Po anexi Krymu se vše zhoršilo, lidé byli donuceni k emigraci, říká členka Pussy Riot

Silvie Lauder
Aktualizováno 18. 10. 2015 15:42
Ruské úřady velmi často nerespektují zákony, ale čas od času je možné je k tomu donutit, říká v exkluzivním rozhovoru pro týdeník Respekt Marija "Máša“ Aljochinová. Sama je k tomu donutila jen díky podpoře svého týmu a finanční pomoci, za něž si pořídila dobré advokáty. Po anexi Krymu se podle ní situace na poli lidských práv v Rusku zhoršila.
Marija Aljochinová s policisty.
Marija Aljochinová s policisty. | Foto: Reuters

Praha - Lidé, kteří v Rusku rozhodují, nemají zájem na dialogu a kompromisech, říká v rozhovoru pro nové číslo týdeníku Respekt členka skupiny Pussy Riot Marija Aljechinová. Ruska bude jednou z hvězd letošního Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava, který začíná 27. října.

Nejprve si vyjasněme pojmy. O vás a o Naděždě Tolokonnikovové se někdy píše jako o bývalých členkách Pussy Riot, což ale zjevně není pravda.

Kdokoli může být členem Pussy Riot, počet členů se navíc mění v závislosti na tom, co děláme. Na různých akcích se podílejí různí lidé. Takto úzké vymezení našich aktivit je navíc trochu mimo, protože se věnujeme tolika dalším činnostem, hlavně nezávislé žurnalistice a boji za práva vězňů.

Obálka nového vydání týdeníku Respekt.
Obálka nového vydání týdeníku Respekt. | Foto: Aktuálně.cz

Zůstáváte nicméně v kontaktu s členkami Pussy Riot, s nimiž jste vystoupily před třemi lety na proslavené performanci v moskevském chrámu Krista Spasitele? Třeba s Káťou Samucevičovou, která byla odsouzena společně s vámi?

Jsme s nimi v kontaktu, třeba právě Káťa se soustředí hlavně na feministická témata, což nás dál spojuje, protože my nyní hodně pomáháme vězeňkyním. V budoucnu chystáme i nějaké nové společné projekty.

Brzy to budou dva roky, co vás a Naďu Tolokonnikovovou propustili z vězení. Jak vás ta zkušenost změnila?

Mnohem víc teď rozumím tomu, jak celý systém funguje. Měla jsem jedinečnou možnost ho poznat zevnitř a díky tomu dnes můžu pomáhat lidem v podobné situaci. Taky jsem se tam naučila mluvit s ostatními mnohem jednodušším jazykem. A zjistila jsem, že dodat běžným lidem pravdivé informace může být velmi efektivní metoda, jak věci měnit. Možná dokonce účinnější než metody, které jsme používaly v minulosti.

Čemu konkrétně jste porozuměla?

Že vězeňský systém funguje stejně jako vláda. Lidé, kteří rozhodují, nemají zájem na dialogu, na jakémkoli kompromisu. Po anexi Krymu se to celé ještě zhoršilo: řada organizací hájících lidská práva byla rozdrcena, mnoho lidí donuceno k emigraci.

Vy jste je přece jako vězeňkyně k několika kompromisům dokázala donutit. Vymohla jste si, aby vám povolili přístup ke knihám, k Havlovi nebo Solženicynovi, nebo abyste před a po každém setkání s právníkem nemusela podstupovat gynekologické prohlídky. Jak se vám to podařilo?

Dokázala jsem to tak, že jsem si prostě pečlivě přečetla zákony.

Ruské úřady však ne vždy zákony respektují.

Nerespektují je velmi často, ale čas od času je možné je k tomu donutit. Nicméně nebyla to jen moje zásluha, stál za mnou celý tým a měla jsem podporu ze světa, což taky hrálo roli. A díky finanční pomoci jsem si mohla najmout dobré právníky. My jsme měly velké štěstí v tom, že náš případ i následné propuštění sledoval celý svět. Takové štěstí drtivá většina vězňů a vězeňkyň nemá. Takže teď využíváme tohoto privilegia a nasbíraných znalostí a zkušeností, abychom těmto lidem pomohly.

V Respektu 43/2015, který vychází v pondělí, najdete:

Celý rozhovor s Marijou „Mášou“ Aljochinovou z Pussy Riot

Po stopách pražské kavárny

Václav Klaus chystá návrat. Pomůže mu Babiš?

Jak strážíme jižní hranici

Fenomén Donutil

Obálka nového vydání týdeníku Respekt.
Obálka nového vydání týdeníku Respekt. | Foto: Aktuálně.cz




 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Běloruská KGB zastřelila opozičníka, při zátahu zemřel také jeden z agentů

Běloruská tajná služba KGB při zátahu v bytovém domě v Minsku zastřelila muže. Po smrti je i jeden z příslušníků, informovala v úterý na svých stránkách služba. Podle agentury Belta byl zastřelený muž spojen s opozicí.

KGB označila zabitého muže za teroristu. Tímto jazykem úřady v minulosti opakovaně popisovaly demonstranty či osoby vyjadřující odpor vůči režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Opoziční server Naša Niva uvedl, že člena běloruské KGB zastřelil a následně sám přišel o život 32letý programátor Andrej Zelcer, který pracoval pro americkou IT firmu.

Loni v létě vypukly v Bělorusku rozsáhlé demonstrace proti oficiálnímu vyhlášení Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Opozice je přesvědčena, že hlasování provázely podvody a že skutečnou vítězkou byla opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská. Lukašenko postupně protesty tvrdě potlačil a vězněním svých odpůrců se snaží v zemi umlčet veškerý nesouhlas.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Pákistánská armáda zabila deset ozbrojenců, údajně plánovali teroristické útoky

Pákistánské ozbrojené složky zabily v přestřelce na severozápadě země deset ozbrojenců, včetně čtyř velitelů, a zabavily také mnoho zbraní. Podle armády patřili bojovníci ke skupině, která stála za nedávnými útoky na civilisty a plánovala další údery. V úterý o tom informovala agentura AP.

Armáda zasahovala v oblasti Jižního Vazíristánu v provincii Chajbar Pachtunchvá, která byla až donedávna baštou hnutí Tehríke Tálibán (TTP). To je pákistánskou odnoží islamistického afghánského hnutí. Armáda ale neposkytla o operaci žádné podrobnosti ani informace o příslušnosti zabitých ozbrojenců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy