Běloruské úřady odstraňují kříže z míst hromadných hrobů Stalinových obětí

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 4. 2019 23:18
Běloruská policie zatkla patnáct demonstrantů, kteří se snažili úřadům zabránit v odstranění křížů v lese Kuropaty nedaleko Minsku, kde za dob komunistického diktátora Josifa Stalina tajná policie popravila desítky tisíc lidí.
Kuropaty.
Kuropaty. | Foto: Martin Novák

Les Kuropaty má silný význam pro odpůrce autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka, jehož režim se během čtvrtstoleté vlády odvolává na mnoho pozůstatků ze sovětských dob. Lukašenko si minulý měsíc postěžoval na kříže, které opozice vztyčila u hromadných hrobů v Kuropatech. Počet obětí na tomto místě masových poprav se odhaduje na 30 000 až více než 200 000, poznamenala agentura AP.

Policie ve čtvrtek místo uzavřela a lesní dělníci začali kříže odstraňovat. Demonstranti se podle policie pokoušeli dělníkům bránit v práci.

Aktivista Dmitri Daškevič řekl agentuře AFP, že během dopoledne úřady odstranily 70 šestimetrových křížů, které zde spolu s dalšími aktivisty postavil v létě díky sbírce na internetu.

Podle státní agentury Belta se na místě podnikají úpravy a odstraňují se zařízení, která zde byla nainstalována bez povolení. Opozice zveřejnila snímek, jak traktor strhává kříže, a vyzvala své přívržence k obraně místa.

Podle nezávislého serveru Tut.by se u křížů v Kuropatech ve čtvrtek pomodlily asi dvě stovky lidí, kteří zde zapalovali svíčky a kladli květy na paměť obětem. Na místě hlídkovali policisté a už byl vztyčen plot, jako výsledek čtvrtečních "úprav" pietního místa. K hrobům ale přišel i polský velvyslanec v Bělorusku, kněz a řada opozičních politiků.

"Za poslední rok tu zaznělo více modliteb než za předchozích 20 let. Určitě je to znamení, že se musíme modlit za naši zem a lid. Kuropaty je místo, kde se vytvářela naše země, protože lidé, kteří zde byli zastřeleni, nemohli naplnit své předurčení," řekl kněz.

Hlava běloruské katolické církve vyzvala úřady, aby okamžitě přestaly s odstraňováním křížů, údiv nad počínáním úřadů vyjádřila i pravoslavná církev. Běloruská spisovatelka Světlana Alexijevičová, oceněná Nobelovou cenou, označila strhávání křížů za zločin.

"Místo se musí upravit"

Lukašenkova mluvčí prohlásila, že prezident ještě v březnu nařídil příslušným úřadům, aby v Kuropatech udělaly pořádek. "Toto místo se musí upravit, to je jednoznačné stanovisko prezidenta, jsou tam pochováni naši lidé! Ale musí to být uděláno řádně, v souladu s našimi zvyky, náboženskými tradicemi a podle plánu. Udělá se vše, aby toto místo vyhlíželo důstojně - a bez jakékoliv politiky," řekla podle Tut.by.

AFP připomněla, že v únoru neznámí pachatelé v Kuropatech rozbili lavičku, kterou památníku daroval tehdejší americký prezident Bill Clinton během své návštěvy v roce 1994. Vandalský čin odsoudilo americké velvyslanectví.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Na popud exhejtmana Zimoly o registraci na vnitru požádalo hnutí Změna 2020

Radní Týnu nad Vltavou David Slepička (ČSSD) požádal ministerstvo vnitra o registraci politického hnutí Změna 2020. Učinil tak na popud jihočeského exhejtmana Jiřího Zimoly (ČSSD), řekl Právu. Zimola listu napsal, že o registraci ví, ale že o ni nežádal. O budoucnosti hnutí by se prý mělo rozhodnout do konce roku.

před 1 hodinou

Lidé v Paříži protestovali před kinem, které uvedlo Polanského film

Asi čtyřicet lidí v úterý večer demonstrovalo před kinem Le Champo v pařížské Latinské čtvrti, které v předpremiéře promítalo nový film režiséra Romana Polanského J'accuse. Informovala o tom agentura AFP. Protestovat proti 86letému filmařovi se lidé rozhodli kvůli novému obvinění ze znásilnění, kterému Polanski čelí. O víkendu jej nařkla francouzská fotografka Valentine Monnierová. Činu se Polanski údajně dopustil v roce 1975, kdy dívce bylo 18 let. Demonstranti před pařížským kinem třímali nápisy jako "V tomto kině se oslavují násilníci" nebo "Polanski perzekvuje ženy". Na jednom z transparentů byla jména žen, které režiséra obvinily ze znásilnění včetně Monnierové.

před 1 hodinou

Za neštěstí v dolech na Karvinsku nemohla OKD, tvrdí vyšetřovací komise

Vyšetřovací komise nezjistily, že by na nejtragičtějších hornických neštěstích v dolech na Karvinsku v letech 2014 a 2015 měla podíl viny těžební společnost OKD nebo některý z jejich zaměstnanců. Řekl to mluvčí OKD Ivo Čelechovský.

V případě smrti tří horníků 14. listopadu 2014 neštěstí způsobil otřes, který vznikl v hlubině. Další tři havíře zabil v srpnu 2015 výbuch metanu, který se prudce uvolnil při těžbě. Vyšetřování výbuchu metanu, při němž loni v prosinci zahynulo 13 horníků, stále pokračuje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy