Hodges, který po odchodu z armády působí v prestižním washingtonském think-tanku CEPA, také komentuje ruský atomový arzenál. Podle něj Rusům hrozba jaderných zbraní pomáhá jen do té doby, než by je opravdu použili. "Jestliže by se tak stalo, Spojené státy by musely samozřejmě adekvátně reagovat," tvrdí.
První díl rozhovoru, který Ben Hodges v Praze poskytl deníku Aktuálně.cz, jsme publikovali v pondělí. Nyní nabízíme druhou část.
Říkáte, že jste přecenil ruskou armádu. Znamená to, že podobně jako vy ani Západ neodhadl skutečnou ruskou vojenskou sílu?
Není pochyb o tom, že Rusové disponují tisíci jaderných hlavic a od roku 2007 modernizují armádu. Sledoval jsem, jak se zlepšují v elektronickém boji, mají drony, umějí přerušovat nepřátelskou komunikaci a tak dále. Když jsem ale viděl jejich výkony na Ukrajině, přemýšlel jsem, co jsem mohl přehlédnout. Jak jsem mohl Rusy tak přecenit? Následně jsem si uvědomil, že všech operací, které Rusové prováděli v Gruzii, Sýrii, na Krymu nebo dříve na Donbasu, se účastnilo stále stejných pět procent armády.
Jinými slovy: 95 procent vojska nemělo bojové zkušenosti. V takové situaci musíte provádět skutečně náročná vojenská cvičení, která prověří všechny vaše schopnosti. To ale Rusové nedělali, cílem jejich dřívějších cvičení bylo spíše zastrašování a demonstrace síly než opravdové hledání slabin.
Hlavními důvody ruských neúspěchů jsou nedostatek bojových zkušeností, nedostatek bojové přípravy a také obrovská korupce na ministerstvu obrany. Vždy jsem si myslel, že tam korupce je, ale netušil jsem, že až tak velká. Když si všechny tyto věci dáte dohromady, dostanete výsledek, jaký je.
Kdo je Ben Hodges?
Tříhvězdičkový generál americké armády ve výslužbě byl od listopadu 2014 do prosince 2017 vrchním velitelem amerických pozemních sil v Evropě. V letech 2012 až 2014 působil jako velitel na Velitelství operací pozemních sil NATO.
Je veteránem válek v Iráku a Afghánistánu. V rámci operace Irácká svoboda na začátku tisíciletí velel 101. výsadkové divizi. Později stál v čele Regionálního velitelství - jih v Kandaháru v Afghánistánu. V současnosti působí v prestižním washingtonském think-tanku CEPA.
Co vás na výkonech ruské armády na Ukrajině překvapilo nejvíc?
Naprosto mě udivilo, že několik dní po začátku války ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj používal mobilní telefon a natáčel na něj videa. Jak je možné, že mu funguje? Jak mohou Rusové dovolit, aby si kráčel po Kyjevu a mluvil s celým světem online? Nepřerušili na Ukrajině komunikaci a to z jejich pohledu považuji za obrovskou chybu. Kdybych já velel takové operaci, přerušil bych všechny možnosti komunikace druhé strany hned na začátku.
Navíc mnoho ruských generálů a důstojníků zemřelo kvůli tomu, že používali mobilní telefony v ukrajinské síti. To je neuvěřitelné. Když jsme my zaregistrovali, že někdo z Tálibánu nebo al-Káidy použil mobil, okamžitě jsme na to místo zaútočili. A pokud ruští generálové používají ukrajinskou síť, pak existuje důvod, proč ji nezničili - sami ji potřebují.
Britský deník The Times nedávno s odvoláním na své zdroje informoval, že se Vladimir Putin plete do armády a určuje taktiku jednotkám, jako by byl v hodnosti plukovníka. Myslíte, že tomu tak je?
Pokud je to pravda - a já doufám, že ano -, ukazovalo by to na velké zoufalství. Bylo by skvělé, kdyby Putin osobně velel místo důstojníků, podobně jako to dělal Adolf Hitler.
Nicméně víte, co mě překvapilo na vojenské přehlídce 9. května? Nikde jsem neviděl náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova ani ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Buď byli odsunuti na vedlejší kolej, měli ten den spoustu povinností, nebo možná prezident chtěl, aby se pozornost věnovala jen jemu a válečným veteránům…
Objevily se zprávy, že Gerasimov utrpěl zranění při inspekci na Ukrajině u města Izjum.
Ano, to byla i má teorie. Ale myslím, že bychom znali víc podrobností, kdyby tomu tak skutečně bylo.
Udělali vlastně Rusové něco dobře? Vyšlo jim něco na Ukrajině?
Ale jistěže ano. Když se například podíváte na jejich používání dělostřelecké munice, je evidentní, že jsou schopni ji rychle přepravovat na místa, kam potřebují, což je docela náročné. Přes všechny problémy také využívají výhody, které plynou z toho, že je jich mnoho a že jsou početná armáda.
Rusům se také povedlo odstřihnout Ukrajinu od moře, což je pro Kyjev vážný problém, protože potřebuje vyvážet obilí. Podařilo se jim také odstrašit Západ od odvážnějšího přístupu k tomu, co by měl ve válce udělat. Vyvolali strach z toho, aby Putin nebyl příliš vyprovokován, až by mohl použít jaderné zbraně. On je podle mě nepoužije, ale ve všech metropolích včetně Washingtonu existují obavy, že to může udělat. I proto jsme neudělali pro Ukrajinu hned všechno, co jsme mohli. Nedávali jsme jí od začátku všechny zbraně, které můžeme a které potřebovala.
Pořád kupujeme ruský plyn a Rusko z toho má rekordní zisky. Stále mu i přes veškeré sankce posíláme peníze. Teď navíc Rusové používají potraviny jako zbraň. Jak plynou týdny, jejich ceny se zvyšují a politici budou kvůli tomu pod větším tlakem veřejnosti, což samozřejmě Kreml dobře ví. Vývoz ukrajinského obilí neblokují jen kvůli zvýšení cen, ale počítají také se zesílením migrace z chudých zemí do Evropy. Když ve válce v Sýrii Moskva podpořila režim prezidenta Bašára Asada, vyvolala tím v roce 2015 velký exodus uprchlíků, což Evropu ovlivnilo: velké změny v Německu, brexit a tak dále. Moskva používá migraci a migrační tlaky jako zbraň k destabilizaci Evropy.
Ohrozí ceny energií a potravin, uprchlická vlna a další problémy jednotu Západu vůči Rusku?
Ta bude pod obrovským tlakem. Americký prezident Joe Biden se zatím snaží domlouvat se s evropskými spojenci. Zejména Německo je důležité, protože je takovým lepidlem Evropské unie, které ji drží pohromadě. Ale bude to těžké.
Tady se vracíme k vaší otázce, co se Rusům povedlo. V tomto směru je výhoda stále na jejich straně. Ještě před několika týdny se vedla diskuse, jestli se mají Ukrajině poskytnout protiletadlové střely Stinger. Dnes to působí směšně, když například Česko už Ukrajincům dodává bojové helikoptéry, tanky a dělostřeleckou techniku.
Rusům se daří Západ v jeho podpoře Ukrajiny znejišťovat udržováním hrozby toho, jak budou reagovat. Proto si myslím, že jaderné zbraně Rusku pomáhají jen do té doby, než je nepoužijí. Pokud je mají jako hrozbu. Jestliže by je ale použili, Spojené státy by musely samozřejmě adekvátně reagovat.
Takže pokud Putin nasadí jadernou zbraň, USA se přímo zapojí do války?
Jednoznačně. V takové situaci by si nemohly dovolit nezapojit se. Nemusela by to nutně být jaderná odpověď, možností by bylo více.
Vidíte nějakou Putinovu strategii, jak válku na Ukrajině ukončit?
Řekl bych, že to je hlavně jeho problém. Až příliš mnoho evropských politiků, což se týká i Washingtonu, je znepokojených a chce, aby Putinovi bylo nějakým způsobem umožněno zachovat si tvář. Ale proč? On je stoprocentně zodpovědný za vše, co se stalo. Francouzští nebo němečtí politici mají za to, že konflikt má skončit co nejrychleji. Ale 80 procent Ukrajinců si nepřeje rychlé urovnání, chtějí zpět své území.
Ukrajincům se může podařit Rusy vytlačit na hranice, které platily před začátkem invaze 24. února. Podle mě je to reálné, pokud v dodávkách zbraní splníme vše, co Ukrajině slibujeme.
Toto by tedy měla být politika Západu?
Naše politika by měla být následující: vrátit situaci zpět do 24. února a pak usilovat o to, aby se Krym a část Donbasu okupovaná od roku 2014 vrátily Ukrajině. Podobně jako jsme kdysi usilovali o sjednocení Německa a dosáhli toho, přestože to trvalo 40 let.
Stejně důležité jako posílat Ukrajině zbraně je snažit se informovat Rusy o tom, co se skutečně děje. Nedávno jsem viděl, jak starosta Murmansku dával na sociální sítě zprávy, že lituje obětí mezi ruskými vojáky na Ukrajině. Lidé v Rusku začínají tušit, že situace není taková, jak ji popisuje vláda.
