Přestože v některých oblastech jsou dopady oteplování klimatu méně zřetelné, na severním a jižním pólu to tak není - klima se zde průměrně ohřívá dokonce dvakrát rychleji než ve zbytku světa. Klimatické změny nyní v ročním přehledu zdokumentovalo a popsalo více než 130 odborníků, kteří se shodli, že budoucnost polárních oblastí bude místo sněhu a ledu symbolizovat spíše otevřené moře a déšť.
"Téměř všechno v polárních oblastech, od ledu přes sníh až po lidskou aktivitu, se mění tak rychle, že není důvod myslet si, že za třicet let to bude stejné jako dnes," řekl americkému deníku New York Times klimatolog Rick Thoman, jeden z autorů zprávy o polárním klimatu, která vyšla v prosinci.
Rok 2020 byl v polárních oblastech jedním z nejteplejších za dobu měření a množství ledu na konci období, během něhož led taje, bylo na druhé nejnižší úrovni.
An environmental transformation is underway at the top of the world. That’s according to the annual Arctic Report Card, released by @NOAA. It was compiled by 133 scientists from 15 countries.
— Pattrn (@pattrn) December 9, 2020
Here are some of the biggest findings from the 2020 report. pic.twitter.com/1WEhlPSJo2
Oteplování planety má vliv také na mořské korálové útesy, které se podle Programu OSN na ochranu životního prostředí nemusí vůbec dožít nového století. Na korálech jsou přitom závislé další mořské druhy a také pomáhají chránit pobřeží před erozí způsobenou vlnami a bouřkami. Koráli jsou zároveň cennými zásobárnami uhlíku a dusíku.
"Jejich ztráta by měla ničivé následky nejen pro mořský život, ale také pro více než miliardu lidí po celém světě, která je na nich ať už přímo či nepřímo závislá," varovala před dopady organizace.
Reefs support about 25% of all marine species🐟, upon which at least 1 billion people depend.
— UN Environment Programme Europe (@UNEP_Europe) December 29, 2020
Yet despite being around for millions of years, they are in hot water.
Every effort to fight #climatechange🌍 can delay coral bleaching👇 https://t.co/kKyeeHqBeV
Jedinečná australská krajina v plamenech
Zvyšování teplot a intenzivnější období sucha vedly k rozsáhlému lesnímu požáru na australském ostrově Fraser. Povedlo se ho uhasit až v prosinci, po devítitýdenním úsilí hasičů.
Během té doby oheň sežehl až polovinu území ostrova. Ten je pro svá jezera, pralesy i početnou populaci divokého psa dingo zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
Loňské srážky v Česku
Z českého pohledu byl uplynulý rok naopak chladnější a deštivější - množství srážek bylo dokonce nejvyšší za posledních deset let. Podle meteorologa Petra Dvořáka bychom ale neměli propadat dojmu, že je klimatická krize zažehnána. "Klimatologové se shodují v tom, že rok 2020 je jen jistá odchylka v celkovém trendu," řekl pro Aktuálně.cz. Loňský rok nás podle něj "ukonejšil, asi jako když odřeninu zasypeme pudrem a přelepíme náplastí. Trochu to přestane bolet, ale odřenina tam pořád je, a kdo ví, kdy se zahojí".
To dokazují i naměřené teploty. Například loňský únor byl v Česku nejteplejší v porovnání s únory sahajícími až 245 let do minulosti. I díky tomu byla loňská česká zima druhou nejteplejší od roku 1775.
Ambiciózní plán Evropské unie
Rekordní teploty zaznamenala v loňském roce celá Evropa. Evropská komise se proto uprostřed prosince rozhodla zpřísnit cíle na snížení emisí skleníkových plynů, které mají na oteplování vliv. Po jednadvacetihodinovém jednání se členské státy Evropské unie shodly, že do roku 2030 by měly emise v celé unii klesnout o 55 procent oproti stavu, ve kterém byly v roce 1990. Dosud se počítalo s variantou snížení o 40 procent.
Great way to celebrate the first anniversary of our #EUGreenDeal!
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) December 11, 2020
#EUCO has endorsed our ambitious proposal for a new EU climate target.
Europe will reduce emissions by at least 55% by 2030.
It puts us on a clear path towards climate neutrality in 2050.
Nejbohatší jsou největší producenti emisí
Odborníci z Programu OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) se však domnívají, že bez zapojení nejbohatších lidí planety nebude možné těchto cílů dosáhnout. Pouhé jedno procento nejbohatších totiž produkuje dvojnásobek emisí oproti chudší polovině lidstva.
Řešením je však výrazná změna životního stylu - méně využívat leteckou dopravu a přejít na udržitelné zdroje energie a elektromobilitu, upozorňuje UNEP.
"Tato elita by musela svou uhlíkovou stopu zmenšit třicetkrát, abychom dostáli Pařížské dohodě," uvedla výkonná ředitelka UNEP Inger Andersonová podle britské stanice BBC. Pařížská dohoda o klimatu předpokládá omezení růstu teplot na 1,5 stupně Celsia do konce století. "Bude prakticky a politicky nemožné zmenšit nerovnost ve tvorbě emisí, pokud vlády neomezí uhlíkovou stopu bohatých," souhlasí s ní Tim Gore z humanitární organizace Oxfam.
Klimatický aktivismus v Číně
Přestože se Čína, která celosvětově produkuje největší množství emisí, zavázala k jejich snížení a do roku 2060 k uhlíkové neutralitě, málokterý běžný občan se o klimatické změny zajímá. Výjimku představuje 18letá Ou Chung-I, na sociálních sítích známá jako Howey Ou, která tlačí na vládu, aby přijala přísnější zákony a začala jednat co nejdříve.
Většinu času "čínská Greta", jak se jí přezdívá podle švédské aktivistky Grety Thunbergové, demonstruje sama. "Lidé nemohou podepsat protestní petici. A když chtějí něco změnit, myslí si, že aktivismus to nevyřeší a že cena za něj je příliš vysoká," vysvětluje aktivistka důvod, proč je na přesvědčování vlády v Pekingu sama. I ona ale musí za svoje počínání v autoritářském režimu platit - dokud protestuje, nesmí se vrátit do školy a několikrát také skončila ve vězení.
