Zatímco předloni ve spolkové republice o azyl požádalo 222 683 lidí, loni jich bylo o 36 830 méně. Většinu z loňských žádostí - 161 931 - tvořily první žádosti daného migranta, menšinu - 23 922 - opakované žádosti. Zajímavostí je, že téměř 20 procent prvních žádostí byly žádosti pro děti ve věku do jednoho roku, které se už narodily v Německu.
Nejčastějšími žadateli o azyl byli stejně jako v roce 2017 lidé ze Sýrie (46 164), Iráku (18 074) a Afghánistánu (12 251). Dalšími zeměmi v žebříčku byly Írán, Nigérie, Turecko, kde se počet žadatelů kvůli politické situaci v zemi zvýšil, Eritrea, Somálsko a Rusko.
Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) loni rozhodl celkem o 216 873 žádostech o azyl, některé z nich byly i z předešlých let. Počet případů, v nichž je potřeba ještě rozhodnout, se oproti konci roku 2017 snížil ze 68 245 na 58 325. Ještě na konci roku 2016 bylo nerozhodnutých žádostí 433 719.
V 19,1 procenta žádostí o azyl loni BAMF běžencům udělil status uprchlíka, v 11,6 procenta doplňkovou ochranu. U 4,4 procenta žadatelů úřad zakázal jejich vyhoštění, i když na uprchlickou ochranu nemají nárok. Ve 34,7 procenta případů BAMF žádost zamítl. Zbývajících 30,2 procenta žádostí se vyřídilo jiným způsobem, například s pomocí dublinského systému.
Velkou část záporných rozhodnutí o azylu migranti napadají u soudů. Zhruba 320 000 takových řízení podle šéfa BAMF Hanse-Eckharda Sommera ještě není ukončeno. Loni německé soudy asi 17 procent negativních rozhodnutí německých úřadů zvrátily.
Na vrcholu takzvané migrační krize v roce 2015 do Německa přišlo 890 000 žadatelů o azyl. Od té doby šel počet příchozích běženců prudce dolů.
