Počet vykonaných trestů smrti loni klesl, nejvíc poprav se uskutečnilo v Číně

ČTK ČTK
10. 4. 2019 8:19
Počet vykonaných trestů smrti ve světě v loňském roce poklesl o 31 procent a byl nejnižší za posledních deset let. Informovala o tom dnes organizace Amnesty International, monitorující porušování lidských práv. Největším "světovým popravčím" byla podle AI loni opět Čína a nárůst počtu poprav zaznamenaly například Bělorusko, Japonsko, Singapur, Jižní Súdán a také Spojené státy.
Foto: Thinkstock

Amnesty považuje statistiku ve své zprávě o trestu smrti za "velmi pozitivní". Nejvíce podle ní k poklesu pravděpodobně přispěla změna protidrogových zákonů v Íránu, kde jsou popravy běžné, ale loni se tam jejich počet snížil o 50 procent na přinejmenším 253. Írán je i tak zemí s nejvyšším počtem poprav po Číně, kde se odhady pohybují v tisících popravených či odsouzených k smrti; následují Saúdská Arábie (149 poprav), Vietnam (nejméně 85) a Irák (nejméně 52).

Počet vykonaných poprav výrazně klesl také v Iráku, Pákistánu a Somálsku. Celkově bylo loni ve světě popraveno nejméně 690 lidí, přičemž ještě v roce 2017 to bylo 993.

"Dramatický globální pokles poprav dokazuje, že i ty země, kde se to nejméně očekávalo, začínají měnit své cesty a uvědomují si, že trest smrti není odpovědí," řekl generální tajemník Amnesty International Kumi Naidoo. Podle něj je jen "otázkou času, kdy se tento krutý trest stane historií".

Kromě celkově pozitivních zpráv uvádí AI také několik negativních. Organizace zaznamenala nárůst počtu poprav v Bělorusku, Japonsku, Singapuru, Jižním Súdánu nebo v USA. Například v Iráku šlo o čtyřnásobný nárůst z nejméně 65 trestů smrti v roce 2017 na nejméně 271 v roce 2018.

V Egyptě pak o více než 75 procent vzrostl počet rozsudků smrti, z nejméně 402 v roce 2017 na nejméně 717 v roce 2018. Podle Amnesty International lze tento nárůst připsat vydávání hromadných rozsudků smrti "po absolutně nespravedlivých procesech", často na základě přiznání získaných mučením a špatným vyšetřováním.

Svou první popravu od roku 2009 loni provedlo Thajsko. Také prezident Srí Lanky Maithripala Sirisena vyhrožoval, že jeho země po více než 40 letech obnoví popravy v rámci boje proti obchodu s drogami. Letos v únoru dokonce země uveřejnila inzerát, že hledá popravčí.

Zemí s nejvyšším počtem vykonaných poprav zůstává Čína, i když AI nezná skutečný rozsah použití trestu smrti, protože tyto údaje jsou klasifikovány jako státní tajemství. Amnesty je ovšem přesvědčena, že v Číně jsou ročně odsouzeny k smrti a popraveny tisíce lidí.

Některé země směřují ke zrušení trestu smrti

Globální trend podle AI směřuje ke zrušení trestu smrti. Například africká Burkina Faso přijala nový trestní zákoník, který trest smrti zrušil. Gambie či Malajsie vyhlásily oficiální moratorium na popravy a v americkém státě Washington byl trest smrti prohlášen za protiústavní. Ke konci loňského roku byl trest smrti za všechny trestné činy ve 142 zemích zrušen zákonem nebo v praxi.

Na prosincovém zasedání Valného shromáždění OSN hlasovalo rekordních 121 zemí pro podporu globálního moratoria na trest smrti. Proti hlasovalo pouze 35 států.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy