Rok narušitel. Letošní počasí nás ukonejšilo, otepluje se ale dál, říká meteorolog

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
27. 12. 2020 7:06
"Celý rok je tady zima a stále prší, tak kde máte to globální oteplování?" S podobnými názory se mohli v průběhu letoška setkat čtenáři leckteré internetové diskuse. Chladnější léto mohlo vyvolat pocit, že jsme po suchých letech zpět v normálu, data ale hovoří jinak. "Rok 2020 sice byl více deštivý, stále ovšem byl nadprůměrně horký," popsal pro Aktuálně.cz meteorolog Petr Dvořák.
Letošní rok byl v průměru deštivější než předchozí, stále ale nadprůměrně teplý. Na snímku červnové záplavy v Bohumíně (ilustrační foto)
Letošní rok byl v průměru deštivější než předchozí, stále ale nadprůměrně teplý. Na snímku červnové záplavy v Bohumíně (ilustrační foto) | Foto: ČTK

Zdálo se, že se Česko z devastující vlny sucha jen tak nevymaní. Posledních 10 let si lidé zvykli na zdánlivě neustálý koloběh krátkých zim, rychle nastupujících veder, tropických letních měsíců a hlavně silného nedostatku deště či sněhu a všeobecného sucha.

Do toho přišel rok 2020. Rok, kterému lze podle meteorologa Petra Dvořáka s trochou nadsázky přiřknout přezdívku "rok narušitel". "Narušuje totiž uvedený trend tím, že je chladnější a na vláhu bohatší než předešlých pár let," říká Dvořák.

Že letos opravdu nadprůměrně pršelo, potvrzují statistiky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Z nich letošek vyčnívá jako zdaleka nejdeštivější rok posledních 10 let - od ledna do listopadu včetně - napršelo 735 milimetrů srážek, více to bylo naposledy v roce 2010, a to zhruba o 120 milimetrů. A oproti suchému roku 2018 letos pršelo asi o třetinu víc.

Rok 2020 vyčnívá také nad dlouhodobým průměrem vypočítaným z let 1981 až 2010. "Letošek nám tedy docela vynahradil odtoky a rostoucí sucha z minulých let a doplnil významně chybějící zásoby podpovrchových vod. Celkově víc pršelo ve východní polovině republiky, na Moravě - tak tam mají méně starostí než v Čechách," uvádí Dvořák.

Úhrn srážek v Česku v jednotlivých měsících roku 2020:

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
Úhrn srážek (mm) 19 78 36 18 75 151 61 111 73 91 22
Srážkový normál 1981-2010 44 38 48 42 69 79 88 80 58 43 49
Odchylka od normálu (%) 43 205 75 43 109 191 69 139 126 212 45

Zdroj: ČHMÚ

Druhá nejteplejší zima od počátku měření

Deštivější tedy rok 2020 bezesporu byl. Jak si ale stojí z hlediska teplot? Byl skutečně chladnějším, než je obvyklé? Odpověď může leckoho překvapit. "I když je zdánlivě chladnější a bez výrazných vln letních veder, stále je teplotně na úrovni dlouhodobého průměru, spíše mírně nad ním," říká Dvořák.

Ačkoli rok 2020 nebyl zvlášť horký a skutečně jsme zažili například velmi studený květen, teplotní průměr zvýšila enormně teplá zima. Ta byla podle meteorologů z pražského Klementina druhou nejteplejší od začátku měření v roce 1775 - triumf stále drží zima 2006/2007. 

Letošní únor dosavadní rekord dokonce překonal - se svou průměrnou teplotou 6,9 stupně byl v Klementinu vůbec nejteplejším za 245 let měření. V rámci celého Česka pak únor podle statistik ČHMÚ průměrnou teplotou 3,7 stupně o pět stupňů překonal i dlouhodobé standardy z let 1981 až 2010.

Nadprůměrně teplých bylo v porovnání s průměrem za posledních 30 let také dalších osm z dvanácti měsíců roku - leden až duben a poté srpen až prosinec. 

Červen a červenec, které se mohly lidem zdát studené, se ve skutečnosti od průměru lišily jen minimálně. Srovnatelně chladnou první polovinu léta jsme sice zažili naposledy v roce 2011, z dlouhodobých statistik ale letošní měsíce nijak nevybočují - průměrné teploty v červnu byly dokonce o 0,6 stupně vyšší, než kolik považují meteorologové za průměr.

O abnormálně chladném létě nelze mluvit ani z toho důvodu, že obvyklá červencová vedra nahradil nadprůměrně teplý srpen. Během něj padla také nejvyšší naměřená teplota letošního roku - 11. srpna bylo v Olomouci 36,2 stupně.

Letošek tak popřel známou statistiku "Co červenec nedovaří, to srpen nedopeče". "Maximálních ročních teplot bývá sice dosahováno hlavně v červenci, ale srpen i tak občas svého kalendářního předchůdce překonává," vysvětluje Dvořák.

Platí ale, že letošní léto bylo poměrně chudé na tropické dny, kdy teplota dosáhne minimálně 30 stupňů. Těch zaznamenali meteorologové o prázdninách osmadvacet - jedenáct v červenci a sedmnáct v srpnu. V předchozích třech letech jich bylo více - v roce 2018 přes čtyřicet a loni dvaatřicet. Tropická noc, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů, se alespoň na jedné stanici vyskytla letos o prázdninách pouze v patnácti dnech.

Jediným výrazně chladnějším měsícem z dlouhodobého hlediska tak byl květen, jehož průměrná teplota 10,9 stupně byla o dva stupně nižší, než je zvykem. Srovnatelně studený byl ale pátý měsíc kalendáře i minulý rok.

Podceňovaným tématem při diskusi o počasí roku 2020 je podle některých odborníků vítr. Více než v předchozích letech čelila česká krajina silným nárazům větru, které často dosahovaly téměř 100 kilometrů v hodině. a poryvy překračovaly 20 metrů za sekundu. Stamilionové škody po sobě zanechal například v únoru orkán Sabine.

"Největší poryv jsme zaznamenali při bouři Sabine v Chlumci u Dačic, kde vítr dosahoval rychlosti 95 kilometrů za hodinu," říká Lukáš Musil, konzultant ministerstva zemědělství a obchodní ředitel společnosti Agdata. 

Průměrné teploty v Česku v jednotlivých měsících roku 2020:

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
Teplota 0,3 3,7 3,9 9,2 10,9 16,4 17,7 18,8 14 9 3,9
Dlouhodobý normál 1981-2010 -2 -0,9 2,9 7,9 13 15,8 17,8 17,3 12,8 8,1 2,9
Odchylka od normálu 2,3 4,6 1 1,3 -2,1 0,6 -0,1 1,5 1,2 0,9 1

Zdroj: ČHMÚ

Tropické teploty na Sibiři

Za směšné považuje Dvořák laické odmítání globálního trendu rostoucí teploty vzduchu, se kterým se letos setkal zejména v internetových diskusích. Někteří lidé tam považují méně horké a deštivější léto za důkaz toho, že změna klimatu neexistuje.

Podle Dvořáka je ovšem krátkozraké posuzovat změnu globálního oteplování podle toho, že bylo v Česku pár měsíců o trochu chladněji než v předchozích letech. Výsledky z ostatních zemí podobnou tendenci neprokazují. "Celosvětově to vypadá na další 'průšvihový' rok, který patrně bude opět nejteplejší nebo jedním z nejteplejších v historii měření," upozorňuje Dvořák.

Za vše mluví několik kritických teplot, které v posledním roce zaznamenali meteorologové po celém světě. Neobvyklou vlnu veder zažili například obyvatelé severní Sibiře. V městečku Verchojansk letos padl rekord pro nejvyšší naměřenou teplotu za polárním kruhem, když tam v červnu teploměry ukázaly neuvěřitelných 38 stupňů Celsia. Netřeba dodávat, že extrémní teploty přispěly k rozšíření devastujících lesních požárů a zesílily také obavy z tání permafrostu.

Výjimečně teplo bylo také na Aljašce. "Výstrahy na povodně z tání sněhu tam vydávali jako na běžícím pásu," upozorňuje Dvořák.

Při dokazování toho, že i letošek byl v mnoha ohledech výjimečně teplý, ale nemusíme opouštět Evropu - třeba ve Španělsku bylo v lednu 30 stupňů. "Že zrovna střední Evropa byla v oteplování letos trochu pozapomenuta, ještě neznamená, že oteplování neexistuje," varuje Dvořák.

Podle něj lze v nadcházejících měsících očekávat další nadprůměrně teplou zimu. Oproti minulým rokům by ale i tak mohlo víc sněžit, a to díky "vpádům" studeného arktického vzduchu v důsledku působení jevu La Niña. Ten by ale měl v průběhu dalších měsíců přestávat působit, a je tak možné, že zažijeme další suché léto.

Lidé by tak podle Petra Dvořáka neměli podléhat dojmu, že je klimatická krize zažehnána. Otepluje se stále a bude i dál. "Klimatologové se shodují v tom, že letošní rok je jen jistá odchylka v celkovém trendu. Výkyv směrem dolů, malý šum. Letošek nás ukonejšil, asi jako když odřeninu zasypeme pudrem a přelepíme náplastí. Trochu to přestane bolet, ale odřenina tam pořád je a kdo ví, kdy se zahojí," dodává.

Video: Tropy za polárním kruhem? Je to časovaná bomba, změní to i počasí u nás, říká Šabacká

Jeden den s vysokou teplotou by nebyl problém, ale je zarážející, že tahle teplá vlna trvá už od prosince, říká vedoucí Centra polární ekologie. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 10 minutami

Návrh zákona, který zakazuje jednorázové plastové příbory, talíře nebo brčka, dnes schválila vláda. Zákon má platit od července, posoudí ho parlament

Zdroj: ČTK
před 19 minutami

Provozovatel největších skiareálů na Slovensku plánuje kvůli dopadům pandemie zrušit 260 pracovních míst

Provozovatel největších skiareálů na Slovensku, společnost Tatry mountain resorts, chce zrušit 260 pracovních míst. Důvodem jsou dopady pandemie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy