Bělehrad - Volby v Srbsku rozdělily parlament na dvě takřka stejně velké poloviny.
Se zhruba desetiprocentním náskokem sice vyhrála proevropská strana prezidenta Borise Tadiče, přibližně polovinu křesel v 250ti členném parlamentu však obsadí zástupci nacionalistických stran.
Není tudíž zdaleka jasné, kdo Srbsku povládne.
Čtěte také: V srbských volbách porazili Evropané nacionalisty. Vládu jistou nemají
Výsledky dosud nejsou konečné, sečteno je přes 98 procent hlasů. Oficiální čísla se očekávají ve čtvrtek. A důležité bude každé získané křeslo.
Demokratická strana Borise Tadiče zatím dosáhla 38,75 procenta hlasů, Srbská radikální strana Tomislava Nikoliče 29,2 procenta.
Představitelé budoucích parlamentních stran už zahájili povolební jednání. Proevropská koalice i radikální nacionalisté oznámili, že budou usilovat o sestavení vlastní vlády.
Jaké jsou tedy možné scénáře dalšího vývoje?
1) Vláda prozápadní koalice, případně s tichou nebo přímou podporou některých nacionalistických stran (podle dosavadních výsledků 123 až 129 křesel)
Prezident Boris Tadič pověří sestavením vlády vlastní stranu. Nejschůdnější možností pro proevropské demokraty je najít podporu u malé liberální strany LDP a poslanců zastupujících etnické menšiny.
Pokud tato koalice nebude mít nadpoloviční většinu hlasů, podporu může hledat u Socialistické strany Srbska, kterou založil bývalý prezident Slobodan Miloševič. Socialistům však bude vadit směřování do EU a v případě společné vlády postoj strany LDP, která je jako jediná ochotná uznat nezávislé Kosovo.
Právě socialisté budou hrát při sestavování nové vlády zásadní roli.
2) Koalice nacionalistických stran (podle dosavadních výsledků 127 křesel)
Radikální nacionalisté Tomislava Nikoliče by mohli vládnout společně s umírněnými nacionalisty bývalého premiéra Vojislava Koštunici a Socialistickou stranou Srbska. Celkový volební výsledek těchto stran je horší, než se očekávalo, přesto by tato koalice pravděpodobně měla parlamentní většinu.
Sestavení takové vlády by znamenalo ochlazení vztahů Srbska s Evropskou unií, směřování k Rusku a vyhrocení sporů o Kosovo.
3) Koalice dvou nacionalistických stran s tichou podporou socialistů (pravděpodobně zhruba 107 křesel)
Směřování země by bylo podobné jako v případě vlády všech tří nacionalistických stran.
4) Prozápadní strany s podporou umírněných nacionalistů (pravděpodobně zhruba 132 křesel)
Pouze teoretická možnost. Koalice proevropské strany Borise Tadiče a umírněných nacionalistů Vojislava Koštunici vládla v minulém volebním období jen osm měsíců a její rozpad vedl k předčasným volbám. Strany rozděluje přístup ke Kosovu a k EU a před volbami na sebe představitelé obou stran vzájemně ostře útočili.
5) Další volby
Pokud do poloviny září nedojde k dohodě, budou následovat další volby. Do té doby povládne vláda dosavadního premiéra Vojislava Koštunici. Bude však mít omezený mandát a nebude schopná provést důležité reformy.
