"Žádám o odpuštění jménem církve - Hospodina a vás - za ty případy, kdy jsme vás v minulosti diskriminovali, špatně jsme s vámi zacházeli a pohlíželi na vás s nedůvěrou," řekl papež při setkání se zástupci romské menšiny.

Dodal, že měl po setkání s místními obyvateli těžké srdce. "Ztěžklo kvůli tolika zkušenostem s diskriminací, segregací a špatným zacházením, které vaše komunity zažila. Historie nám ukazuje, že křesťanům, i katolíkům, není toto zlo neznámé," řekl papež.

"Je to lhostejnost, která poskytuje živnou půdu předsudkům a zároveň rozdmýchává zášť," pokračoval.

Podle agentury Reuters by mohlo papežovo sdělení zvýšit napětí mezi Vatikánem a italským ministrem vnitra Matteem Salvinim, se kterým se papež několikrát střetl kvůli migraci. Poté, co papež letos v květnu přijal ve Vatikánu skupinu Romů, zareagoval Salvini zopakováním svého slibu, že nechá zavřít všechny romské tábory v Itálii.

Romové jsou nejpočetnější etnickou menšinou v Evropě, kde jich žije mezi 10 a 12 miliony v mnoha státech, například v Maďarsku, Slovensku, Bulharsku, Francii, Řecku, České republice nebo v Itálii. Na území Evropské unie jich je asi šest milionů, tvoří 1,2 procenta její populace. Podle organizací hájících lidská práva jsou častými oběťmi předsudků a společenského vyloučení.

Papež několik hodin předtím před asi 60 000 věřícími blahořečil sedm řeckokatolických kněží, které pronásledoval rumunský komunistický režim. "Noví blahoslavení trpěli a obětovali svůj život, když čelili systému s represivní a totalitární ideologií," řekl František.

V noci na 29. října 1948 zatkli tyto vysoké náboženské činitele komunističtí agenti a obvinili je z velezrady kvůli tomu, že nechtěli konvertovat k pravoslaví.

Místní řečtí katolíci se od ortodoxní církve odpojili na konci 17. století ještě v době, kdy region Transylvánie, zvaný též Sedmihradsko, patřil k Rakousku-Uhersku. Ačkoliv si zachovali většinu pravoslavných zvyků, uznávají autoritu papeže.

Komunisté řecký katolicismus zakázali a po věřících požadovali, aby přešli právě k pravoslaví. Ortodoxní církev následně zabavila řeckým katolíkům majetek a přebrala také jejich svatá místa. "Za touto nenávistí vůči víře stál Josif Stalin, který stejným způsobem zlikvidoval i ukrajinskou řeckokatolickou církev," řekl AFP rumunský historik.

Počet řeckých katolíků v zemi kvůli represím znatelně klesl, dnes je jich ve dvacetimilionové zemi pouze 200 000 oproti 1,5 milionu v roce 1948. K pravoslaví se hlásí 86 procent Rumunů.