Washington - Armáda Spojených států zřejmě stojí na prahu nové etapy. Ministr obrany Chuck Hagel má v úmyslu zredukovat počty vojáků USA na úroveň odpovídající stavu před druhou světovou válkou.
Svoje plány má odhalit v návrhu rozpočtu Pentagonu, který vychází vstříc představám prezidenta Baracka Obamy a významně se odchyluje od cesty, kterou se po útocích z 11. září 2001 vydal George Bush.
Hagelův plán se ze všeho nejvíce patrně dotkne podoby pozemních sil, ať už vojáků v aktivní službě, nebo záloh.
Během několika příštích let by tak mohlo z 570 000 vojáků, kterými armáda disponovala krátce po teroristických útocích, zůstat "pouhých" 440 až 450 000 jedinců. To jsou nejnižší čísla od roku 1940.
Konec vleklých válek
Dokument bere v potaz předsevzaté vládní škrty a odpovídá Obamově příslibu co nejrychleji ukončit dvě nákladné a vleklé pozemní války v Iráku a Afghánistánu, které zemi dlouhodobě vyčerpávaly.
Pozici armády v čele žebříčku nejschopnějších vojsk světa by nicméně plánovaná rozpočtová omezení ohrozit neměla.
Tvrdí to zdroje z řad zaměstnanců Pentagonu, s nimiž o návrhu s předstihem hovořil The New York Times a které si přály zůstat v anonymitě. "Stále budeme mít armádu velice signifikantního rozměru," řekl jeden z nich. "Bude schopná. Bude moderní. Bude trénovaná."
Američtí vojáci by tak měli být i nadále schopní porazit v podstatě jakéhokoli nepřítele. Návrh rozpočtu navíc pamatuje i na speciální síly a válčení v kyberprostoru.
Návrh rozpočtu Pentagonu se snaží naplnit Obamovu představu o národní bezpečnosti, která se soustředí na obranu území USA, na americké zájmy v zámoří a na odstrašení nepřátel od případného útoku. Případnou válku by ale USA měly být i nadále schopné "rozhodujícím způsobem" vyhrát.
"Instituci musíte vždy udržovat připravenou, ale nemůžete mít ministerstvo obrany zaměřené na velkou pozemní válku, když žádná velká pozemní válka není," řekl jeden z vysokých úředníků Pentagonu.
Potíže spojené se škrty
Rozsáhlou armádu Pentagon prosazoval zejména během studené války. Musela totiž být v případě nutnosti schopná bojovat na dvou frontách zároveň, tedy v Evropě i v Asii.
Pokud Hagelovy plány projdou, mohly by dva simultánní konflikty pro USA představovat problém. Snížené kapacity vojska by na ně nemusely stačit.
Podobné akce by si podle uvedených nejmenovaných zdrojů vyžádaly více obětí a dovést je do zdárného konce by Američanům zabralo delší dobu.
S tím souvisí další komplikace. Menší armáda by se totiž mohla dostat do potíží i v případě, když by američtí vojáci museli dlouhodobě intervenovat na území cizího státu, respektive jej okupovat. V zámořských operacích plán upřednostňuje akce, které nevyžadují pozemní síly.
Zdroje NY Times se zároveň obávají, že menší armáda může podnítit nepřátele státu k provokaci a obecně "nezodpovědnému jednání".
Součástí návrhu je i naprosté zrušení jedné celé třídy útočných letounů (Air Force A-10), pro USA důležitých zejména v době americko-sovětského soupeření. Jejich úkolem bylo podpořit pozemní vojska ze vzduchu - v případě války v Evropě měly například ničit sovětské tanky.
S Hagelovými návrhy podle zdrojů serveru souhlasí i sbor náčelníků štábu. Ještě ale bude muset projít Kongresem, v němž se pravděpodobně o některé z představených rozpočtových podnětů svede boj.
Návrh je prvním podobným počinem zcela vytvořeným Hagelem, který úřad zastává přibližně rok. Předchozí iniciativy zdědil po svých předchůdcích.
