Světový fond ochrany přírody (WWF) kritizuje studii rozvoje Vysokých Tater, která zvítězila ve vládní soutěži vypsané po větrné smršti v listopadu 2004.
Studii vybral jako nejlepší vládní výbor založený za účelem obnovy a dalšího rozvoje Vysokých Tater minulý rok a zaplatil za ni dva miliony korun.
Studie má být základem pro nově vytvářený územní plán nejmenších evropských velehor. Počítá s výstavbou a rozšířením sjezdovek na Skalnatém Plese, Hrebienku a Solisku, plánuje zřízení nových lesoparků se sportovními atrakcemi, otevření nových turistických chodníků nebo vytvoření vodní plochy určené na umělé zasněžování sjezdovek.
Infobox
PŘEČTĚTE SI O OBNOVĚ TATER V SOUVISLOSTECH:
- Kalamita v Tatrách přinesla Česku zisky
Pro ty, co mají
Podle Světového fondu ochrany přírody, největší mezinárodní nevládní organizace na ochranu přírody, je ale studie dalšího rozvoje hor spíš než strategickým dokumentem hrozbou pro další existenci Tatranského národního parku.
Studii pro WWF posuzovala také Martina Pásková z českého ministerstva životního prostředí.
Podle ní studie není efektivně využitelná pro rozvoj tatranského regionu. "Nestanovuje žádný strategický postup, neurčuje priority. Naopak vytváří prostor pro uspokojení zájmů subjektů, které mají dostatek zdrojů a umí se v současné době prosadit. Výsledkem je seznam k sobě poskládaných doporučení, ze kterých si každý vybere jenom to, co se mu hodí a ignoruje naopak to, co se mu nehodí," uvedla Martina Pásková.
WWF si na posouzení projektu úmyslně vybralo tým lidí, kteří jsou odborníky v oboru a přitom nejsou zaujatí. "Chtěli jsme tam mít i odborníka, který není ze Slovenska, aby nebyl zatížený našim 'cirkusem' kolem Tater," uvedl na serveru Changenet.sk zástupce WWF na Slovensku Juraj Vysoký s tím, že Martina Pásková je špičkový odborník na regionální rozvoj.
Proti jsou ekologové i podnikatelé
WWF už také doporučilo, aby se studie vůbec nebrala v potaz při schvalování územního plánu Vysokých Tater, který se nyní projednává a vyhodnocují se desítky námitek jak ochranářů přírody, tak podnikatelů.
Slovenská vláda sice projednala činnost vládního výboru, samotnou studií rozvoje hor a zprávou WWF se nezabývala. Ministr životního prostředí László Miklós uvedl, že má proti vítězné studii také námitky, nelíbí se mu především změna parků na parkoviště a byty.
Podle Miklose nejde o závazný dokument a o územním plánu se teprve jedná.
Rozhodování o něm je pro Vysoké Tatry rozhodující, půjde o závazný dokument, který určí místa, kde se budou budovat sjezdovky nebo byty.
První návrh plánu se nelíbil ani podnikatelům a ani ochráncům přírody. "V plánu nejsou naše záměry, o kterých už roky mluvíme. Jde zejména o nové sjezdovky pod Štrbským plesem," řekl Jozef Bedžala ze Svazu hotelů a restaurací.
Příroda proti byznysu
Správě Tatranského národního parku se zase příliš nezdá plán města Vysoké Tatry rozšířit obytné zóny v Lomnici nebo Smokovci. Město chce postavit nové bytovky a přitáhnout tak do hor mladé lidi, kteří by v Tatrách zůstali natrvalo.
Ochranáři ale upozorňují na to, že část bytů může skončit jako víkendové apartmány pro lidí z Bratislavy nebo Košic a nebudou tak sloužit stálým obyvatelům hor.
Spory mezi ochranáři, lesníky a podnikateli začaly ve Vysokých Tatrách po vichřici v listopadu 2004.
Na investice půjde skoro 40 miliard
Protesty provázely především těžbu kalamitního dřeva v oblastech s nejvyšší ochranou přírody, ekologové si kvůli tomu dokonce stěžovali u Evropské komise.
Celkový odhadovaný objem investic na obnovu Vysokých Tater v následujících sedmi letech přitom počítá se sumou kolem 36,5 miliardy slovenských korun. Jde o kombinaci prostředků ze státního rozpočtu, zdrojů Evropské unie, ale také soukromého kapitálu.
Miliardové investice plánuje například slovensko-česká společnost J&T, známá v Česku jako majitel fotbalové Sparty.
