Bratislava - Pokud by Evropská komise i proti vůli Slovenska prosadila kvóty na přijímání uprchlíků, hodlá premiér Robert Fico vyhlásit referendum.
Předseda slovenské vlády tak v parlamentní debatě reagoval především na sobotní demonstraci zhruba 5000 slovenských (ale i českých či polských) nacionalistů a extremistů, kterým se podařilo paralyzovat centrum Bratislavy a vytvořit na Slovensku atmosféru naprostého odmítnutí evropských snah pomoci uprchlíkům.
Zasahujme v zemích, odkud uprchlíci přicházejí
Problém uprchlíků a nezvyklé sjednocení různých slovenských extremistických skupin v sobotní demonstraci ale v úterý v médiích i v parlamentu zastínilo video deníku Sme, na němž policisté kopou jednoho z demonstrantů.
Ministr vnitra Robert Kaliňák policisty hájí s tím, že ultranacionalisté jsou obvykle nebezpeční, a dokud neleží v předpisové poloze, policisté mají právo použít sílu.
Slovenští poslanci tak schvalovali usnesení, v němž kvóty odmítají; trvají na dobrovolnosti při poskytování pomoci; podporují, aby EU odrazovala uprchlíky už v zemích jejich původu a posílila ostrahu svých vnějších hranic, a odsuzují zneužívání tématu imigrace extremisty.
Opozice podporuje návrh, aby EU zasahovala proti emigrantům už v zemích, odkud přicházejí, aby tam stavěla tábory a bojovala s pašeráckými skupinami.
Ozbrojený zásah proti pašerákům schválili v pondělí ministři zahraničí EU. Téma má ale na stole ještě čtvrteční a páteční summit EU. Bude navíc nezbytný souhlas Rady bezpečnosti OSN.
Extremisté se spojili
Slovenští politici jsou zaskočeni tím, jak téma imigrace využili extremisté.
V sobotní demonstraci se nečekaně spojili příznivci Lidové strany Naše Slovensko, kterou vede banskobystrický župan Marian Kotleba, polovojenská organizace Vzdor Kysuce, Slovenské hnutí obrody obhajující válečný Slovenský stát a radikální fotbaloví fanoušci navíc podpoření českými kolegy.
Toto jádro přilákalo další tisíce lidí, kteří mají upřímně z imigrantů strach. Radikálové pak v sobotu zaútočili na několik arabských rodin v centru a na diváky mezinárodních cyklistických závodů.
Fico hledá spojence
Slovensko přitom není nynější vlnou emigrace ani tak zdaleka zasaženo jako sousední Maďarsko, které má za první čtvrtletí letošního roku v EU největší počet žadatelů o azyl v přepočtu na milion obyvatel. Do Maďarska přišlo více než 54 000 lidí a vláda chce na jižní hranici se Srbskem postavit plot.
Slovenský premiér řešil situaci s uprchlíky i po skončení eurosummitu věnovaného Řecku. Na tiskovou konferenci přišel až téměř hodinu po jeho skončení s omluvou, že ještě řešil stanovisko Slovenska k uprchlíkům. "Snažíme se koordinovat společně s ostatními státy, abychom dali dohromady pokud možno co největší skupinu zemí, která bude proti povinným kvótám na evropském summitu na konci týdne," uvedl zjevně podrážděný Fico.
Dal tak jasně najevo, že to, jestli existuje mezi státy dostatečná podpora pro zamítnutí kvót, není vůbec jisté. Návrhy závěrů summitu, které mají HN k dispozici, stále počítají s přerozdělením 40 000 žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Rozhodnutí, kolik přesně má která země přijmout, ale odsouvají až na konec července. Výsledek schůzky evropských prezidentů a premiérů se ovšem může od současných návrhů nakonec lišit. V úterý o něm znovu diskutovali zástupci všech zemí v Lucemburku a očekává se vášnivá debata ještě na samotném summitu v Bruselu.
Na Slovensko nikdo nechtěl
Slovensko má podle návrhu Komise přijmout 785 uprchlíků z Itálie a Řecka a dobrovolně 319 lidí z uprchlických táborů v zemích mimo EU. Je to sice zhruba o více než třetinu méně než Česká republika, Slováci ale zatím s přijímáním uprchlíků nemají téměř žádné zkušenosti.
Zatímco například Česko od roku 2008 přesídlilo z uprchlických táborů ze třetích zemí alespoň 65 lidí a jedná o přijetí dalších 70, Slovensko podle údajů Eurostatu takto nepřesídlilo za stejnou dobu nikoho.
Neúspěšně se Bratislava také v roce 2010 zapojila do pilotního programu na přemístění uprchlíků z Malty, kdy sice nabídla 20 míst, ale žádný z dotazovaných migrantů se nechtěl na Slovensko vydat.
