Počet vykonaných trestů smrti loni klesl, nejvíc poprav se uskutečnilo v Číně

ČTK ČTK
10. 4. 2019 8:19
Počet vykonaných trestů smrti ve světě v loňském roce poklesl o 31 procent a byl nejnižší za posledních deset let. Informovala o tom dnes organizace Amnesty International, monitorující porušování lidských práv. Největším "světovým popravčím" byla podle AI loni opět Čína a nárůst počtu poprav zaznamenaly například Bělorusko, Japonsko, Singapur, Jižní Súdán a také Spojené státy.
Foto: Thinkstock

Amnesty považuje statistiku ve své zprávě o trestu smrti za "velmi pozitivní". Nejvíce podle ní k poklesu pravděpodobně přispěla změna protidrogových zákonů v Íránu, kde jsou popravy běžné, ale loni se tam jejich počet snížil o 50 procent na přinejmenším 253. Írán je i tak zemí s nejvyšším počtem poprav po Číně, kde se odhady pohybují v tisících popravených či odsouzených k smrti; následují Saúdská Arábie (149 poprav), Vietnam (nejméně 85) a Irák (nejméně 52).

Počet vykonaných poprav výrazně klesl také v Iráku, Pákistánu a Somálsku. Celkově bylo loni ve světě popraveno nejméně 690 lidí, přičemž ještě v roce 2017 to bylo 993.

"Dramatický globální pokles poprav dokazuje, že i ty země, kde se to nejméně očekávalo, začínají měnit své cesty a uvědomují si, že trest smrti není odpovědí," řekl generální tajemník Amnesty International Kumi Naidoo. Podle něj je jen "otázkou času, kdy se tento krutý trest stane historií".

Kromě celkově pozitivních zpráv uvádí AI také několik negativních. Organizace zaznamenala nárůst počtu poprav v Bělorusku, Japonsku, Singapuru, Jižním Súdánu nebo v USA. Například v Iráku šlo o čtyřnásobný nárůst z nejméně 65 trestů smrti v roce 2017 na nejméně 271 v roce 2018.

V Egyptě pak o více než 75 procent vzrostl počet rozsudků smrti, z nejméně 402 v roce 2017 na nejméně 717 v roce 2018. Podle Amnesty International lze tento nárůst připsat vydávání hromadných rozsudků smrti "po absolutně nespravedlivých procesech", často na základě přiznání získaných mučením a špatným vyšetřováním.

Svou první popravu od roku 2009 loni provedlo Thajsko. Také prezident Srí Lanky Maithripala Sirisena vyhrožoval, že jeho země po více než 40 letech obnoví popravy v rámci boje proti obchodu s drogami. Letos v únoru dokonce země uveřejnila inzerát, že hledá popravčí.

Zemí s nejvyšším počtem vykonaných poprav zůstává Čína, i když AI nezná skutečný rozsah použití trestu smrti, protože tyto údaje jsou klasifikovány jako státní tajemství. Amnesty je ovšem přesvědčena, že v Číně jsou ročně odsouzeny k smrti a popraveny tisíce lidí.

Některé země směřují ke zrušení trestu smrti

Globální trend podle AI směřuje ke zrušení trestu smrti. Například africká Burkina Faso přijala nový trestní zákoník, který trest smrti zrušil. Gambie či Malajsie vyhlásily oficiální moratorium na popravy a v americkém státě Washington byl trest smrti prohlášen za protiústavní. Ke konci loňského roku byl trest smrti za všechny trestné činy ve 142 zemích zrušen zákonem nebo v praxi.

Na prosincovém zasedání Valného shromáždění OSN hlasovalo rekordních 121 zemí pro podporu globálního moratoria na trest smrti. Proti hlasovalo pouze 35 států.

 

Právě se děje

před 40 minutami

Policista, který zabil George Floyda, bude obviněn z vraždy druhého stupně

Generální prokurátor Minnesoty Keith Ellison zvýší obvinění bělošského policisty Dereka Chauvina z vraždy neozbrojeného černocha George Floyda z třetího na druhý stupeň, za což mu hrozí delší vězení. Vznesena budou obvinění také proti třem dalším policistům, kteří byli na místě a kteří po incidentu dostali výpověď. Informoval o tom dnes americký list Star Tribune.

Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel poté, co mu Chauvin skoro devět minut 25. května při zatýkání klečel na krku. Nahrávka incidentu obletěla celý svět a v USA spustila vlnu protestů proti rasově motivované policejní brutalitě, které v místech provázelo rabování a vandalismus.

Čtyřiačtyřicetiletý Chauvin dostal minulý týden výpověď a byl obviněn z vraždy třetího stupně a zabití druhého stupně. Nyní ho prokurátor podle tisku chce obvinit z vraždy druhého stupně, za kterou by mohl dostat až 40 let za mřížemi, což je o 15 víc než maximální trest za vraždu třetího stupně.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Sněmovna se zatím nedistancovala od slov Vojtěcha Filipa k legiím

Sněmovna se zatím nedistancovala od výroků svého místopředsedy a šéfa KSČM Vojtěcha Filipa o československých legionářích, jak to požaduje STAN. Debatu dnes poslanci nedokončili. Filip v diskusi opětovně jakékoli pochybení odmítl. Podle něj mohly být jeho výroky zkresleny.

Filip v nedávném rozhovoru pro ruský armádní deník Krasnaja zvezda kritizoval odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z Prahy 6, označil je za "zločinné". Pražské komunální politiky nařkl z neofašismu. Současně pochválil ruskou vládu za to, že nenutí místní úřady, aby svolily k budování pomníků československým legionářům, kteří padli v boji s bolševiky.

"Žádný výrok, který by poškodil dobré jméno československých legií, jsem neřekl. Řekl jsem, že v České republice existují lidé, kteří mají různý názor na československé legie," hájil se Filip.

Zdroj: ČTK
Další zprávy