Rok narušitel. Letošní počasí nás ukonejšilo, otepluje se ale dál, říká meteorolog

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
27. 12. 2020 7:06
"Celý rok je tady zima a stále prší, tak kde máte to globální oteplování?" S podobnými názory se mohli v průběhu letoška setkat čtenáři leckteré internetové diskuse. Chladnější léto mohlo vyvolat pocit, že jsme po suchých letech zpět v normálu, data ale hovoří jinak. "Rok 2020 sice byl více deštivý, stále ovšem byl nadprůměrně horký," popsal pro Aktuálně.cz meteorolog Petr Dvořák.
Letošní rok byl v průměru deštivější než předchozí, stále ale nadprůměrně teplý. Na snímku červnové záplavy v Bohumíně (ilustrační foto)
Letošní rok byl v průměru deštivější než předchozí, stále ale nadprůměrně teplý. Na snímku červnové záplavy v Bohumíně (ilustrační foto) | Foto: ČTK

Zdálo se, že se Česko z devastující vlny sucha jen tak nevymaní. Posledních 10 let si lidé zvykli na zdánlivě neustálý koloběh krátkých zim, rychle nastupujících veder, tropických letních měsíců a hlavně silného nedostatku deště či sněhu a všeobecného sucha.

Do toho přišel rok 2020. Rok, kterému lze podle meteorologa Petra Dvořáka s trochou nadsázky přiřknout přezdívku "rok narušitel". "Narušuje totiž uvedený trend tím, že je chladnější a na vláhu bohatší než předešlých pár let," říká Dvořák.

Že letos opravdu nadprůměrně pršelo, potvrzují statistiky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Z nich letošek vyčnívá jako zdaleka nejdeštivější rok posledních 10 let - od ledna do listopadu včetně - napršelo 735 milimetrů srážek, více to bylo naposledy v roce 2010, a to zhruba o 120 milimetrů. A oproti suchému roku 2018 letos pršelo asi o třetinu víc.

Rok 2020 vyčnívá také nad dlouhodobým průměrem vypočítaným z let 1981 až 2010. "Letošek nám tedy docela vynahradil odtoky a rostoucí sucha z minulých let a doplnil významně chybějící zásoby podpovrchových vod. Celkově víc pršelo ve východní polovině republiky, na Moravě - tak tam mají méně starostí než v Čechách," uvádí Dvořák.

Úhrn srážek v Česku v jednotlivých měsících roku 2020:

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
Úhrn srážek (mm) 19 78 36 18 75 151 61 111 73 91 22
Srážkový normál 1981-2010 44 38 48 42 69 79 88 80 58 43 49
Odchylka od normálu (%) 43 205 75 43 109 191 69 139 126 212 45

Zdroj: ČHMÚ

Druhá nejteplejší zima od počátku měření

Deštivější tedy rok 2020 bezesporu byl. Jak si ale stojí z hlediska teplot? Byl skutečně chladnějším, než je obvyklé? Odpověď může leckoho překvapit. "I když je zdánlivě chladnější a bez výrazných vln letních veder, stále je teplotně na úrovni dlouhodobého průměru, spíše mírně nad ním," říká Dvořák.

Ačkoli rok 2020 nebyl zvlášť horký a skutečně jsme zažili například velmi studený květen, teplotní průměr zvýšila enormně teplá zima. Ta byla podle meteorologů z pražského Klementina druhou nejteplejší od začátku měření v roce 1775 - triumf stále drží zima 2006/2007. 

Letošní únor dosavadní rekord dokonce překonal - se svou průměrnou teplotou 6,9 stupně byl v Klementinu vůbec nejteplejším za 245 let měření. V rámci celého Česka pak únor podle statistik ČHMÚ průměrnou teplotou 3,7 stupně o pět stupňů překonal i dlouhodobé standardy z let 1981 až 2010.

Nadprůměrně teplých bylo v porovnání s průměrem za posledních 30 let také dalších osm z dvanácti měsíců roku - leden až duben a poté srpen až prosinec. 

Červen a červenec, které se mohly lidem zdát studené, se ve skutečnosti od průměru lišily jen minimálně. Srovnatelně chladnou první polovinu léta jsme sice zažili naposledy v roce 2011, z dlouhodobých statistik ale letošní měsíce nijak nevybočují - průměrné teploty v červnu byly dokonce o 0,6 stupně vyšší, než kolik považují meteorologové za průměr.

O abnormálně chladném létě nelze mluvit ani z toho důvodu, že obvyklá červencová vedra nahradil nadprůměrně teplý srpen. Během něj padla také nejvyšší naměřená teplota letošního roku - 11. srpna bylo v Olomouci 36,2 stupně.

Letošek tak popřel známou statistiku "Co červenec nedovaří, to srpen nedopeče". "Maximálních ročních teplot bývá sice dosahováno hlavně v červenci, ale srpen i tak občas svého kalendářního předchůdce překonává," vysvětluje Dvořák.

Platí ale, že letošní léto bylo poměrně chudé na tropické dny, kdy teplota dosáhne minimálně 30 stupňů. Těch zaznamenali meteorologové o prázdninách osmadvacet - jedenáct v červenci a sedmnáct v srpnu. V předchozích třech letech jich bylo více - v roce 2018 přes čtyřicet a loni dvaatřicet. Tropická noc, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů, se alespoň na jedné stanici vyskytla letos o prázdninách pouze v patnácti dnech.

Jediným výrazně chladnějším měsícem z dlouhodobého hlediska tak byl květen, jehož průměrná teplota 10,9 stupně byla o dva stupně nižší, než je zvykem. Srovnatelně studený byl ale pátý měsíc kalendáře i minulý rok.

Podceňovaným tématem při diskusi o počasí roku 2020 je podle některých odborníků vítr. Více než v předchozích letech čelila česká krajina silným nárazům větru, které často dosahovaly téměř 100 kilometrů v hodině. a poryvy překračovaly 20 metrů za sekundu. Stamilionové škody po sobě zanechal například v únoru orkán Sabine.

"Největší poryv jsme zaznamenali při bouři Sabine v Chlumci u Dačic, kde vítr dosahoval rychlosti 95 kilometrů za hodinu," říká Lukáš Musil, konzultant ministerstva zemědělství a obchodní ředitel společnosti Agdata. 

Průměrné teploty v Česku v jednotlivých měsících roku 2020:

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
Teplota 0,3 3,7 3,9 9,2 10,9 16,4 17,7 18,8 14 9 3,9
Dlouhodobý normál 1981-2010 -2 -0,9 2,9 7,9 13 15,8 17,8 17,3 12,8 8,1 2,9
Odchylka od normálu 2,3 4,6 1 1,3 -2,1 0,6 -0,1 1,5 1,2 0,9 1

Zdroj: ČHMÚ

Tropické teploty na Sibiři

Za směšné považuje Dvořák laické odmítání globálního trendu rostoucí teploty vzduchu, se kterým se letos setkal zejména v internetových diskusích. Někteří lidé tam považují méně horké a deštivější léto za důkaz toho, že změna klimatu neexistuje.

Podle Dvořáka je ovšem krátkozraké posuzovat změnu globálního oteplování podle toho, že bylo v Česku pár měsíců o trochu chladněji než v předchozích letech. Výsledky z ostatních zemí podobnou tendenci neprokazují. "Celosvětově to vypadá na další 'průšvihový' rok, který patrně bude opět nejteplejší nebo jedním z nejteplejších v historii měření," upozorňuje Dvořák.

Za vše mluví několik kritických teplot, které v posledním roce zaznamenali meteorologové po celém světě. Neobvyklou vlnu veder zažili například obyvatelé severní Sibiře. V městečku Verchojansk letos padl rekord pro nejvyšší naměřenou teplotu za polárním kruhem, když tam v červnu teploměry ukázaly neuvěřitelných 38 stupňů Celsia. Netřeba dodávat, že extrémní teploty přispěly k rozšíření devastujících lesních požárů a zesílily také obavy z tání permafrostu.

Výjimečně teplo bylo také na Aljašce. "Výstrahy na povodně z tání sněhu tam vydávali jako na běžícím pásu," upozorňuje Dvořák.

Při dokazování toho, že i letošek byl v mnoha ohledech výjimečně teplý, ale nemusíme opouštět Evropu - třeba ve Španělsku bylo v lednu 30 stupňů. "Že zrovna střední Evropa byla v oteplování letos trochu pozapomenuta, ještě neznamená, že oteplování neexistuje," varuje Dvořák.

Podle něj lze v nadcházejících měsících očekávat další nadprůměrně teplou zimu. Oproti minulým rokům by ale i tak mohlo víc sněžit, a to díky "vpádům" studeného arktického vzduchu v důsledku působení jevu La Niña. Ten by ale měl v průběhu dalších měsíců přestávat působit, a je tak možné, že zažijeme další suché léto.

Lidé by tak podle Petra Dvořáka neměli podléhat dojmu, že je klimatická krize zažehnána. Otepluje se stále a bude i dál. "Klimatologové se shodují v tom, že letošní rok je jen jistá odchylka v celkovém trendu. Výkyv směrem dolů, malý šum. Letošek nás ukonejšil, asi jako když odřeninu zasypeme pudrem a přelepíme náplastí. Trochu to přestane bolet, ale odřenina tam pořád je a kdo ví, kdy se zahojí," dodává.

Video: Tropy za polárním kruhem? Je to časovaná bomba, změní to i počasí u nás, říká Šabacká

Jeden den s vysokou teplotou by nebyl problém, ale je zarážející, že tahle teplá vlna trvá už od prosince, říká vedoucí Centra polární ekologie. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy