplně se také přestalo mluvit o zavedení školného na vysokých školách - jediném reformním bodu, který se vládní koalici nepodařilo i přes několik pokusů prosadit v parlamentu.
Všechny důležité slovenské politické strany tak sice slibují výrazné zvýšení peněz, které mají jít do školství (na zlepšení jeho kvality i platy učitelů), o školném ale nikdo z politiků nemluví. A to ani krešťanští demokraté, jejichž ministr Martin Fronc zákon o zavedení školného připravil.
Snížíme daně
Ještě větší rozpory než ve zdravotnictví nebo školství existují mezi slovenskými politickými stranami v otázce daní.
Ve hře je to, zda i po volbách bude na Slovensku platit rovná, devatenáctiprocentní daň. Opoziční Směr, který jasně vede předvolební průzkumy, už několikrát deklaroval, že chce zavést dvě daňová pásma.
Snížení devatenáctiprocentní daně z přidané hodnoty na deset procent se tak mají dočkat především potraviny. "My to myslíme vážně se sociálním státem, musíme přehodnotit pravicové experimenty," uvedl šéf Směru Róbert Fico.
Pravicové strany ale nechtějí od rovné daně ustoupit, naopak slibují její snížení. Strana premiéra Mikuláše Dzurindy tak má ve volebním programu snížení rovné daně až na patnáct procent.
A křesťanští demokraté chtějí prosadit dokonce snížení daně na čtrnáct procent, zatím však neupřesnili v jakém časovém horizontu.
